Dovolte mi podělit se o pár postřehů z prázdninového léta v Domečku.
Každý vedoucí pracovník nebo majitel firmy v tento čas má opravdu horkou půdu pod nohama. Zaměstnanci se těší s rodinou na společně strávené chvíle o prázdninách. Je to čas, který je pro zařízení našeho zaměření – péče o seniory, dost těžké období. Jak se všichni spravedlivě v tomto období vystřídat? V naší organizaci pracuje mnoho maminek s dětmi různého věku a o těch je právě tento článek.
Zákon říká, že každý zaměstnanec musí mít 14 kalendářních dnů na odpočinek a u nás v Domečku nelze vyhlásit celozávodní dovolenou z důvodu nepřetržitého provozu. V letošním létě se stal ale malý zázrak! Navzdory všemu nás zachránily děti našich zaměstnanců, z kterých jsou již studenti.
Vystřídaly u kormidel své rodiče a to ve všech pozicích v našem Domečku. Staly se z nich pradlenky, recepční, údržbáři, pečovatelé, ergoterapeuti. Pracovaly vždy pod vedením odpovědného pracovníka, a i když pro svůj věk měly určitá výkonnostní a časová omezení, spolu s námi prošly prázdninovým létem po našem boku.
Domeček, naši uživatelé, ostatní zaměstnanci ožili, nadechli jsme se tou nádherně čistou studentskou radostí, že jsme vše začali zvládat s lehkostí a úsměvem. Jejich mládí, šikovnost, radost nás tak pozvedla, že z ní čerpáme ještě dnes. Někteří studenti nás doprovázeli ještě o víkendech v září, neboť ne všichni zaměstnanci stihli dokončit dovolenou a oni se s láskou vracejí, i když jim nastal již studentský čas.
„Tento způsob léta, zdá se mi poněkud vzácný“
Nejen, že si děti přivydělaly drobet mincí do pokladniček, ale také pochopily, jak je těžká práce jejich rodičů, jak křehké je srdce seniora a jak velmi záslužná práce je pomáhat druhým. Jsem přesvědčen, že si tímto budou i více vážit toho, co jim jejich rodiče dávají.
Vzhledem k tomu, že se jedná o děti a v souladu se vším, nemohu je všechny vyjmenovat. Ale až někdo v budoucnu objeví na nebi nové hvězdy, nechť se jmenují Jakub, Bára, Elišky, Jana, Lucie, Kristýna, Karolíny, Andrea atd., neboť jejich pomoc přišla opravdu jako když „spadne z nebe“.
Přeji těmto pomocníčkům úspěšná studia, studentské radosti, žádné nehody a šťastné náhody, rodinné i osobní štěstí v životě a děkuji jejich rodičům z celého svého ředitelského srdce, že naplnili společné poslání a cíl, že jsme v Domečku jedna velikánská rodina. Moc si Vás všech vážím a ještě jednou děkuji.
Jan Daniel
Ředitel „Domečku“, Domov pro seniory Pod Skalkou
