Mgr. Michaela Pažoutová, ředitelka ZŠ Komesnkého 420. Foto: archiv autorky

V minulém článku jsem se pohybovala spíše v oblasti úvah a obecného hodnocení situace. Mohlo by to proto vypadat, že se na škole toho zase až tolik neděje. Škola však musí řešit řadu komplikací spojených s online výukou.

Ta přináší potřebu zajistit pro tento typ vzdělávání potřebnou techniku. To se nám podařilo
realizovat mimořádně rychle provedeným výběrovým řízením na nákup nových notebooků,
které financovalo MŠMT. Uvolněné starší notebooky mohly být po kontrole dále zapůjčeny do rodin, ve kterých např. kvůli více dětem potřeba dalších PC nečekaně stoupla. Vzhledem k obrovskému tlaku na kapacityvýrobců a obchodníků se toto koncem roku zdaleka ne všem školám podařilo.
Dále škola využila projektu Women for women a získala tak zdarma 22 notebooků. Tyto
notebooky zajištěné školou šly přímo do rodin, které by jinak nebyly schopny si tuto techniku zajistit.
Co je však skutečně unikátním „vynálezem“ mníšecké základní školy, je zřízení funkce „rotujícího učitele“ (v úsměvné nadsázce „rotopedagoga“).

Proč tato pozice vznikla a jaký má smysl?
Z našeho pohledu jsou ohroženou skupinou žáků především žáci 9. tříd, které čekají přijímací zkoušky. Bohužel nemohou chodit do školy, bohužel online výuka přece jen nemůže být plnohodnotnou přípravou na střední školy.
A tak jsme vymysleli, že při zachování hygienických pravidel využijeme poloprázdných
prostor školy.
Vytvořili jsme skupiny žáků. Ve třídě sedí sám jeden žák, tříd je např. pět. A mezi nimi chodí učitel, který postupně zadává úlohy, kontroluje je a vysvětluje. Jde vlastně o velmi individuální přístup, a první reakce učitelů i žáků jsou více než pozitivní.
Samozřejmě mé veliké díky patří všem vyučujícím, kteří byli ochotni přistoupit na můj
návrh nestandardního řešení situace, přestože jsou někteří v ohrožené skupině. Díky patří
především paní učitelce Majerové, Kubové a panu učiteli Novákovi. Samozřejmě musím
poděkovat i těm dalším učitelům a asistentkám, kteří jim v rámci svých možností pomáhají.
Myslím, že tento unikátní model výuky v českém školství bychom si mohli nechat „patentovat“.