Koncertní provedení díla Jakuba Jana Ryby spolu s několika jeho pastorelami naváže na tradici, která začala před třemi lety při příležitosti kulatých výročí od narození i úmrtí tohoto skladatele, který na mníšeckém kůru a v místní škole působil.
Českou mši vánoční zkomponoval Jakub Jan Ryba v roce 1796 jako jednu z mnoha církevních skladeb pro potřeby kůru v Rožmitále pod Třemšínem, kam přesídlil právě z Mníšku pod Brdy v roce 1788 a působil tam až do své smrti v roce 1815. Jen vánočních – pastorálních mší napsal Ryba sedm, jediná slavná „Rybovka“ má však český text a dějově je vsazena do prostředí českého venkova. Pro svou srozumitelnost a specifickou melodičnost si získala takovou oblibu, že se dnes hrává nejen při vánočních mších v kostelích, ale zcela samostatně i v koncertních sálech.
Provozování hudby na kostelních kůrech bylo v 18. století velmi oblíbené. Uvědomme si, že v té době neexistovalo rádio, televize, internet a že hudbu si bylo možné poslechnout pouze v živém provedení. Pro prosté lidi to byl právě kostel, kde se při bohoslužbách setkali s kvalitní muzikou. O hudební provoz na kůrech se staral takzvaný kantor, který hrál na varhany při mších, komponoval skladby pro nejrůznější příležitosti, ale také vedl orchestr a sbor, který skladby přednesl. Byl zároveň učitelem, protože bylo potřeba pro tento provoz vychovávat hudebníky a zpěváky, a to již v rámci základního školního vzdělávání.
Jakub Jan Ryba chtěl
hudbou činit
lidi šťastnější
V tom je nesporná zásluha tehdejších učitelů – kantorů o rozvoj příslovečné hudebnosti českého národa (co Čech to muzikant…). Ryba byl pro toto povolání maximálně disponován svým vzděláním a rozhledem jak hudebním, tak všeobecným. Ovládal několik světových jazyků i hru na několik hudebních nástrojů. Přesto, že chtěl být původně hudebníkem a povolání učitele se zprvu bránil, nakonec ho přijal s veškerou odpovědností a důsledností a stal se nejvýraznějším představitelem kantorů své doby. Jeho nejvroucnějším přáním bylo, aby hudbou vzdělával obecný lid a tím jej činil i lepším a šťastnějším.
Kéž by se toto jeho přání naplnilo i v dnešní době, kdy nás hudba sice obklopuje na každém kroku, ale ne vždy nás zušlechťuje. Většinou ji máme jen jako kulisu ke konání jiných činností a nedokážeme plně vnímat její podstatu a poslání. Zastavme se na chvíli, ztišme se a pomyslně se přenesme o nějakých dvě stě let zpátky. Zaposlouchejme se do slavných tónů, které patří k českým Vánocům stejně jako kapr či ozdobený stromeček, a vychutnejme si živé provedení skladby v prostoru kostela, v němž působil i samotný její autor.
Lucie Sedláková Hůlová,
houslistka, spoluorganizátorka koncertu
Fotografie z posledního provedení skladby v kostele sv. Václava
