Na Zelený čtvrtek se peče velikonoční nádivka

Na Zelený čtvrtek se peče velikonoční nádivka

K tradičním zvykům patří pečení velikonoční nádivky s bylinkami.

Zelený čtvrtek letos připadá na 9. dubna.
Den připomínající Ježíšovu poslední večeři je plný křesťanských i světských tradic.

Proč se říká Zelený čtvrtek?
Podle všeho nemá zelená barva nic připomínat, jedná se spíše o zkomolení původního německého názvu “Greindonnerstag”, což znamenalo “lkavý, plačtivý čtvrtek”. Ze slova Greindonnerstag se stal Gründonnerstag (grün znamená německy zelený) a tak pravděpodobně vzniklo pojmenování Zelený čtvrtek.

Historie
Podle historických pramenů byl Zelený čtvrtek velice významným dnem. Po Ježíšově příchodu do Jeruzaléma (na Květnou neděli) a Jidášově zradě (o Škaredé středě) se v tento den staly hned dvě důležité události:

  • Tou první byla Ježíšova poslední večeře. Jednalo se o takzvanou eucharistii, což je poděkování Bohu. Kristus chtěl při této příležitosti shrnout svůj dosavadní život a vyzval své učedníky, aby pokračovali v jeho stopách a pořádali mše.
    Při večeři Ježíš posvětil víno a chléb a řekl, že chléb je jeho tělo a víno jeho krev. Pohár vína společně s chlebem pak podal svým učedníkům. Těm také při poslední večeři umyl nohy.
  • Druhou událostí Zeleného čtvrtka bylo Ježíšovo zajetí, před nímž se ještě stihl pomodlit v Getsemanské zahradě.
Odraz v umění: Poslední večeře. Nástěnná malba v kostele Santa Maria delle Grazie v Miláně, konec 15. století, autor: Leonardo da Vinci (1452-1519).
Odraz v umění: Polibek Jidáše. Freska v Kapli rodiny Scrovegniů v Padově, počátek 14. století. Autorem je Giotto di Bondone (1267-1337). Jidáš svým polibkem identifikoval Ježíše v Getsemanské zahradě po poslední večeři a ten byl následně zatčen.

Křesťanské zvyky
Na Zelený čtvrtek probíhají obřady jak v katedrálách, tak ve farních kostelích. Při dopoledních obřadech se v katedrálách setkávají biskupové a obnovují své sliby. Poté se světí oleje (křestní, biřmovací, při nemoci a posledním pomazání).
Kolem roku 1200 přijala církev do své soustavy také svěcení vajec. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání.

Světské zvyky a tradice
Tak, jako Ježíš umyl nohy svým učedníkům, tak se lidé na Zelený čtvrtek v minulosti omývali ranní rosou. Ke snídani se podávají Jidáše napečené o Škaredé středě a seje se len a hrách.
Jaké se podává hlavní jídlo na Zelený čtvrtek?
Hlavně zelené. Oblíbené jsou zelené jarní byliny, například kopřivy, špenát, pažitka a podobně. Z kopřiv se na Zelený čtvrtek peče velikonoční nádivka. Vaří se také zelené polévky. Recepty na Zelený čtvrtek se tak točí hlavně kolem bylinkových pokrmů, jelikož bylinky mají přinést člověku zdraví po celý rok.

V tento den také naposledy doznívají kostelní zvony, které tak symbolicky přecházejí do Říma. Znovu se zase ozvou až o Bílé sobotě. Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby „Sláva na výsostech Bohu“ (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček.

Do dnešních dní se dochovalo hlavně pečení velikonoční nádivky.
Přibyl jeden novodobější zvyk a to vaření zeleného piva. Mnoho hospod a restaurací po České republice zeleně zbarvené pivo v tento den nabízí.

K dnešnímu dni se vztahuje i jedna pranostika:
„Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej“.

—————————————————————————————————————————————————
Svatý týden začíná Květnou nedělí, následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Prvním jarním dnem byl letos 20. březen a astronomický úplněk připadá na středu 8. dubna. Od data velikonoční neděle se odvozuje i termín dalších pohyblivých křesťanských svátků.

K Velikonocům řadíme i Velikonoční pondělí, které patří už světským oslavám částečně navazujícím na předkřesťanskou dobu.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se