Rezignace radní Šárky Slavíkové Klímové

1
1464

Rozhodla jsem se rezignovat na funkci radní. Již delší dobu se neztotožňuji se způsobem komunikace radnice s občany a ostatními zastupiteli. Zvláště u významných projektů by mělo vedení radnice s občany mnohem více mluvit a snažit se vyřešit námitky. Také se názorově neshodnu s některými členy rady pro mne v zásadních tématech. Jsem příznivcem jasných pravidel při jednání, rozhodování bez zbytečného časového tlaku a také spolupráce s ostatními zastupiteli a veřejností. To se bohužel často nedařilo. Na všechny tyto problémy jsem dlouhodobě koaliční partnery upozorňovala.

Shrnuji několik pro mě zásadních důvodů:

  • Od začátku jsem byla největším koaličním kritikem způsobu výběru Pavilonu. Projekt jsem sice nakonec podpořila s výhradami, ale dále nesouhlasím s postupem, jakým byl projekt prezentován a velmi mi chybí dialog s občany.
  • Názorově se rozcházím s ostatními koaličními partnery v několika pro mě důležitých tématech. Jsem zastánce rozšiřování kapacity mateřských škol, na které lze v tomto období čerpat dotační tituly, možná už poslední. Dále se už rok snažím o to, aby si rada ujasnila názor na sociální politiku ve městě, jak by měla například fungovat spolupráce domova pro seniory a města, jaké služby občanům nabídnout a jak by měl vypadat komunitní a strategický plán. Bohužel, dosud se rada na toto téma nesešla.

Navrhla jsem také zřízení vyhlášky na zákaz provozování výherních automatů, protože do moderní společnosti tento nešvar rozhodně nepatří. Většina radních tento návrh nepodpořila přesto, že mnoho měst výherní automaty na svém území zakazuje. Tento návrh byl tedy odsunut zatím na neurčito.

  • Mám výhrady ke způsobu jednání rady města. V koalici jsem několikrát navrhovala zveřejňování zápisů z rady a také jmenovité hlasování. To druhé se mi nakonec alespoň částečně podařilo prosadit.
  • Vadí mi i projednávání rozpočtu města, kdy jsme i my radní dostali jeho návrh až na začátku února. To souvisí s koncepční a strategickou prací celého volebního období.Nadále budu pokračovat v práci v zastupitelstvu a budu se snažit najít
    podporu pro mé návrhy.

1 komentář

  1. Věř, ale komu věříš, měř.

    Otevřel jsem listopadový Zpravodaj č. 255 a nemohl uvěřit, jak se v něm měří. Zaujal mě nejen článek pí. Merunkové pod titulkem KOVOHUTĚ JAKO ZA TOTÁČE, ale zároveň i způsob jeho „zahození“ do rohu stránky č. 7 se slušivým redakčním dovětkem: (Redakčně zkráceno a upraveno.) Stejně tak mě zaujal na str. 11 Rozhovor s JOSEFEM KRUPIČKOU (podepsán D. Bílek). Obsahem jistě zajímavý, ale rozsahem ještě více. Co však pozornému čtenáři neujde, je ojedinělá velikost portrétního fota J. Krupičky (11 x 9,3 cm) a rovněž velikost typů, ať tučných v článku pod fotem, či tenkých jeho životopisu. Další text má podobně neobvyklou šíři řádků, mezer mezi články a hlavně zcela neomezené množství znaků. Ostatním pisatelům RR měří povinnými 2 200 vč. mezer! Zastupitelům města musí RR nějaký prostor dát, byť je hodně kritický a pravdivý, zato pí. Merunkové článek jednoduše zredukuje na nejmenší možné minimum. Čtenáře pak oprávněně napadá, že RR stránku 11 na úkor pí. Merunkové účelově vyplnila, protože článek D. Bílka nebyl dostatečně dlouhý. Zbytek dohnala dvěma fotografiemi, vč. té kritizované portrétní. Nemělo být proto pí. Merunkové RR měřeno, ale věřeno, a to především pro to téma. Ve Zpravodaji totiž bylo nejen zastupiteli, ale i odstoupivší z RM pí. Mgr. Slavíkovou Klímovou řečeno nahé pravdy až příliš mnoho. A právě ta RR asi nejvíc bolela. Na zastupitele p. Jeřábka si totiž RR se značným skřípěním zubů už musela zvyknout. I to je totiž z tohoto zkrácení a upravení naprosto zřejmé.
    A zde je přesně vyjádřeno volání veřejnosti po dostatečném prostoru pro ni, a to nejen ve Zpravodaji. Nabízí se tedy otázka parafrázování citace herce p. Řandy ze satirického filmu Bílá paní: „Věř, ale komu nevěříš, měř. (Počet znaků vč. mezer 1783) Vladimír Smetana