Říjnové Slovo starosty

Říjnové Slovo starosty

Foto: Miloš Navrátil

Významné dny, které ovlivnily naši přítomnost

Vážení mníšečtí, rymanští a lhotečtí,
dnešní sloupek bude trochu jiný než obvykle, neboť v těchto podzimních měsících si připomeneme mnohá významná výročí, která zásadním způsobem ovlivnila náš stát i místo, kde žijeme. Patří k nim přijetí Mnichovské dohody (30. září 1938), která de facto ukončila existenci prvního československého státu, a také výročí 28. října, kdy si připomínáme založení Československé, takzvané první, republiky. Možná si už ani neuvědomujeme, že za dva roky to bude celých sto let.

Sto let od doby, kdy na Václavském náměstí, na soše sv. Václava, byla vyvěšena vlajka Českého království a Karel Kramář, budoucí první předseda vlády, jednal v Ženevě s Edvardem Benešem o vzniku nového státního útvaru. Jednal o vzniku budoucí Československé republiky.

Tehdy se rozhodovalo o mnohém. Za zmínku určitě stojí skutečnost, že naše země se mohla stát monarchií, jak prosazoval Karel Kramář. Nakonec ale převážil názor Beneše a Masaryka, kteří prosazovali republiku a demokratické zřízení. Tento den, 28. říjen 1918, byl pro mnoho lidí nejenom koncem dlouhé a krvavé „velké války“, ale i začátkem něčeho nového.
Pohnutou dobu asi dobře vyjadřuje provolání členů Národního výboru Švehly, Rašína, Střibrného, Škrobára a Soukupa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“.
Ale ani počátky československého státu nebyly hladké. Nejprve musel bránit svoje hranice proti maďarským nárokům na Slovensku a současně udržet převážně německé pohraničí, které se chtělo stát součástí nového Rakouska. Později se bojovalo o Těšínsko. Definitivní klid nastal až v roce 1920, skoro dva roky po říjnových událostech.

Také na Mníšku se postupně projevily důsledky říjnových událostí roku 1918. V prosinci Národní shromáždění zrušilo šlechtické tituly a v roce 1920 se začala v rámci takzvané první pozemkové reformy přerozdělovat půda i lesy velkostatku barona Kasta. Nově založený Pozemkový úřad odebral veškerou půdu velkostatku nad 150 ha. Z části vytvořil příděly a rozdělil je obyvatelstvu.

Od těchto událostí uběhlo z hlediska pozemského života mnoho let. Je to víc než jedna generace, ale jedno je jisté a neměnné. Dobré a správné věci bychom neměli a nesmíme zapomínat. Ať už se staly před sto lety nebo včera.

Článek vyšel v říjnovém Zpravodaji městečka pod Skalkou.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se