minulém volebním období pracovala jako opoziční zastupitelka. Do voleb šla jako „jednička“ kandidátky uskupení Společně pro Mníšek a získala od voličů nejvíc preferenčních hlasů. Noví zastupitelé ji na svém ustavujícím zasedání jednomyslně zvolili starostkou města.

Co rozhoduje o tom, že je město nebo obec vnímáno jako dobrá adresa?

Je toho celá řada. Když se lidé večer vracejí z práce, měli by mít pocit, že míří tam, kde je jim dobře. Ale jen pocit nestačí, i po praktické stránce se jim musí příjemně žít, například mít přístup ke kvalitní pitné vodě, kanalizaci, vědět, že neplatím, za něco, co nevyužívám, mít své město dobře dopravně dostupné. No a pak o tom rozhodují velké věci, jako je škola, školka nebo zázemí pro seniory. Mám třeba dobré zkušenosti s tím, když se propojují světy dětí a seniorů. A myslím si, že pokud toto neprobíhá na úrovni rodiny, což v dnešní době již často neprobíhá, mělo by se o to alespoň částečně postarat město. Například prostřednictvím komunitního plánu.

V koaliční smlouvě je mezi prioritami i příprava na změnu v odpadovém hospodářství. Co by to mělo znamenat?

Ta změna vyplývá z toho, že v roce 2024 se zásadně změní celorepublikový systém skládkování. Obcím a městům se totiž výrazně prodraží. Řešením bude ještě více a lépe třídit a částečně spalovat. V zájmu města pak bude motivovat lidi k tomu, aby co nejvíc třídili. Otázka je, zda třídit i část tepelně zpracovaného bioodpadu, jako například starý chleba, prošlé maso a jiné potraviny, které tvoří až polovinu směsného komunálního odpadu a lze ho vozit například i do bioplynek, nebo zda nebude levnější ho spolu s ostatním směsným odpadem vozit do spalovny. Musíme si to spočítat.

V čem spočívá transformace na nový systém?

Bude k tomu potřeba nová infrastruktura a hlavně širší spolupráce. Musí se domluvit poměrně velký počet obcí, například celá Praha-západ, a společně vyjednávat se spalovnami neboli ZEVO (zařízení na energetické využití odpadu) o nejvýhodnějších cenách. Jednotlivé obce nemají šanci, protože pro spalovny nejsou dostatečně zajímavým klientem. Proces už je nějak nastartovaný, ale Mníšek do něj zatím zapojený není. Bude to také vyžadovat, že odpad budeme muset někde připravit na převoz, například přetřídit nebo slisovat, a k tomu budeme potřebovat prostory a překladiště. Spoléhám v tom na nevyužité části areálu Kovohutí. Nový systém klade nároky i na komunikace, po kterých se bude odpad vozit, což zatím na úrovni kraje není vůbec dořešené.

Do voleb jste šla i s tím, že se zasadíte o přípravu projektu druhé budovy základní školy s pozdějším využitím na domov pro seniory.  Je to ufinancovatelné?

Jedna z prvních věcí, do které chceme investovat v příštím roce, je zhotovení demografické studie, která nám dá odpověď na otázku, s jakými čísly máme v Mníšku do budoucna počítat. Podle toho bychom se rozhodli, jestli má město stavět další školu a školku a později z nich udělat domov důchodců, nebo jestli máme rovnou začít stavět domov důchodců. Financovat se to v obou případech dá jedině přes dotace.

Strategický plán, který si město pořídilo, pro odhad nestačí?

Jeho závěry jsou velmi vágní a data problematická, protože zhotovitel pracoval s čísly statistického úřadu, který provádí sčítání jednou za deset let. Demografická studie by měla obsahovat nejen statistiky, ale i daleko podrobnější údaje, včetně toho, jak město ovlivňuje situace v okolních obcích, například jejich územní plány, plánovaná výstavba škol a podobně. To nám umožní daleko lépe chápat, jak to v Mníšku v budoucnu bude vypadat.

Jak vidíte záměr na stavbu nového městského úřadu?

Pokud jde o soutěž na architektonickou studii, vidím zásadní problém v tom, že v zadání nebyl požadavek, aby nová budova byla nízkoenergetická a se systémem recyklace vody. Výhledově totiž můžou být náklady na energie pro město dvoj až trojnásobné. A zároveň bude v budoucnosti nedostatek vody. Měli bychom tedy investovat do budov, které nebudou plýtvat ani pitnou vodou, ani energiemi. V tuto chvíli nemám jasno, zda bude možná změna stávající studie nebo budeme muset vyhlásit soutěž znovu. Také je otázka, zda chceme nový úřad v Oboře anebo na místě stávajícího úřadu.  Jasno mám ale v tom, že nemůžeme dělat krátkozraká rozhodnutí. Nemůžeme investovat do stavby, která by město za pár let stála jen na provozu miliony.

Jaký konkrétní úkol byste si za 4 roky ráda odškrtla jako splněný?

Mojí osobní prioritou je sanace ekologické zátěže za areálem Kovohutí. Mám pocit, že nastala doba, kdy i zástupci Kovohutí jsou nakloněni spolupráci. Mým cílem je, aby vznikl minimálně projekt na sanaci, pod který bychom se jako město mohli podepsat, tedy projekt na kvalitní a dlouhodobé řešení.

Na ustavujícím zastupitelstvu jste po svém zvolení řekla, že chcete být starostkou i pro ty občany, kteří vás nevolili.  Jak toho chcete dosáhnout?

Z mého hlediska je důležité mít férový přístup ke všem občanům. To je něco, co můžu udělat pro každého a nestojí to žádné peníze.  Ráda si vyslechnu, co po mě chce občan, který za mnou přijde z ulice, stejně jako třeba developer. Vstřícnost a měření jedním metrem jsou pro mě zásadní. Žádný občan není méně důležitý. V mých silách určitě je ke všem se chovat slušně a snažit se lidem pomoct.

——————————————–

Magdalena Davis *42
bioložka,
1. místopředsedkyně Strany zelených
Pochází ze Stříbrné Lhoty
Je vdaná, má tři děti.
Absolvovala Přírodovědeckou fakultu UK
a University of Western Australia

2 KOMENTÁŘE

  1. paní redaktorka se ptala tak opatrně, že proti výše uvedenému nelze nic namítat.. mě by ale zajímalo, jak se paní starostka cítí za stavu 8:7.. jak pevně na své straně má pana Sáblíka?.. umožní jí těsný poměr zastupitelů vůbec nějaké změny? ..