První adventní neděli se v Mníšku tradičně rozsvěcuje vánoční strom. Foto: archiv

V roce 2020 připadá 1. adventní neděle na 29. listopadu.
ADVENT je dobou přípravy na Vánoce. Toto označení pochází z latinského slova “adventus”, což znamená příchod. Myslí se zde příchod Ježíše Krista.

Každoročním prožíváním adventu a slavením adventní liturgie zpřítomňují křesťané očekávání starozákonních proroků, kteří připravovali lidstvo na příchod Mesiáše. Tím, že se věřící vžívají do atmosféry této dlouhé přípravy na první příchod Spasitele, oživují zároveň touhu po jeho druhém příchodu na konci časů, ale rovněž do svého vlastního života. Adventem začíná pro křesťany liturgický rok.

Mistr Vyšebrodského oltáře: Narození Krista (dílo vzniklo kolem roku 1350). Jedna z devíti deskových maleb z hlavního oltáře klášterního kostela cisterciáků ve Vyšším Brodě. Národní galerie je vystavuje v Anežském klášteře v Praze.

Datum první adventní neděle je pohyblivé
Je to proto, že poslední adventní neděle – čtvrtá – připadá vždy na neděli před 25. prosincem (který je hlavním vánoční svátkem). A protože 25. prosinec je každý rok v jiném dni v týdnu, tak i 1. adventní neděle má každý rok jiné datum. Advent vždy trvá do půlnoci dne 24. prosince (“štědrý večer” je vigilie – předvečer hlavního vánočního svátku). Někdy se proto stává, že poslední adventní neděle může připadnout i na Štědrý den.

Tradičním symbolem adventu je adventní věnec
Advent je tradičně dobou zklidnění, půstu a příprav na oslavy narození Ježíše Krista. Každý týden je završen nedělí, během které se slavnostně rozsvěcí svíčky na adventním věnci. To může připomínat blížící se příchod Ježíše Krista, který je světlem ve tmě.
Věnec má v různých oblastech odlišnou podobu. V katolických zemích je nejčastěji zdoben čtyřmi svíčkami, z nichž jsou tři fialové či modré a jedna růžová.

  • Na první (železnou) adventní neděli zapalujeme první fialovou svíčku, tzv. svíci proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.
  • Na druhou (bronzovou) adventní neděli zapalujeme druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky.
  • Na třetí (stříbrnou) adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz.
  • Na čtvrtou (zlatou) adventní neděli zapalujeme poslední fialovou svíčku, tzv. andělskou, která představuje mír a pokoj.
Ilustrační foto

Další zvyky a tradice
Kromě adventních věnců se domovy dříve zdobily i jednoduchými věnci bez svíček. Vyráběly se z různých rostlin a měly zajistit svému majiteli štěstí, lásku, zdraví a bohatství.
Na svátek svaté Barbory (4. prosince) se dodnes řežou tzv. „barborky“. Uřezané větvičky stromů a keřů, které mohou vykvést, svobodné dívky vkládají do vázy – a když do Vánoc větvička vykvete, předpoví tak brzkou svatbu.
V předvečer svátku svatého Mikuláše (6. prosince) chodí dům od domu skupinky Mikulášů, andělů a čertů, a nadělují hodným dětem sladkosti a ovoce, zlobivým dětem pak uhlí.
V době adventu se domy zdobí jmelím, které má přinášet štěstí a požehnání celému domu. V zemích s keltskou tradicí se k adventní vánoční výzdobě přidává také cesmína a břečťan., které domov chrání před zlými duchy.
Na začátku adventu se pečou perníčky – adventní čas totiž odpovídá době, kterou perníčky potřebují ke svému změknutí.
Během adventu se peče vánoční cukroví. Pečení cukroví vychází z pohanské tradice oslav slunovratu – cukroví plnilo obřadní a ochrannou funkci.
Na samém sklonku adventu si lidé staví betlémy (jesličky) po vzoru sv. Františka z Assisi, pečou vánočky, zdobí vánoční stromky a upravují mísy s ovocem.
Od roku 1986 se v Betlémské jeskyni (zde se měl narodit Ježíš Kristus) zapaluje plamínek, který se díky skautům a dobrovolníkům šíří po světě jako Betlémské světlo.

K dlouhému adventnímu období se váže řada dalších zvyků a tradic, staršího i novějšího data. Mezi ty novější patří adventní kalendáře pro děti nebo zdobení domovů vánoční hvězdou (rostlina pryšec nádherný).

Pro Betlémské světlo si v Mníšku chodí děti i dospělí . Foto: archiv

Slovo kněze mníšecké farnosti Jana Dlouhého k zahájení adventního období si přečtěte ZDE.