Starostka Mníšku pod Brdy Magdalena Davis

Ve funkci starostky města Mníšek pod Brdy zahájila již třetí rok. Na ten rok uplynulý ale jen tak dlouho nezapomene. Na jaře byl v České republice vyhlášen nouzový stav z důvodu pandemie a všem se nám otočily životy tak trochu vzhůru nohama.

Loňský rok se nesl ve znamení koronavirové krize. Jaký byl z Vašeho pohledu?
Když jsem nastupovala do funkce starostky, čekala jsem mnohé, ale tohle opravdu ne! Jeden z mých nejčastějších pocitů byl nevěřícný údiv, jestli se to všechno skutečně děje. Můj mozek to prostě odmítal přijmout, bylo to jak ve špatném filmu. Pokud bych měla celý ten rok vystihnout jedním slovem, byla by to určitě NEJISTOTA.
Na začátku jarní vlny koronaviru jsme se společně se všemi ostatními městy a obcemi ocitli zcela na holičkách, portál krizové komunikace měl z důvodu strkanice ve vládě o šéfa krizového řízení velké zpoždění, takže přínosnější bylo dívat se večer na zprávy. Nebyly roušky, desinfekce, testy ani informace.
A v tomhle šíleném marasmu se najednou zjevilo to nejhezčí, co jsem zatím ve své funkci zažila – solidarita, lidskost a vzájemná pomoc mezi lidmi. Kdo mohl, šil roušky nebo do nich později stříhal filtry – maminky i tatínkové, učitelé a učitelky ve školách a školkách. Zastupitelé sháněli desinfekci a ochranné filtry, hasiči čistili ozónem veřejné budovy, strážníci společně s dobrovolníky chodili starým lidem pro nákup. Někdy to bylo až dojemné.
To je mimochodem důvod, proč věřím, že budoucnost patří obcím a městům, jsou totiž schopné rychle reagovat na krizi.
Je obrovská škoda, že naše vláda tenhle lidský potenciál přes léto promrhala, takže na podzim došlo k něčemu, co téměř nelze napravit, lidé ztratili důvěru a přestali věřit, že to, co se po nich chce, má smysl. S tím se jako společnost v podstatě potýkáme dodnes.
Lidé teď často reagují přehnaně podrážděně i na ty sebemenší podněty, nebo naopak rezignovali úplně na všechno. To vůbec není jednoduchá situace. Je to i jeden z důvodů, proč se teď snažíme urychlit bezkontaktní služby našeho městského úřadu. V loňském roce jsme zavedli aplikaci Mobilní rozhlas, který nahradil sms kanál a díky kterému nejen, že můžeme občanům zasílat informace, ale i oni je mohou zasílat nám, například nahlašovat závady ve městě, černé skládky a podobně. Druhá věc, kterou právě rozjíždíme a která by měla být hotová do konce února, je městský portál občana, což je online prostředí, kde budou moct lidé platit za vývoz popelnic, poplatky za psy, podávat žádosti a vyplňovat formuláře, nebo si budou moct zkontrolovat své závazky vůči městu.

Co pro Vás bylo v roce 2020 největším zklamáním?
Na celostátní úrovni to byla skutečnost, že vláda nejprve na obce tzv. „hodila“ náklady spojené s koronavirem, aby následně dlouhodobě snížila jejich rozpočty a navýšila jejich náklady. Považuji to za absurdní. Mluvím nejen o pověstném daňovém balíčku, ale například i o navýšení nákladů na hromadnou dopravu nebo o novém odpadovém zákonu. To všechno bude Mníšek stát mnoho milionů korun ročně navíc.
Místním zklamáním je pak pro mě situace na mníšecké čistírně odpadních vod (ČOV), která má od července 2020 stop stav, protože se ukázalo, že při zkapacitnění v roce 2015 nebyl jeden z parametrů (celkový dusík Ncelk) dostatečně dimenzován. To teď samozřejmě představuje zásadní problém pro rozvoj města i navyšování kapacity u již připojených nemovitostí. Město si proto nechalo vypracovat analýzu možných řešení problému, ze které vyplývají dva důležité závěry. Dobrou zprávou je, že přetížený parametr Ncelk bude možné v průběhu tohoto roku přechodně zkapacitnit instalací nových technologií v rámci stávající ČOV. V případě jeho dalšího nárůstu však již samotná úprava technologií nebude stačit a město bude muset investovat do zásadních stavebních i technologických úprav ČOV v hodnotě několika desítek milionů Kč.

Z čeho máte naopak radost? Co považujete za úspěch?
Mám radost z dokončení několika projektů, které zlepšily obyvatelům Mníšku jejich každodenní život. Mám na mysli třeba parkurové hřiště u školy zrealizované z dotace Ministerstva pro místní rozvoj, kterého si, zejména v odpoledních hodinách, užívají starší děti. Dále například nová parkovací stání na starém sídlišti, která ulevila nedostatku parkovacích míst. Nový chodník v křižovatce ulic Lhotecká a Skalecká pro změnu konečně bezpečně propojuje autobusovou zastávku se zbytkem sídliště. Podobně pomohla obnova chodníku a zábradlí kolem budovy Pasáž Pražská, kterou je teď možné bezpečně obejít z obou stran. Na podzim jsme dokončili zateplení hasičské zbrojnice a na etapy momentálně probíhá i rekonstrukce zdravotního střediska, které čeká v další fázi zateplení.
Za velký úspěch považuji i zklidnění dopravní situace v okolí školy, kde se osvědčilo zavedení jednosměrných částí ulic Ke škole a Nová, a díky tomu je tu bezpečněji jak pro školáky, tak i rodiče s dětmi z mateřské školy MŠ Nová.
Na žádost občanů se také po ročním vyjednávání s ROPID, dopravní policií a dopravcem podařilo zřídit ranní školní autobus pro děti na Madlenkách, kde dopravní situace dlouhodobě není zcela bezpečná kvůli úzkým komunikacím.
Mám radost i z několika estetických a krajinných počinů, například odstranění zchátralých budov pod kulturním střediskem, vysázení úplně nové aleje v Rymani nebo doplnění nových stromů v okolí školního Pavilonu.
Za skvělý úspěch považuji projektovou připravenost Mníšku, která se za poslední dva roky posunula mílovými kroky. V souladu se strategickým a akčním plánem jsme připravili projekty na výstavbu chodníků a generální opravu silnic, revitalizaci dvou rybníků, nové retenční nádrže na náměstí a u školy. S Krajskou správou údržby silnic připravujeme kruhovou křižovatku na výjezdu z města směrem do Prahy. Společně s Kovohutěmi připravujeme sanaci ekologické zátěže v Bažantnici, která se díky systematické výzkumné práci v posledních několika letech dostala do kategorie nejvyšší priority A3 na seznamu ekologických zátěží Ministerstva pro životní prostředí.
Milým pohlazením po duši pro mě byly vánoční online koncerty, které sklidily mimořádný ohlas.
A úplně čerstvá informace z minulého týdne, která mi také udělala radost, je, že jsme uspěli se žádostí o evropskou dotaci z programu Zaměstnanost na optimalizaci řízení kvality. Projekt se rozjede během několika příštích týdnů a jeho součástí bude i péče o městský majetek, energetický management veřejných budov nebo zlepšování komunikace s občany.

Co třeba řešíte právě teď?
Momentálně řeším budoucnost odpadového hospodářství. Od 1. 1. 2021 platí
nový zákon o odpadech, který má pro naše město zásadní důsledky z hlediska budoucích nákladů. Jednak se od roku 2030 nebude moct skládkovat komunální odpad, takže budeme muset najít dlouhodobé řešení co nejlepšího třídění, znovuvyužití a recyklace odpadů, což je určitě dobrý směr. Tomu bude ale předcházet postupné zdražování poplatku za skládkování. V příštích 10 letech se každý rok poplatek na skládkování zvýší zhruba o 100 Kč za tunu odpadu. Pokud bychom se na to nezačali připravovat už teď, v roce 2030 by pro nás likvidace odpadu byla skoro 4× dražší, než je dnes. Ve spolupráci s okolními obcemi, sousedními regiony a týmem odborníků proto pracujeme na novém konceptu nakládání s odpady, který by měl celý systém přizpůsobit našim potřebám, a městu tak do budoucna ušetřit peníze.

Co všechno byste chtěla ještě stihnout do konce volebního období?
Hlavní prioritou je teď určitě zkapacitnění ČOV alespoň na původní kapacitu 10 000 ekvivalentních obyvatel tak, aby lidé mohli v rámci územního plánu dokončit své stavební záměry. Dále rekonstrukce alespoň jedné z hlavních silnic, protože stav komunikací je ve městě opravdu žalostný. Co se týče zmíněné ekologické zátěže v Bažantnici, vzhledem k dlouhodobému pronikání jedů do spodní vody v jejím okolí bych ráda její sanaci posunula do fáze získání dotace a přípravy realizace. V podobném duchu se, jak doufám, podaří zrealizovat rekonstrukci zadního a nebo prostředního rybníka a retenční nádrže na náměstí a v okolí školy, tak abychom měli řešení nejen pro situaci návalových srážek, ale i zdroj pro závlahu zeleně, která už teď v letních měsících významně prosychá.
Město má také už několik let zažádáno o dotaci na rekonstrukci hasičského auta, bez kterého se naši hasiči dlouhodobě neobejdou, proto pevně doufám, že dotaci do dvou let získáme a rekonstrukce se bude moct realizovat.
Do fáze připraveného projektu bych ráda dokončila i návrh na nový městský úřad včetně prostor pro spolky a sdílených kanceláří, druhou základní školu, o které již nějakou dobu mluvíme společně se starosty okolních obcí, nebo pilotní projekt komunitní energetiky – konkrétně rekonstrukci jednoho z bytových domů ve vlastnictví města, včetně zateplení a výroby energie z fotovoltaických panelů, díky kterým by nájemníci platili mnohem méně za energie.
Do dvou let bych také ráda v Mníšku zavedla terénní sociální služby, díky kterým by řada seniorů mohla zůstat v pohodlí svého domova i poté,
co již nejsou plně soběstační.