Brdy by měly zůstat oblastí „tmavé země“

Devadesát let sem, na území tzv. vysokých Brd, mohli jen vojáci. Krajina s jedinečnými ekosystémy, které se dosud vyhnuly zástavba, masová turistika či používání chemických hnojiv v zemědělství, se 1. ledna letošního roku stala Chráněnou krajinnou oblastí Brdy. Vede ji Bohumil Fišer.

Co je největším bohatstvím CHKO Brdy?
Mám rád Brdy celé. Pěkných míst je tu mnoho stejně jako rostlinných i živočišných druhů. Z rostlinné říše je pro Brdy charakteristický kosatec sibiřský, jeho zdejší populace jsou zcela zásadní i z pohledu celé České republiky. A také rozsáhlá vřesoviště na dopadových plochách nemají v tomto rozsahu u nás obdoby. Je třeba říci, že jsou to nepůvodní biotopy, které vznikly odlesněním kvůli zřízení dopadových ploch dělostřelecké střelnice. Také musím zmínit rosnatku okrouhlolistou a rašeliníky, kterých zde roste na 20 druhů – dokládají, že Brdy byly původně tvořeny podmáčenými lesy, k čemuž odkazují i některé místní názvy, jako Stará Baština nebo Na Bahnech. Ze živočišné říše stojí určitě za zmínku orel mořský– jeden pár dlouhodobě hnízdí u Padrťských rybníků. Z Brd také pocházela černá čápice Kristýna, první pták na světě, který byl podrobně sledován na svém tahu do Afriky v rámci projektu Africká odysea. Jednu z nejsilnějších populací v ČR má v Brdech rak kamenáč.

Zajímavým druhem je listonoh letní, „živá fosilie“, jež nám připomíná zkameněliny. I ten je sem ale druhotně přinesený – pravděpodobně na kolech vojenské techniky z Polabí. Vyskytuje se tu na jediné lokalitě, na Hrachovišti, kde je vojenská autoškola.
Mám rád Lipovsko, kde jsou krásné skály a zároveň zbytky přírodě blízkých lesů s duby a buky. Pro veřejnost jsou zajímavé i Padrťské rybníky, vzhledem k polointenzivnímu chovu kapra nejsou sice až tak pozoruhodné z pohledu ochrany přírody, ale v okolním bezlesí jsou cenná společenstva podhorských luk.

Jak byste zhodnotil první sezónu?
Vzhledem k tomu, že zakládáme novou správu, museli jsme zajistit především velké množství provozních záležitostí. CHKO má v současné době tři sídla: v Jincích, v Příbrami a ve Spáleném Poříčí. V Jincích máme dva zásadní partnery: sídlí tu 13. dělostřelecký pluk, který dále využívá posádkové cvičiště a další pozemky související s výcvikem, například vojenskou autoškolu na Hrachovišti. Svou činností tam udržují periodické tůně pro obojživelníky a také pro listonoha. A sídlí zde i Vojenské lesy a statky, které vlastní přibližně dvě třetiny lesních pozemků i bezlesí. Společně s nimi jsme zpracovali tzv. Interpretační plán pro Brdy – dokument, který by měl sloužit nám jako správě a hospodařícím subjektům, ale zároveň informačním centrům a starostům okolních obcí. Uvádí, co je v CHKO Brdy nejcennější včetně toho, co je třeba zvláště chránit. Také obsahuje kompletní návrh pěších tras a cyklotras, naučných stezek a doporučení, jak usměrňovat turistický ruch v území.
Přesná data ze sčítačů na hlavních přístupových místech sice ještě nemáme k dispozici, ale podle mého subjektivního pocitu z projíždění území je přes týden návštěvnost minimální. O víkendu stoupá především na vyhledávaných místech, jako jsou Padrťské rybníky nebo Jordán, až na stovky návštěvníků. Nicméně jsem celkem překvapený, že přesto, že je kolem Brd mediálně rušno, návštěvnost zdaleka není taková, jakou jsme předpokládali. Je možné, že Češi jsou už zlenivělí a Brdy jsou pro ně fyzicky docela náročné, autem nebo autobusem se dostanete jen do okrajových obcí a pak musíte pěšky nebo na kole.
Překvapilo mě také, že okolní obce a ostatní subjekty zatím nejsou moc aktivní – dosud vzniklo minimum nabídek pro turisty. Aktivity za hranicemi CHKO, v okolních obcích, bychom uvítali, může to být vhodný doplněk pro návštěvníky, kteří den stráví v Brdech a večer mohou jít třeba do lanového centra nebo hrát volejbal.
Spolupráce s obcemi je výborná. Tlak na výstavbu uvnitř CHKO je naprosto minimální a dodneška se neprojednává žádný záměr škodlivý z pohledu ochrany přírody.

Co Vás nejvíce potěšilo?
Největší radost mám z toho, že se již v prvním roce existence CHKO podařilo zavést péči o všechny druhy bezlesí, ať už je to zmíněná výborná spolupráce s armádou na Hrachovišti (včetně dohody, že výcvik přesunou i na další, evropsky významnou lokalitu s výskytem žáby kuňky žlutobřiché) nebo pastva na Vystrkově a u Padrťských rybníků a řízené vypalování vřesovišť. Pastva krav na Padrťských rybnících je vhodným managementem pro tyto podhorské, středně vlhké louky. Nerovný terén v současné době zarůstá expanzivní trávou – třtinou křovištní. Krávy kromě toho, že ji spásají, také částečně rozdupou povrch, což je vhodné pro hmyz a pro uchycení jiných rostlin. Zvířata se tu pasou v menších ohradách, které se poté, co danou plochu vypasou, přesunou dále a tím péči o tyto plochy řídíme. Chtěli jsme také obnovit teplomilné trávníky na Vystrkově, což je pro Brdy, které jsou spíše horského charakteru, netradiční. Po celou dobu, kdy zde byl vojenský újezd, se toto území nijak hospodářsky nevyužívalo a tak je hodně zarostlé nálety. V současné době se tu tedy pase stádo ovcí a koz, celkem přibližně sto zvířat, která jsou schopná požírat i tyto náletové porosty.

Zmínil jste řízené vypalování, které je u nás dosud netradičním způsobem péče
o přírodu.

Vřesoviště na dopadových plochách mají životní cyklus maximálně cca 35 let. Pokud se stržením drnů nebo vypálením neobnaží půda od vegetace, nemají možnost uchytit se nové semenáčky a vřesy odumřou. Vřesoviště jsou zde dnes i díky tomu, že armádní cvičení a střílení munice na dopadové plochy byla často doprovázena právě požáry.
Nechali jsme si zpracovat rozsáhlou studii, která zmonitorovala požáry v historii a zároveň doporučila management jednotlivých ploch. Za posledních deset let proběhlo na třech dopadových plochách kolem 100 požárů v rozsahu od několika arů do desítek až sta hektarů.
Zákony ale v současnosti vypalování porostů zakazují. Jedinou možností je simulace reálných podmínek v rámci taktických cvičení hasičů, jak to proběhlo letos v květnu. Potvrdilo se nám, že řízené vypalování je pro porosty šetrnější, než například posečení louky. Vřes hořel dobře a rychle a zároveň humusová vrstva zůstala téměř nedotčena. Dokonce jednu hodinu po skončení požáru na jednom místě z hnízda vylétl čmelák, který tedy požár v pořádku přežil. Ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR se pokusíme připravit návrh na změnu legislativy, aby se to mohlo stát standardním nástrojem ochrany přírody. Kvůli munici, kterou z porostů prakticky nelze dostat, není jiná možnost, jak vřesoviště dlouhodobě udržet.
A mám radost, že díky navázání kontaktu s novináři se nám podařilo představit tyto typy péče o přírodu veřejnosti, protože obecně se podobná ochranářská témata v médiích prezentují obtížně.

Odpovídá mediální obraz Brd realitě?
Od loňského roku byl mediální zájem o Brdy velký a s vyhlášením CHKO ještě výrazně stoupl. Některé zprávy lidi až strašily, že jsou Brdy nebezpečné i proto, že zde není signál mobilních telefonů, že zde návštěvníci budou bloudit. Není tu samozřejmě stoprocentní pokrytí, ale obdobná situace je i například na Křivoklátsku nebo v Českém krase. Přihodit se sice může cokoliv, ale myslím, že se lidé nemusí bát. Vzdálenosti zde nejsou nijak dramatické a snadno lze dojít do nejbližší vesnice.
Samozřejmě, že s otevřením Brd a vyšší návštěvností se zvýšilo množství odpadků, ale určitě nijak zásadně oproti jiné krajině. Zkrátka se sesbírají, což je samozřejmě mnohonásobně levnější než instalovat odpadkové koše a v takto rozlehlém území se o ně starat. V zimě se navíc neudržuje cestní síť, takže svoz odpadků by ani nebyl možný a navíc je velmi obtížné zamezit roznesení odpadků zvěří.

„návrh cyklotras zahrnuje docela hustou síť, aby bylo ze všech okolních obcí možné na cyklotrasy najíždět.“

V jakém stavu je v současnosti turistické značení v CHKO?
Jako správa CHKO sice jen vydáváme souhlas s vyznačením turistických tras, ale během příprav v minulém roce jsme s kolegou z újezdního úřadu připravili návrh značení a předjednali jsme jej s obcemi a dalšími subjekty. Klub českých turistů se ujal pěších tras a dokončil značení tam, kde již pyrotechnická sanace proběhla – jde zhruba o 80 km nových tras. Už má také souhlas s finálním značením po roce 2017, kdy by měla být dokončena i pyrotechnická očista centrální oblasti, jež je zatím veřejnosti uzavřena.
Předjednaný návrh cyklotras zahrnuje docela hustou síť koncipovanou tak, aby ze všech okolních obcí bylo možné na cyklotrasy najíždět. Vyznačení cyklotras je složitější a finančně náročnější než u tras pro pěší, je potřeba zpracovat projekt. Oba kraje, jak Plzeňský, tak Středočeský, připravily dotace, ale nikdo se toho zatím neujal a bohužel do této chvíle s námi o tom nikdo nejednal, tak se obávám, že ani v příštím roce vyznačení cyklotras neproběhne.
V interpretačním plánu je také návrh čtyř naučných stezek: na dopadových plochách na Jordánu a na Toku, po stopách zaniklých obcí a kolem Padrťských rybníků. Dále ještě existuje návrh naučné stezky na Třemšíně v historicky volně přístupné části CHKO, další naučná stezka – o lesních řemeslech – by měla vzniknout na Lipovsku, Vojenské lesy a statky by chtěli naučnou stezkou na Kloboučku představit přírodě bližší hospodaření v lese a město Příbram navrhuje naučnou stezku na Třemošnou.

Máte nějaká doporučení pro turisty, jak se mají v CHKO chovat?
Zásadní je, aby lidé respektovali stále ještě vojenský režim v centrální oblasti, která není veřejně přístupná. Zákaz lidé bohužel často porušují a dokonce se na internetu objevují informace, že po cestách je toto území přístupné. Není tomu tak. A rozhodně se nesmí vstupovat na posádkové cvičiště, kde po většinu dnů probíhají střelby a je tam životu nebezpečno. V případě, že někdo ve veřejně přístupném území nalezne jakoukoli munici, rozhodně by se jí neměl dotýkat a manipulovat s ní, ale zavolat Policii ČR.
Nesmí se zde rozdělávat ohně. Riziko vzniku plošného ohně je tu ohromné, vnímám to jako veliké nebezpečí pro Brdy. Z taktických cvičení hasičů víme, že pokud se nepodaří uhasit oheň vodou, která je na místě, a musí se přivézt z vodních zdrojů v okolí, může být doba od nahlášení požáru do účinného hašení až šest hodin.
A co si sem člověk přinese, to by si měl odnést, neměli by tu po návštěvnících zůstávat žádné odpadky – to je normální slušný přístup k přírodě kdekoliv, nejenom v CHKO.
Na území CHKO je zakázáno tábořit. Pokud se člověk ale chová ohleduplně k přírodě a přespí pod širákem nebo přikrytý celtou a ráno si ohřeje čaj na vařiči, nevyženeme jej odsud.
Návštěvníci by měli mít na paměti, že i když zde nejsou účelové komunikace přístupné pro veřejnou dopravu, neznamená to, že zde nemohou potkat auta. V hospodářských lesích probíhají standardní lesní práce a turisté i cyklisté musejí počítat s možností, že proti nim zpoza zatáčky může vyjet auto.

Brdy nejsou unikátní jen svým krajinným a přírodním bohatstvím…
Na satelitních snímcích nebo z letadla vidíte, že celá plocha dnešní CHKO je „černou dírou“ uprostřed Čech – nejsou tu žádné světelné zdroje. Ovlivnění oblohy světelným znečištěním z Prahy, Plzně a Příbrami je sice příliš velké na to, aby mohly být Brdy zařazeny do tzv. oblastí tmavé oblohy, ale vymyslel jsem termín „tmavá zem“ – stojí za to ochránit toto území od světelného znečištění. Na podzim bychom chtěli starostům okolních obcí představit možnosti, jak eliminovat tok světelného znečištění. A s tmou se snoubí i ticho: pomineme-li přes den cvičné střelby armády, v noci to jediné, co v Brdech uslyšíte, jsou zvuky zvířat, případně, je-li jasná obloha, tak zvuky letadel.

Na co se těšíte pro příští rok?
Doufám, že se především stabilizují provozní záležitosti, které nás trochu zdržují, a budeme se moci již naplno věnovat ochraně přírody. Zároveň doufám, že bude pokračovat spolupráce s obcemi, které si zatím váží toho, jaké Brdy jsou. Myslím, že se nám podařilo najít společnou řeč v tom smyslu, že by se uvnitř Chráněné krajinné oblasti Brdy nemělo stavět, a doufám, že to vydrží i nadále.

CHKO Brdy
Jde například o nejrozsáhlejší souvislý komplex lesů v českém vnitrozemí a významnou pramennou oblast. Rozlohou je nové chráněné území například dvojnásobné oproti CHKO Český ráj.

Tipy Bohumila Fišera, co v Brdech navštívit

Fotogalerie