Pavilon, který má přinést tolik potřebné prostory pro přeplněnou Základní školu Komenského 420, by měl být největší investičním projektem radnice v Mníšku pod Brdy. K tomu, aby se vizualizace stavby z dílny ateliéru GRIDO s.r.o. stala skutečností, je potřeba zhruba 63 miliónů korun. Proto město požádalo o státní, respektive evropské dotace.

V tomto roce se rozhodne se o tom, kdy přesně poprvé rýpnou bagry do země, a také o tom, jak bude probíhat čerpání dotace, kterou město získalo od Ministerstva financí ČR. Jedná se o zhruba 40 milionů korun určených právě na stavbu Pavilonu, o poslední fázi dotace, kterou tento rezort schválil na zkapacitnění školy Komenského 420 už v roce 2014 v celkové výši 62 761 000 Kč a rozdělil ji do tří etap.

První etapa proběhla rychle hned v roce 2014 a šlo o rekonstrukci stávajících dílen
a nevyužívaných prostor školy, druhá fáze navazovala čerpáním v roce 2015 a město za ní pořídilo halu s tělocvičnou. Poslední etapu představuje dotace na stavbu Pavilonu a město ji původně mělo čerpat už v roce 2016.

Dotace se několikrát překládala
Skutečnost, že zkapacitnění školy probíhá po třech etapách, podle místostarostky Daniely Páterové dokazuje, o jak rozsáhlý záměr města jde. „Protože se následně komplikovala příprava projektu i stavebního povolení k Pavilonu, požádali jsme ministerstvo financí
o přeložení dotace pro 3. etapu do roku 2017 a ze stejného důvodu jsme v září letošního roku požádali o její přesun do roku 2018, respektive 2019,“ popisuje místostarostka. V prosinci město dostalo od ministerstva zprávu o tom, že vyhovuje jeho žádosti a nevyčerpanou část dotace přesune do letošního a příštího roku.

Momentem, od kterého se odvinulo zpoždění čerpání dotace v roce 2016, bylo odvolání občanů proti územnímu rozhodnutí ke Krajskému úřadu Středočeského kraje. Ti nesouhlasili, kromě formálních chyb v dokumentaci, zejména s tím, aby v Pavilonu vznikl prostor pro kulturní účely a kavárna. Stavební řízení se tím protáhlo o další bezmála dva roky a jejich průběh město a oponenti vidí zcela odlišně.

Pavel Jeřábek jako jeden z oponentů říká, že radnice výrazně oddálila povolení stavby Pavilonu, protože s nimi nejednala o podmínkách, za kterých by své odvolání ke krajskému úřadu stáhli. „Od jeho podání do rozhodnutí Kraje uběhly dva měsíce, kdy pro to byla šance. Věřím, že pokud by bývalo došlo k dohodě, občané by své odvolání stáhli. Ale radnice tehdy mlčela, i když jsem ji žádal, aby jednala,“ argumentuje Pavel Jeřábek.

Radnice tvrdí, že jednání s oponenty bylo od počátku limitované jejich zásadním nesouhlasem s tím, že v komunitní části Pavilonu má být sál pro kulturní akce a kavárna. „Výhrady k bezpečnosti během stavby, obavy z nadměrného hluku nebo nedostatečného řešení odvodu srážkových vod byly a jsou stále pro město řešitelné. Neřešitelné však z našeho pohledu zůstávají námitky proti kulturní části Pavilonu, protože ta je pro celou stavbu natolik zásadní, že by jejím zrušením padl i celý projekt,“ uvádí k tomu starosta Petr Digrin.

Vyjádřil se i exministr financí
Oponenti se o problému, který mají s kulturní částí Pavilonu, rozepsali také v dopise exministru financí Ivanu Pilnému loni v létě (komunikaci kancelář ministra poslala městu a redakce ho má k dispozici).  V jeho úvodu zmínili, že zkapacitnit školu je potřeba a nevyčerpat přidělenou dotaci by byla velká škoda, a dále už popisovali to, co z jejich pohledu starosta, zastupitelé a radní v celé kauze dělají špatně, nebo naopak nedělají vůbec (dopis účastníků řízení Eduarda Navary a Milana Olšáka), že s občany nekomunikují a prosazováním kulturní části Pavilonu nerespektují zájmy obyvatel okolních domů (dopis zastupitele Pavla Jeřábka).

Oba dopisy shodně žádají ministra o to, zda by svojí autoritou pomohl posílit pozici oponentů při jednání s vedením města. „Obracíme se Vás, zda byste svojí autoritou nepodpořil snahu obyvatel, aby s nimi radnice města začala odpovědně jednat a společně hledat přijatelné řešení,“ píše Paveel Jeřábek. Eduard Navara a Milana Olšák zakončují svůj dopis z 8. srpna 2017 slovy „…Žádáme Vás (pane ministře) o následující: pomozte nám, prosím, z pozice donátora, navázat dialog s radnicí. Nedaří se nám to. Předem Vám děkujeme za podporu.“

E-mailová komunikace mezi kanceláří ministra financí a Pavlem Jeřábkem v návaznosti na to dokládá, že tehdejší ministr Ivan Pilný neodpovídal Pavlu Jeřábkovi na „předjednání posunutí dotace“, jak v prosinci na Facebooku uvedla Lenka Jeřábková. „…prostudoval jsem Vaši žádost ze dne 31. července tohoto roku, ve které žádáte o podporu při hledání jiného řešení probíhající realizace investičního záměru, který byl Ministerstvem financí schválen vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace,“ napsal bývalý ministr Pavlu Jeřábkovi.

Dále bývalý ministr financí Ivan Pilný uvedl, že rezort provádí šetření místně příslušného finančního úřadu, k němuž Ministerstvo financí dalo podnět na základě žádosti občanů města. „Podle mých informací nebylo dosud prokázáno žádné porušení rozpočtové kázně, které by bránilo pokračovat ve financování projektu dle platného rozhodnutí o poskytnutí dotace ani k jiným nezákonným jednáním ze strany příjemce dotace, tj. města Mníšek pod Brdy,“ stojí v odpovědi odeslané z e-mailové adresy kanceláře ministra financí.

Potíže s financemi na komunitní část Pavilonu

Protože dotace ministerstva financí je určená výhradně na stavbu nových tříd, šaten a zázemí, avšak projekt Pavilonu počítá také s prostory pro společenská setkávání a kulturní akce,  město požádalo také o dotaci z evropských fondů. Konkrétně ministerstvo pro místní rozvoj, spravující Integrovaný regionální operační program (IROP), který podporuje mimo jiné i vznik komunitních center.

„Vycházeli jsme z toho, že tato část Pavilonu funkci komunitního centra bude také plnit.  Ze zadání dotace navíc nebyla zřejmá podmínka, že v dotované stavbě musí být poskytovaná sociální služba. Kdyby to tak bylo, bylo by předem jasné, že nemá smysl o takovou dotaci žádat,“ vysvětluje místostarostka Páterová.

Poskytovatel totiž žádost o dotaci zamítl, protože podle něj nesplnila napravitelná kritéria přijatelnosti. Odůvodnil to několika argumenty, z nichž nejpodstatnější je ten, že projekt není v souladu s cíli a podporovanými aktivitami. „Projekt není primárně zacílen na výstavbu komunitního centra podporujícího sociální inkluzi, nebyla dostatečně odůvodněná potřebnost realizace projektu,“ stojí mimo jiné v odůvodnění zamítnutí dotace.

Město se ještě pokusilo doplněním své žádosti nepříznivý ortel zvrátit. „Domnívali jsme se, že senioři nebo matky s malými dětmi na mateřské, pro které mají být prostory v komunitní části Pavilonu také určeny, jsou svého druhu ohrožené skupiny obyvatel. Poskytovatel to, bohužel vidí jinak,“ uvedl starosta Digrin.

V odůvodnění zamítnutí dotace se píše, že město ani napodruhé nepředložilo žádné nové skutečnosti.  „Cílová podskupina popisovaná jako „Rodiče s malými dětmi ve věku 2 – 11 let, Rodiny s dětmi v nepříznivé sociální situaci, včetně rodin s jedním rodičem samoživitelem/samoživitelkou (osoby pečující o dítě mladší 15 let či o osobu blízkou)“ neodpovídá zvoleným cílovým skupinám v žádosti o podporu, stojí v ministerském dokumentu.

Není komunitní centrum jako Komunitní centrum

Z webových stránek ministerstva pro místní rozvoj, věnovaných IROPu, je patrné, že mezi projekty, které se na rozdíl od mníšeckého Pavilonu, dotační podpory dočkaly, byla například novostavba MŠ, přístavba jídelny a rekonstrukce dalšího zázemí školy v obci Nekoř, nebo novostavba areálu Mateřské školy v Hostivici.

V tiskové zprávě ministerstva pro místní rozvoj z 2. 11. 2017 se píše o tom, že v oblasti komunitních center s limitem výše evropské dotace 17 milionů korun (o přibližně stejnou částku žádal Mníšek) se dotace dočkala například komunitní centra v Pacově, Ostravě, v Třebíči, Kopřivnici nebo ve Valašském Meziříčí. „Zde všude se obyvatelé mohou těšit na veřejná víceúčelová zařízení, ve kterých se setkávají členové komunity za účelem realizace sociálních, vzdělávacích, kulturních a rekreačních aktivit s cílem zlepšit sociální situaci jednotlivců a komunity jako celku,“ stojí v ministerském textu.

Kvůli financování komunitní části Pavilonu, na kterou Mníšek dotaci nezískal, si město vzalo úvěr u České spořitelny, který bude splácet patnáct let. Na prosincovém jednání zastupitelstva starosta Petr Digrin informoval, že radnice bude dál zkoušet i jiné cesty, jak získat úlevu od úvěrové zátěže, například žádostí o dotaci u Krajského úřadu Středočeského kraje.

14 KOMENTÁŘE

    • To byla jen příloha, která vysvětlovala co vše již okolo Pavilonu proběhlo, aby bylo zřejmé, že se obyvatelé s některými zastupiteli snažili o jednání, že navrhovali různá řešení apod. Jinými slovy, že nebyli pasivní a na MF ČR se obrací o pomoc, protože již ztrácejí víru, že radnice začne jednat.
      Obsah této přílohy ve své podstatě dostali všichni obyvatelé Mníšku do schránek v letáku, který byl roznesen koncem srpna 2017.
      Novinář má tu výhodu, že vždycky si informace upraví ke své potřebě, aniž by je konzultoval s autory informací.
      Pro mě je zásadní, co bylo v oslovovacím e-mailu, to ostatní byly doplňující informace.

  1. Dobrý den,
    ráda bych se k tomuto tématu také vyjádřila. Nejsem tu od toho, abych soudila, kdo nese jaký podíl viny za současný kritický stav kapacity školy. Jaký ten stav je, vědí velmi dobře všichni, kteří situaci školy průběžně sledují. Věřte mi, že jako ředitelce této školy jsou mi průtahy řešení zkapacitnění školy krajně nepříjemné, protože již nyní poškozují žáky, učitele, ostatní zaměstnance i rodiče. Proto se ztotožňuji s postojem pane Keyře a apeluji na všechny zastupitele a všechny účastníky řízení, aby v případě stavby pavilonu zapomněli na politické neshody a zakopali válečnou sekeru v zájmu našich dětí.
    Za školu žádám a prosím: Vyřešte prosím co nejrychleji tuto pro nás všechny nedůstojnou a výhledově neudržitelnou situaci!
    Michaela Pažoutová

    • Dobrý den paní ředitelko.
      S ohledem na pasivitu úřadu i od začátku října 2017 k hledání řešení připomínek, s ohledem na naším úřadem promeškání termínu na doplnění dokumentace předložené k stavebnímu povolení a s ohledem, že stavební povolení mělo být začátkem ledna 2018 (dle informace z SÚ Jílové v prosinci 2017), lze předpokládat, že rozhodnutí ke stavebnímu povolení bude již v poslední fázi před jeho vydáním. A proto z mého pohledu v této chvíli bude vhodnější již do zpracování rozhodnutí nezasahovat a vyčkat jeho zveřejnění.
      Ale přesto v současné době čekáme několik týdnů na vyjádření z radnice, kdy si udělá čas na společné jednání vedené kvalifikovanými odborníky pro komunikaci.

      Víte také dobře, že jsme ke konci roku 2017 zajistili jednání k Pavilonu, na které jsme pozvali vedení města, zastupitele, pracovníky školy a veřejnost. Jednání měli řídit profesionální mediátoři/moderátoři, aby byla udržena pravidla vyjednávání, která by byla stejná pro všechny účastníky a aby nás všechny mediátoři dovedli k nějakým cílům.
      To ale bylo radnicí zamítnuto z důvodů, které předpokládám znáte. Místo snahy jít vstříc k dohodě, naopak se zas vše odložilo.
      Ale přesto jednání proběhlo, ale bez účasti zástupců radnice, pracovníků školy a dalších přímo oslovených.

      Rádi bychom jednání posunuli k nějakým závazným dohodám, ale z druhé strany na naše návrhy prakticky pozitivní ohlas nepřichází.
      Možná, že si vzpomenete, že o jednání s obyvateli okolních bytů jsem vedení města žádal již začátkem roku 2016. A potom i později. Zpravidla bez úspěchu a nebo byla jen formální, bez některých závazných dohod.
      Něco se zlepšilo až na přelomu letošního roku.
      Veřejnost si neuvědomuje, že současné správní řízení k povolení přístavby školy je stále pokračováním řízení z roku 2016. A všem uniká, že kdyby tenkrát byly námitky obyvatel a později odvolání řešeno (odvolání kraj potvrdil jako oprávněné), přístavba mohla být již dokončena.
      Když jsem v roce 2016 v lednu všem zúčastněným na jednání v obřadní síní říkal – „mám informace, že lidi se bojí venkovního hluku“, a když mi tam na místě bylo slíbeno, že s obyvateli bude jednáno, nečekal jsem, že až po dvou letech se teprve začne uvažovat o změření hluku, zda obavy obyvatel jsou či nejsou oprávněné.
      Máte pravdu, je to nedůstojné, doslova neuvěřitelné, zejména když vím, jak málo stačilo, aby se včas začalo stavět.

      pj

  2. Dobrý den všem, veškeré zde zveřejněné příspěvky na toto téma jsou zvlášť pro širší veřejnost nečitatelné a jediné, co si z toho celého lze vzít, je jen holá skutečnost, že škola je v cela zoufalé situaci a město díky průtahům se započetím stavby k dnešnímu dni přišlo o reálných cca 8-10mil korun, o které to bude stát nás všechny víc. To je výsledek „snažení“ obou stran. Kolik kdo má „másla na hlavě“ je díky výsledku už jen málo podstatné, o peníze město přišlo a škola vyřešená zatím není. Na posledním zastupitelstvu jsem v této souvislosti řekl „Nechte toho – všichni“ a za tím si stojím, protože to k ničemu nevede. Apeluji jen na obě strany – dohodněte zbývajících pár drobností a udělejte konečné rozhodnutí, buď začněte stavět nebo vymyslete jiné řešení jak ihned rozšířit školu, protože už teď je pozdě a ve škole začíná být panika. To zdržení je jedna velká a hodně drahá prohra, zkuste z toho alespoň nějak „vybruslit“, ty peníze a celá situace už nejsou vůbec žádná legrace, o pověsti města a všech zúčastněných ani nemluvě. V nejbližších dnech má dojít k vydání stavebního povolení na Pavilon, jestli se někdo proti němu znova odvolá, zřejmě bude muset přijmout celoplošný dík napříč spektrem, protože pak už to bude opravdu zajímavé.
    S úctou, Keyř.

  3. Pane Jeřábku, ještě si dovolím poznámku k bodu c) Vašich „postřehů“:
    I amatérský znalec českého jazyka, na kterého se odkazujete, ví, že pro příčinnou souvislost se používá příčinná spojka protože/poněvadž. Kdybych tedy chtěla formulovat příčinnou vazbu mezi 1. neposkytnutím dotace na komunitní část pavilonu a 2. sjednáním úvěru na jeho financování městem, nebylo by nic jednoduššího, než použít jednu z těchto příčinných spojek (například: Protože město dotaci na komunitní části Pavilonu nezískalo, vzalo si úvěr…). Souvětí jsem však spojila spojkou který ( a spojky který, jaký, čí, jenž specifikují podmět či předmět -tady tedy Komunitní centrum). Stavba souvětí není příčinná, a tedy ani jeho význam.

  4. Dobrý den, pane Jeřábku,
    V článku je uvedeno, jak jste svoje žádosti formulovali, jak jste je strukturovali a jak na ně ministr odpověděl. Říkat dnes, že ministr zřejmě Vaši tehdejší žádost o podporu špatně vyhodnotil, je Vaše mystifikace. V článku jsou použité přesné citace z Vašich dopisů i z odpovědi ministra. Z odpovědi ministra (nesené v duchu Vašich žádostí) vyplývají dvě základní fakta (uvedená v článku): 1.že nemůže řešit nesouhlas s výstavbou kulturního sálu, jak jste uvedli ve svých dopisech (proto Vám odpovídal na žádost o podporu jiného řešení Pavilonu) a 2. že se neprokázalo nezákonné jednání ze strany města nebo jeho vina na prodlužování realizace stavby, a proto je ministerstvo připraveno dotaci přesunout (což se i stalo). Důležitá je i jiná věc: z odpovědi ministra jasně vyplynulo, že Vaše žádosti nevyhodnotil jako žádosti (nebo předjednání) posunutí dotace pro město, jak interpretovala smysl těchto dopisů na FB paní Jeřábková.
    Přímého účastníka, pana Navaru, jako jednoho z autorů dopisů ministrovi- jsem požádala o vyjádření emailem ze dne 21.12.2017, avšak vyjádření jsem nedostala.

    • Vážený pane ministře,

      obracím se na Vás s prosbou, žádostí, zda byste svojí autoritou nepomohl obyvatelům v Mníšku pod Brdy zahájit s vedením města Mníšek pod Brdy dialog o řešení přístavby základní školy, která má stát v jejich těsné blízkosti a na kterou Ministerstvo financí poskytlo dotaci. Tato dotace na rozšíření ZŠ měla být původně vyčerpaná do konce roku 2016, ale MF ČR povolilo dotaci čerpat v roce 2017.

      V současné době hrozí, že stavba nebude ani do konce roku 2017 zahájena, zejména pro neochotu radnice hledat řešení, které by nezhoršilo kvalitu bydlení obyvatel bytů v okolí přístavby ZŠ (více v příloze).

      Předem děkuji za Váš čas, který tomu věnujete a věřím, že nám pomůžete nastolit odpovědné jednání zástupců města s jeho obyvateli i že nám pomůžete zachránit dotaci do roku 2018, aby děti z mikroregionu měly důstojné prostory pro výuku.
      Pavel Jeřábek
      zastupitel města Mníšek pod Brdy
      Mníšek pod Brdy 31. července 2017

      To je text e-mailu, který jsem poslal panu ministrovi v červenci 2017, když po několika pokusech otevřít jednání o pavilonu než bude zahájeno společné řízení , se nepovedlo – respektive, výzva e-mailem začátkem července byla prakticky ignorována, návrh na jednání zastupitelů myslím v dubnu 2017 byl smeten.

      A o tom se bavím, že jsme nepsali, aby nám pan ministr pomohl najít jiné řešení Pavilonu. V popisu bylo, co se udělalo.

      A dohadovat se už nemíním. Protože to bychom zas zabředli do nesmyslů.

      Jak mi jeden člověk řekl: kdo chce – pravdu si najde.
      pj

      To je text e-mailu, který jsem panu ministrovi odeslal. Nikde v něm není napsáno o jiném řešení Pavilonu

  5. Dobrý den,
    nebudu se pouštět do debaty a vyvracet pravdy a nepravdy, všechny nástroje jsou na straně radnice, tedy v současné době i cenzura komentářů (dříve se objevily hned, nyní se čeká na schválení, takže reakce nemohou být operativní a k občanům se dostanou s velkým zpožděním – to není demokracie, to je kontrolovaná diktatura). Vložila jsem odkazy, aby se mohli občané přesvědčit, z jakých zdrojů je čerpáno a že úvěr si město vzalo kvůli neobdržené dotaci je nesmysl a fakta jsou obrácená. Lživý článek neznamená, že lže MF, ale ten, kdo poskytl lživé informace redakci MF.
    Každý máme právo na svůj názor a dvou pravdu, jde o to vše obhájit.
    Lenka Jeřábková

    • Upozorňuji všechny čtenáře, že žádná cenzura komentářů ani kontrolovaná diktatura na Zprávách z Mníšku neexistuje. KOMENTÁŘE BEZ ODKAZŮ NA JINÉ WEBOVÉ STRÁNKY SE OBJEVUJÍ V DISKUZI OKAMŽITĚ. Jen v případě, že diskutující vkládá do svých názorů odkazy na jiné weby, vyhrazujeme si právo zkontrolovat, že nejde o příspěvek, v němž je například: (citace z kodexu diskutujících) „možný konflikt se zákonem v případě publikování materiálů odkazujících na dětskou pornografii, porušujících autorská práva, propagujících nelegální drogy.“ A že to nemůžeme udělat okamžitě, je nasnadě… :o) Jaroslav Pešice, OKS

  6. Vážená paní Jeřábková,
    K Vašim poznámkám si dovolím připojit následující:
    1) Nevím, o čem píšete. Shrnula jsem podstatu (a použila citace) odpovědi ministra financí, který reagoval na žádost o podporu při hledání jiného řešení Pavilonu, nikoli o posunutí dotace, jak jste na FB uvedla 5.12.2017.
    2)Redakce MF Dnes by se divila, že označujete její článek jako lživý. Nikdy v něm obsažená tvrzení nedementovala, pouze vydala upřesnění, a jeho podstata je ve Zpravodaji uvedena. Pokud jde o Vaše tvrzení, že jsem do článku použila jen to, co se hodilo pro pozitivní obraz radnice, tak konstatuji, že použité citace z odůvodnění zamítnutí žádosti o dotaci (IROP) tomuto Vašemu tvrzení odporují.

    3) V textu článku není žádný časový údaj o tom, kdy město požádalo o úvěr na komunitní část, a proto nemůže platit, že podsouvám veřejnosti nepravdivé údaje, jak píšete.

    • Několik postřehů:
      a) Pro mne z dostupných zdrojů – pan ministr byl požádán o pomoc se zahájením dialogu s radnicí k řešení Pavilonu.
      O „hledání jiného řešení“ psal až pan ministr v odpovědi – zřejmě si špatně vyhodnotil cíl žádosti o podporu. Je potřeba aby to veřejnost oddělila, protože ve své podstatě je velký rozdíl v tom, jak byl ministr osloven a jak to veřejnost po nepřesných formulací vnímá.
      Oč žádali občané či zastupitel bylo, aby se začalo hledat jak problém řešit, a v doprovodném popisu co vše obyvatelé a někteří zastupitelé podnikli, aby pan ministr dostal informaci o celém průběhu kauzy. Cílem byl popis situace z jejich pohledu, že se dlouhodobě snaží o zahájení dialogu, ale radnice byla k aktivitám obyvatel silně pasivní a nebo jen formální.
      Je to jen o jednom slovíčku, které zcela mění podstatu informace – výsledkem prosby o hledání řešení také může být jen chránit bytový prostor, bez zásahu do řešení Pavilonu. Je to jen o jednání.

      Shrnutí redaktorem, bez jeho konzultace s přímými účastníky určitého problémů, může být velmi zavádějící, a nepřesné, protože někdy záleží na jednom slově a význam informace je zcela jiný a pro nezúčastněnou veřejnost zavádějící.

      Objektivní redaktor, protože má k dispozici komunikaci s panem ministrem, by vše dal na web Zpravodaje, aby si veřejnost mohla vše sama přečíst a udělat svůj úsudek. Dělat výtahy jsou vždy nebezpečné, že se něco opomene, špatně pochopí apod. Ale to je jen o schopnostech toho které redaktora.

      b) Podávat informaci jen na základě tiskové informace IROPu o podpořených projektech jiných měst s projektem který podal Mníšek je neférové a zavádějící. A zejména, že neznáme kvalitu zpracování podpořených projektů, neznáme přesně definovaný cíl podpořených projektů a máme nepřesné situaci o tom kterém městě. Projekt Mníšku byl špatný již na první pohled. A například Ostrava je v cela jiné situaci než Mníšek

      c) Věta o půjčce a neposkytnutí dotace nemá sice časový údaj jako takový, ale i amatérskému znalci českého jazyka časový údaj vyplývá z toho jak je věta sestavena. Nejdřív se píše o neposkytnuté dotaci a až potom půjčce kterou si město muselo vzít na Pavilon. Takže časový údaj tam nepřímo vystupuje. Ale opak je pravdou, jak zde v jiném příspěvku. Vize úvěru na stavbu přístavby ZŠ byla projednávána již v září 2017 na pracovním setkání zastupitelů. Vlastní odsouhlasení proběhlo později.

      Správný novinář by si předem měl ověřit fakta a ne podléhat mystifikacím. O tom, že město bude na pavilon shánět dotace z jiných zdrojů se hovoří také několik let. Laik, který nezná minulost získává zkreslený dojem o tom, jak dlouho se již o různých zdrojích financování hovoří.
      Zásadní informace všem uniká – na dotace není právní nárok, mohou vyjít všechny žádosti, jako žádná.

      Český jazyk je velmi pestrý a mám za to, že Zpravodaj potřebuje kvalitního korektora jako sůl – tak jak je konstatováno redakční radou Zpravodaje.

      pj

      • Promiňte za hrubý překlep.
        Projednání dotace bylo již v září 2015. A to na pracovním setkání zastupitelů, kde jim byla vize pavilonu představena a kde byl i zástupce banky, který nás informoval o možnostech úvěru na Pavilon.
        pj

  7. Tři poznámky ke článku:
    1. na facebooku jsem uvedla, co odpověděl ministr financi na oba dopisy se žádostí o pomoc, redaktorka vytrhla z kontextu – odpovědi:pokud zdržení stavby nebude vinou města, lze dotaci posunout a druhá odpověď – ministerstvo financí je připraveno jednat se statutárním zástupcem Vašeho města – odkaz: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=518180205204861&set=gm.1987256531533881&type=3&theater&ifg=1

    2. paní redaktorka neuveřejnila článek = pravda o lživém článku v MF, použila jen to, co se jí hodilo pro pozitivní obraz radnice – odkaz na celý článek:
    https://www.facebook.com/financetrochujinak/posts/327989117695497?notif_id=1516914673304325&notif_t=story_reshare

    3. paní redaktorka podsouvá veřejnosti nepravdivé údaje – úvěr byl dříve než dotace na komunitní centrum, město počítalo s úvěrem od roku 2015 od doby, kdy představilo Pavilon ve výši 37 mil. Kč, pak to zvedlo na 40 mil. Kč – ÚVĚR NENÍ KVŮLI NEOBDRŽENÉ DOTACI – výběrové řízení na úvěr odkaz z 23.4.2016:
    http://www.mnisek.cz/uredni-deska/verejna-zakazka-uver-pro-financovani-investice-mesta-skolni-pavilon-3403.html?ftresult=%C3%BAv%C4%9Br
    a o dotaci se žádalo někdy na podzim (12.12.2016 informace na zastupitelstvu)

    Lenka Jeřábková