V úterý a ve středu 6. a 7. září bylo navezeno na prostranství při ulici Komenského celkem 14 kontejnerů. Ty budou tvořit 2 třídy, chodbu, šatnu a potřebné sociální zázemí pro dvě první třídy. Kolaudace se naplánovala na 14. října, ale termín se posunul o 14 dní. Žáci se do tříd nastěhovali od 24. října (psali jsme zde).

Během oslav 60. výročí školy v sobotu 8. října 2016 byla v prostorách školy umístěna prezentace.

O technologii aneb děti se nebudou učit v plechových bednách

Pod pojmem kontejner si mnozí představí nevzhlednou plechovou krabici určenou k přepravě zboží. Jak říká Pavel Heřmanský ze společnosti ZRUP Příbram, která kontejnerové třídy pro Mníšek dodává, i oni na českém trhu museli zpočátku rozbít nedůvěru českých zákazníků. Pomohly jim v tom podle něj zkušenosti z Německa, kde byla před cca 23 lety postavena první montovaná stavba podobná té mníšecké a kam směřuje většina jejich staveb. Referenční objekty firmy ZRUP zahrnují spektrum od prostého zázemí sportovišť či stavenišť přes administrativní budovy až po školy a školky, zdravotnická zařízení, terapeutická centra, rekreační objekty a rodinné domy různých velikostí.

Kontejnerová třída vypadá úplně stejně jako klasická zděná. Toto je příklad z německého Königsbrücku. Foto: ZRUP Příbram
Kontejnerová třída vypadá úplně stejně jako klasická zděná. Toto je příklad z německého Königsbrücku. Foto: ZRUP Příbram

Základem je vždy ocelový rám, na nějž se použijí další technologie podle účelu stavby: výplet, který drží izolaci, izolace, opláštění. „Rád používám připodobnění k automobilovému průmyslu – materiálové operace stavbu posouvají buď například do spektra Fabie, nebo Octavie“, přibližuje Heřmanský. Vždy podle něj musí firma dodržovat normy a zákonné předpisy platné v dané zemi pro daný účel.

Nejprve se připraví stavební základy, poté se navezou samotné kontejnery (připravené a vybavené dle projektu – některý má všechny čtyři stěny, případně příčky, jiný (například prostřední díl každé ze tříd) jen boky, podlahu a strop). Vše musí na milimetry sedět. Následně přichází na řadu práce elektrikářů (stavby jsou dodány včetně elektrického vedení i například vypínačů a zásuvek), instalatérů a topenářů. Rozšířené verze pak zahrnují například sešikmenou střechu (jako v případě Mníšku) nebo fasádu, která je ovšem vhodná tam, kde se nepředpokládá demontáž.

„Stavba je po všech stránkách rovnocenná s cihlovou stavbou, ovšem s výhodami, jakými jsou rychlost a variabilita“, říká Pavel Heřmanský. Firma umí dodat stavbu do tří měsíců, samotnou instalaci pak zajistit do tří týdnů. Životnost montované stavby, jaká by měla sloužit mníšeckým dětem, udává firma kolem 30 až 50 let.

Kontejnery se používají také ke stavbě rodinných domů. Tento vyrostl v Řevnicích. Foto: ZRUP Příbram
Kontejnery se používají také ke stavbě rodinných domů. Tento vyrostl v Řevnicích. Foto: ZRUP Příbram

Co bude s kontejnery, až se postaví Pavilon

Základním požadavkem města Mníšek pod Brdy byla podle zástupce firmy ZRUP Příbram rychlost stavby a také variabilita pro případné následné použití. Podle dřívějších vyjádření Města připadá v úvahu využití pro školku, školu nebo spolky či kroužky. Přístavba je ovšem koncipována tak, aby bylo možné ji případně prodat a demontovat.

Zkušenosti odjinud

Podobnou stavbu, jakou jsou mníšecké třídy, využívají od roku 2010 v jazykové škole The Prague British School v Praze-Kamýku. „Máme jednu kontejnerovou třídu, v níž je knihovna, kterou mají naši studenti k dispozici, je to tedy o něco klidnější provoz než v klasické třídě. Tyto prostory se o něco hůře vytápějí ve srovnání s běžnými stavbami, v zimě tu bývá o něco chladněji. Zvukotěsnost mezi prostory je podobná jako u jiných sádrokartonových příček,“ říká Lenka Bizdrová, provozní ředitelka The Prague British School.

Interiér jazykové školy The Prague British School - jako v klasické třídě. Foto: ZRUP Příbram
Interiér jazykové školy The Prague British School – jako v klasické třídě. Foto: ZRUP Příbram

Stavební povolení

Kvůli tomu, že stavební povolení nebylo vydáno a v návaznosti na trestní oznámení byla stavba na několik dní pozastavena. Důvodem, proč se začalo stavět i bez stavebního povolení, byl podle starosty nedostatek času: „Ve chvíli, kdy se začalo stavět, byla projektová dokumentace projednána s dotčenými orgány státní správy a postupovalo se v souladu s jejich námitkami a připomínkami. Kdybychom nezačali stavět, děti by se dostaly do nových prostor až na přelomu roku,“ říká Petr Digrin. Ke dni 16. září bylo dodatečné stavební povolení vydáno a v pracích, zejména na připojení stavby ke všem sítím a na vnitřním vybavení, se pokračovalo tak, aby v říjnu mohly být prostory předány dětem k užívání. Poté mají ještě pokračovat dokončovací práce na veřejném osvětlení, cestách a oplocení.

Článek vyšel v říjnovém Zpravodaji městečka pod Skalkou.