Kříž připomíná tragédii, která se v těchto místech odehrála necelé 2 měsíce po skončení II. světové války.

Nedaleko křižovatky ulic Řevnické a Lhotecké, v prostoru tzv. Staré bažantnice, stojí v zeleni schovaný kříž upomínající na tragédii, která se tu stala 27. června 1945.

Trojice mužů na tomto místě tehdy odstraňovala minu či granát, který tu zůstal ještě po nedávno skončené válce. V těchto místech se nacházelo obecní mrchoviště*, kam byla krátce po válce svážena nevybuchlá munice, kterou v okolí zahazovaly prchající německé jednotky.

„Při odstraňování miny byl přítomen drnomistr Josef Vlček, ruský důstojník Alexandr Hribčov a četnický strážmistr Josef Hrouda, všickni tři byli zabiti. Pozůstalí po svědomitém a dobrém drnomistrovi postavili kříž na místě neštěstí. Ruský důstojník pochován na zdejším hřbitově a strážmistr Hrouda odvezen do své rodné obce.“**

Tabulka umístěná na kříži uvádí plné jméno a hodnost důstojníka Rudé armády – mělo se jednat o poručíka Alexandra Ihnatoviče Hribčova. Jeho ostatky budou nejspíše uloženy v hromadném hrobě padlých sovětských vojáků na mníšeckém hřbitově.

Další oběť, závodčí Josef Hrouda, působil na četnické stanici v Mníšku teprve od 16.3. 1943, kdy sem nastoupil přímo z policejní školy z Mladé Boleslavi. V době smrti mu bylo necelých pětadvacet let. Jeho tělo bylo odvezeno k pohřbení do domovské obce Opočnice u Poděbrad.

Josef Hrouda se dožil pouhých 24 let, foto: MuzeumPolicie.cz

Poněkud archaicky působí povolání mníšeckého občana Josefa Vlčka. „Drnomistr“ se zjednodušeně řečeno staral o sběr a likvidaci uhynulých zvířat. Zajímavé je, že drnomistr musel mít přehled o nakažlivých nemocech zvířat, aby mohl v případě podezřelého úhynu neprodleně uvědomit úřady, takže plnil velmi důležitou roli pro zdraví celé společnosti. Toto povolání postupně vymizelo s tím, jak jejich práci převzaly veterinární sanační ústavy.
Jméno třetí oběti, Josefa Vlčka, kterému bylo v době tragédie 64 let, je také uvedeno na Pomníku obětem války, který stojí na náměstí F.X. Svobody.

Vnuk Josefa Vlčka Jiří se o pietní místo, kde tragicky zahynul jeho dědeček, příkladně stará, a tak ho rozčiluje, že se poslední době stává terčem vandalů. „Některým lidem chybí úcta k obětem války a toto pietní místo devastují. Před lety odtud zmizely oba jalovce, které jsme museli znovu vysadit, loni jsem tu likvidoval černou skládku, někdo poničil kovovou ohrádku a letos na jaře zmizelo z litinového kříže Tělo Páně“, říká smutně Jiří Vlček a dodává: „Mějme úctu k těm, kteří padli, abychom my tady dnes mohli žít.“

Jméno třetí oběti, Josefa Vlčka, bylo také dodatečně doplněno na pomník „Obětem světové války“, který stojí v horní části náměstí F.X. Svobody.
Šipka označuje místo, kde k tragédii došlo

——————————————————————————————————————————————-

* „Mrchoviště zřízena jsou k tomu účelu, aby na nich neškodně odstraněna, po případě zakopána byla veškerá zvířata zdechlá nebo nakažlivou nemocí stižená a zabitá, jakož i maso a vnitřnosti uznané za nezpůsobilé k požívání lidskému.“, In: Ottův slovník naučný, XIX. díl, s. 1049, Praha 1909
** Pamětní kniha obce Mníšek, s. 38, SOA Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích