Mikulášská nadílka podle Josefa Lady. Zdroj: Facebook/lada.obrazky

Svátek Mikuláše je sice v kalendáři uveden 6. prosince, ale zvyk nadělovat dětem dárky, je už v jeho předvečer. Vesnicemi a městy chodí 5. prosince skupinky čertů, andělů a Mikulášů, navštěvují domácnosti, kde pak děti něco zazpívají nebo přednesou básničku. Za ně pak dostanou nejčastěji drobnosti, jako jsou sladkosti nebo ovoce. No, a pokud zlobily, objeví se mezi nadílkou nějaké to uhlí.

Nadílka
Mikuláš představuje staršího vysokého muže s vousem, bývá oblečený v červeném plášti, na hlavě mívá biskupskou mitru, v ruce drží biskupskou berlu a košík s dobrotami, nebo má na zádech nůši. Chodí s ním anděl s křídly a hvězdou na čele, který symbolizuje dobro a jako protipól k němu zlý čert. Ten ovšem v našich podmínkách nebývá krutý, stará se spíše o symbolické trestání a strašení zlobivých dětí. V minulosti bývalo také zvykem, že se skupinou chodívaly i nejrůznější maškary.

Vlastní nadílka se v průběhu staletí měnila a lišila se také podle různých krajů. Někde se dávala za okno punčocha, kde pak ráno děti našly nadílku, jinde Mikuláš navštěvoval děti osobně. Hodné děti dostávaly jablíčka, ořechy a cukrovinky. Naopak zlobivé děti měly v punčoše syrové brambory nebo několik kousků uhlí.

Někde chodívala místo vlídného Mikuláše Mikuláška, která budila mnohem větší respekt. Bývala oblečená do dlouhých bílých šatů, obličej měla pomoučený a přikrytý průsvitnou rouškou. Byla mnohem přísnější než svatý muž a děti kárala za neposlušnost, připomínala jim důležitost pravidelného modlení a nabádala je k úctě ke starším lidem, zejména pak k rodičům. Nenosila ani sladkosti, děti sešvihala metlou.

Z trojice Mikuláš, čert a anděl, má právě Mikuláš reálný předobraz. Jedná se o svatého Mikuláše, který žil na přelomu 3. a 4. století a stal se legendou.

Svatý Mikuláš
Mikuláš se narodil koncem 3. století ve městě Patara (dříve Římská říše, dnes město leží na tzv. Turecké riviéře v jižní části Malé Asie) do křesťanské řecké rodiny. Rodina se zřejmě zabývala obchodem s rybami a možná i proto se Mikuláš později stal patronem rybářů a námořníků. Byl velmi zbožný a po smrti otce rozdal celé své dědictví chudým a vydal se na cesty.
Doputoval až do Myry (dnes město Dembre ležící na jižním pobřeží Turecka), kde se stal kolem roku 300 biskupem. Konal zde dobrodinní, např. přezkoumával rozsudky smrti a zachraňoval nespravedlivě odsouzené před popravou.
Zemřít měl 6. prosince, proto je jeho svátek slaven právě tento den. Jeho obliba mezi lidmi rostla i po smrti, a tak ho postupně za svatého uznaly všechny křesťanské církve.
Mikulášovy ostatky byly v 11. století převezeny námořníky do jihoitalského města Bari (pohřbeny v Basilica di San Nicola), aby nepadly do rukou muslimů, kteří postupně dobývali Malou Asii z rukou Byzantské říše.

Palmerino di Guido: Svatý Mikuláš zachraňuje tři nevnné před stětím (kolem roku 1310). Kaple sv. Mikuláše v Bazilice sv. Františka z Asssi, Assisi

Nejznámější mikulášská legenda
Asi nejznámější legenda o svatém Mikuláši vypráví příběh o zchudlém šlechtici, který poslal své tři dcery do nevěstince, aby si vydělaly na věno a zabezpečily rodinu. Mikuláš jim prý oknem hodil do pokoje zlaťáky, rodina unikla z dluhů a ženy se mohly přestat prodávat. Legenda se stala základem mikulášské nadílky.

Ambrogio Lorenzetti: Život svatého Mikuláše, Dárek třem prostitutkám (kolem roku 1332). Galerie Uffizi, Florencie

 

Atributy svatého Mikuláše
Mikuláš je zobrazován jako starší biskup s vousem. V pravoslavné církvi je zobrazován holohlavý. Jako nejčastější atribut mívá u sebe tři zlaté koule na knize (tento atribut je spojen s legendou o zchudlém šlechtici a jeho třech dcerách). Mikuláš bývá oblečen v plášti, na hlavě mívá biskupskou mitru a v ruce biskupskou berlu.

Giotto di Bondone (1266 – 1336): Svatý Mikuláš. Galerie Uffizi, Florencie

Úcta ke svatému Mikuláši
Jde o jednoho z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, v pravoslavné církvi je druhým nejuctívanějším svatým vůbec (po Panně Marii). Po světě najdeme desetitisíce kostelů zasvěcené svatému Mikuláši. V Praze jsou to například barokní kostely na Staroměstském a Malostranské náměstíí.

Svatý Mikuláš je uctíván jako patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů. Stal se patronem Ruska a Řecka, a také měst Amsterdam, Bari a dalších méně známých sídel.