Mníšečtí rodáci měli v srpnu před šestaosmdesáti roky svůj první sraz

Mníšečtí rodáci měli v srpnu před šestaosmdesáti roky svůj první sraz

V roce 1932 neslo hlavní mníšecké náměstí už rok jméno spisovatele F. X. Svobody. Slavný mníšecký rodák byl mezi těmi, kteří se zúčastnili Sjezdu rodáků a přátel Mníšku pod Brdy. Byla to velká akce, kterou tehdy zorganizoval Okrašlovací spolek na 15. a 16. srpna.

První den Sjezdu vyplnila oficiální část programu, která začala ranní bohoslužbou za zemřelé rodáky a krajany a pokračovala pietní vzpomínkou u mohyly (památníku) k památce padlých a nezvěstných v první světové válce. Před desátou dopolední pronesl uvítací projev čestný předseda sjezdového výboru F. X. Svoboda a následoval promenádní koncert a společný oběd v Sokolovně, kde došlo k založení Klubu rodáků a přátel Mníšku, které podbarvovala hudba mníšeckých skladatelů.

Odpoledne v půl čtvrté začala garden party, zpestřená uměleckým a zábavným program, v půl osmé oblohu nad městem ozářil velkolepý ohňostroj a sraz rodáků vyvrcholil večírkem v Sokolovně. Program druhého dne obstarala společná návštěva hřbitovů a vycházka do okolí města. Vyvrcholením akce byla večerní Jiřinková slavnost v Sokolovně.

Nechyběli známí umělci

Z dobového programu je patrné, že účast na Sjezdu rodáků přislíbili i známí umělci jako například operní pěvkyně Jarmila Novotná, i mnozí tehdejší členové Národního divadla, jako například Miloš Linka a Marie Linková nebo Josef O. Masák. Ferenc Futurista, známý komik, zpěvák a kabaretiér, který se v Mníšku narodil v roce 1891, měl na starost režii zábavné části programu. Sjezdu se patrně účastnil i jeho nevlastní bratr Eman Fiala, hudební skladatel a filmový herec.

„Sjezd se vydařil, počasí bylo nádherné a nálada výtečná. Sjelo se nejvíc lidí ze středního stavu. Sjezdovému výboru předsedal rodák Jan Šťastný, majitel knihtiskárny v Řevnicích, jednatelkou byla paní Wágnerová, spisovatelka (autorka Káji Maříka-pozn.red.), nápomocen radou byl rodák Em. Zikán, úředník z Prahy a členové Okrašlovacího spolku a dalších spolků. Pamětní kniha mníšeckých rodáků je první knihou v republice, kde napsána jsou vlastnoručně všechna jména obyvatel podle čísel domů. Bylo přáním všech, kteří se přičinili k Sjezdu rodáků, aby se za 10 let, v roce 1942 znovu konal,“ píše se v Pamětní knize Mníšku pod Brdy, uložené v Okresním archivu pro Prahu západ v Dobřichovicích.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se