Objevování linie opevnění Pražské čáry u Mníšku pod Brdy

Počátkem měsíce října jsme si připomněli smutné 83. výročí obsazení československého pohraničí armádou hitlerovského Německa. Po podepsání Mnichovské dohody zabrali Němci 30 % území Československa i s pevnůstkami a pevnostmi, které měly naši republiku chránit.

Pražská čára
Méně známá už je skutečnost, že kromě pohraničních opevnění byla ve 2. polovině 30. let 20. století vybudována i takzvaná Pražská čára, nebo také Vnější obrana Prahy (zkráceně VOP). Jednalo se o 112 kilometrů dlouhou linii lehkého opevnění okolo Prahy, která začínala na soutoku řek Labe a Vltavy u Mělníka, pokračovala okolo měst Slaný, Smečno, Kladno, Beroun, Mníšek pod Brdy a končila u obce Slapy. Jejím cílem bylo zpomalit
postup nepřítele na Prahu a neumožnit mu její přímé dělostřelecké bombardování.
Pražskou čáru tvořilo téměř 830 objektů a přilehlých pozemních obranných úprav. Jak již bylo zmíněno, opevnění v rámci Pražské čáry byla v letech 1937 a 1938 budována i na katastrálním území našeho města. Jedná se zejména o úsek označovaný jako B-8. I když byla opevnění okolo Mníšku zlikvidována odstřelem už během prvních let Protektorátu Čechy a Morava, po některých z nich zbyly do dnešních dnů v terénu patrné památky.

Tip na výlety po okolí Mníšku
Tento článek není o vojenském ani o historickém účelu či stavebním popisu opevnění, ale tipem na zajímavý výlet v méně známém okolí Mníšku s možností radovat se z nálezů a zajímavých pohledů na naše město. Linie opevnění je odborným způsobem popsána na několika internetových adresách, kam případné zájemce o faktická data odkazujeme (nejlépe asi na: www.prazskacara.cz). Z celkového počtu 830 objektů jsme se rozhodli pomocí GPS zaměřit a mapově zdokumentovat 33 objektů zničených odstřelem za německé okupace kolem roku 1941. Krom touhy po „objevné činnosti“ nás poháněla i úcta ke kvalitní práci našich předků (sami si můžete vyzkoušet kvalitu litého betonu po více než 80 letech
v porostu) a objevování méně známých míst v okolí Mníšku.
Seznam GPS souřadnic jednotlivých opevnění najdete v tomto článku dole.

Od Malé Svatá Hory k Bojovskému potoku
S průzkumem zbytků lehkého opevnění jsme začali na podzim roku 2014 v lokalitě Malá Svatá Hora a dále pokračovali v linii až na brdský Červený kříž. Tato část opevnění se budovala na konci roku 1937 a jejího budování se pomocnými pracemi zúčastnilo i nemálo obyvatel Mníšku a přilehlých vesnic.
Chvíli trvalo, než jsme si zvykli na fakt, že pod pojmem „zbytky“ jsou skutečně jen a jen zbytky. Jedná se o prohlubně v půdorysu bývalých „řopíků“ neboli pěchotních srubů, určených pro dva až sedm obránců obsluhujících kulometné střílny pro boční palbu. Většina z 15 objektů (čísla 32–17) v první části mezi Malou Svatou Horou a úbočím nad Bojovským potokem u osady „Red River“ je v porostu poměrně snadno rozeznatelná. Krom půdorysu se po odstřelu a odtěžení kovových částí z bunkrů zachovaly zbytky velice kvalitního betonu roztroušené kolem půdorysných jam. V některých jamách jsou pozůstatky armatur či jiných kovových částí.

Od Bojovského potoka ke Stříbrné Lhotě
Druhá část, vedoucí od Bojovského potoka kolem Zadního rybníka ke Stříbrné Lhotě, je co se týká zbytků opevnění, nepoměrně chudší. Vede v otevřené krajině. Bylo zde 9 objektů (čísla 16b -7). Dobře rozeznatelné jsou v terénu pouze dva objekty (č. 14 a 7). Po ostatních zbyly malé prohlubně nebo kousky betonu rozeseté po polích. Nicméně se nám podařilo zaměřit všech devět míst bývalých bunkrů, a to i díky čitelnému záměru stavitelů pokrýt strategické body otevřené krajiny a leteckému snímkování z let 1938 a 1952.

Ze Stříbrné Lhoty k Červenému kříži
Další část objevné cesty vedla ze Stříbrné Lhoty prudkým úbočím Hřebenů až na hřebenovku poblíž křižovatky u Červeného kříže. Tato část je z hlediska pozůstatků i z hlediska terénu a umístění objektů nejzajímavější. Čítá 10 dobře rozeznatelných objektů (čísla 6, 80-76, 5, 4, 3) zajímavě rozmístěných z hlediska obrany po úbočí hřebene.
Zaujala nás zejména „divokost“ reliéfu úbočí, rozbrázděného spoustou strmých svahů a přírodních proláklin. Do tohoto terénu museli vojenští plánovači rozmístit bunkry s bočním
systémem palby a průhledem od jedné pevnůstky k druhé.

Opačným směrem na Novou Ves pod Pleší
Poslední průzkum linie jsme podnikli v úseku Malá Svatá Hora – Nová Ves pod Pleší. Linie zde překračuje státní silnici a železnici do Dobříše. V těchto místech bylo opevnění zesíleno a tato strategická místa byla pod „dohledem“ několika typů bunkrů a byly zde vybudovány promyšlené palebné průseky. Bohužel z bunkrů v celém úseku zbyly opět jen malé zbytky.
Pouze jediný zůstal zřejmě v původním stavu, ale je zvláštním způsobem „zakonzervován“.
Nachází se totiž pod několikametrovým násypem v prostoru parkoviště naproti Novoveské
hospodě.

Pražská čára nikdy svému účelu nesloužila
Zaměřené objekty jsou pomocí projekce jejich souřadnic zobrazené v mapě a zeměpisné souřadnice z GPS jednotlivých objektů jsou v tabulce dole v tomto článku. Doporučujeme si trasu obranné line v okolí Mníšku projít a pokusit se všechna místa původních bunkrů v terénu nalézt. Nejen, že z trasy uvidíme neotřelé pohledy na Mníšek a okolí, ale je možné i vzpomenout na pracovníky, kteří tempem jeden „řopík“ denně‘ zdolávali vytyčenou linii. Nyní víme, že tato činnost byla ve výsledku zřejmě marná. Objekty nebyly bojově použity a byly jen velmi krátce vojensky obsazeny. Touha bránit společně zděděné území a technická
i organizační dovednost si vzpomínku a úctu zaslouží.

Tabulka s popisem jednotlivých opevnění a GPS souřadnicemi*: