Sanatorium na Pleši slaví 100. výročí

0
5292
Sanatorium Na Pleši na leteckém snímku z roku 1923.

V letošním roce uplynulo sto let, kdy se otevřela dnešní Nemocnice na Pleši jako první lůžkové tuberkulózní sanatorium v Českých zemích.

Tuberkulóza patřila koncem 19. stol. a začátkem 20. stol. k nejzákeřnějším onemocněním, umíral každý sedmý člověk. Šlo velice často o mladé lidi bez ohledu na úroveň jejich životních sociálních podmínek, což závažnost nemoci ještě více zdůrazňovalo.

V roce 1898 se čeští lékaři zúčastnili v Berlíně mezinárodního kongresu, zde se inspirovali myšlenkou založení sanatorií jako formy boje proti TBC. Založili proto Spolek lékařů pro nemocné plicními chorobami, do jehož čela se postavil prof. Emerich Meixner a kterého doplnili další významní lékaři.

Tuto myšlenku pak šířili do dalších českých měst – kvůli tomu vznikl zvláštní finanční fond, byly tištěny letáky, plakáty, manželky lékařů a podporovatelky vzniku sanatoria pomáhaly při pořádání dobročinných akcí, sbírek, loterií a bálů.

Stavbu sanatoria výrazně urychlil velkorysý dar knížecích manželů Colloredo-Mansfeldových, kteří myšlenku podpořili 160 hektary pozemků v katastru Nová Ves pod Pleší. V prosinci 1908 byl položen slavnostně základní kámen k výstavbě sanatoria a v roce 1912 se stavba rozběhla. Projekt a veškeré stavební práce prováděli špičkoví odborníci, na všechny činnosti investoři vypisovali výběrová řízení.

Slavnostní položení základního kamene sanatoria v roce 1908.
Slavnostní položení základního kamene sanatoria v roce 1908.

Již za čtyři roky, 2. února 1916, se sanatorium s velkou slávou otvíralo. Z Prahy vyrazil zvláštní vlak s odborníky, politiky, čestnými hosty. Této události se široce věnoval dobový tisk, organizátoři vydali pamětní známky a pohlednice. Dopravu do sanatoria zajišťovaly kočáry od mníšecké železniční stanice. Vlivní si do sanatoria našli cestu i v pozdějších letech, podle kroniky přijíždělo mnoho zahraničních hostů a v roce 1922 dorazil sám prezident T. G. Masaryk.

Sanatorium sestávalo z velkorysé 250 metrů dlouhé hlavní léčebné budovy s barokními prvky, nacházela se zde hospodářská stavení a v okolí rozsáhlý park. Celkové pojetí sanatoria působilo velice moderně a nadčasově.

Kaple Srdce Páně v sanatoriu Na Pleši.
Kaple Srdce Páně v sanatoriu Na Pleši.

V hlavní léčebné budově byly a dosud jsou pokoje pro nemocné s okny k jihu, nacházely se zde denní místnosti pro nemocné i personál, hovorny, knihovny, čítárny. Kryté lehárny využívali pacienti pro zotavování na čerstvém vzduchu. Při dlouhodobých pobytech „klienti“ sami hráli v divadle divadelní hry, aby se zlepšil i jejich psychický stav, v budově stála krásná kaple Srdce Páně. Nechyběly ani lékárna, operační sál, laboratoř, rentgen, inhalatorium a dokonce pitevna.

V hospodářských objektech se nacházely parní prádelna, mandlovna, výrobna destilační vody, desinfekce prádla ale i celých lůžek pacientů. Sanatorium využívalo vlastní zdroj vody a mělo i odpadovou čisticí stanice. Kuchyňský trakt pamatoval na chladírnu a chybět nemohla ani velká jídelna, kde se jídlo servírovalo na mísách – dobrá výživa byla součástí konzervativní léčby. Do kuchyně putovala drobná zvěř, ovoce, zelenina z vlastního pěstování.

Prvními pacienty na Pleši byli vojáci z 1. světové války, zdravotní péči poskytovaly sestry řádu Milosrdných šedých sester, první ředitel byl Rudolf Eiselt, do historie se zapsal doc. Svatopluk Basař jako renomovaná osobnost.

Z počátku provozu sanatoria se používaly konzervativní postupy – pobyt na čerstvém vzduchu, inhalace, odpočinek, otužování a kvalitní strava.

Původce tuberkulózy, bakterie, objevil v roce 1882 německý lékař Robert Koch, ale léky na tuberkulózu vznikly až ve 40. letech 20. století, první úspěchy streptomycinu hlásili lékaři až po roce 1943. Další skupina antituberkulotik vstupovala do klinické praxe postupně v dalších letech. Přesto byl pobyt nemocných na Pleši dlouhodobý, záleželo na zvládání infekce a rozsahu plicního postižení.

V 60. až 80. letech minulého století nastal na Pleši rozvoj oboru péče o nemocné plicními chorobami a současně se rozvíjel celý ústav. Léčili se zde nemocní se všemi typy plicního onemocnění, nejen s tuberkulózou. Rozšířila se operativa plic i mimoplicních onemocnění, otevřela se jednotka péče o chronickou dechovou nedostatečnost. Výraznými osobnostmi byli primář S. Antoš, zkušený internista, hrudní chirurg doc. J. Kropáček, MUDr. A. Krám a řada dalších lékařů.

Ústav na Pleši vždy sloužil jako nadregionální zařízení, a protože se v Praze potýkali s nedostatkem lůžek, došlo v roce 1982 k rozšíření plešského sanatoria o tři lůžkové stanice – 90 lůžek pro nemocné se všemi typy zhoubných nádorů, a tak započalo budování oboru klinické onkologie a poté i radioterapie.

Po roce 1990 se ústav postupně řadu let rekonstruoval, dnes je onkologické pracoviště komplexní s lůžkovou i ambulantní částí, poskytuje výuku studentům medicíny 1. lékařské fakulty, získalo certifikaci Evropské onkologické společnosti, modernizuje radioterapii s lineárním urychlovačem, připravuje otevření paliativní jednotky. Na Pleši přes 20 let probíhají rekondiční rehabilitační pobyty pro nemocné po ukončení onkologické léčby. Ty přinášejí pacientům zlepšení jejich kvality života.

Bazén sanatoria Na Pleši slouží pro léčebnou rehabilitaci.
Bazén sanatoria Na Pleši slouží pro léčebnou rehabilitaci.

Významným krokem v další profilaci ústavu po roce 1990 bylo zavedení zcela nového oboru léčebné rehabilitace, v té době oboru na počátcích svého budoucího obrovského rozvoje. Tento obor je v současné době schopen poskytovat péči lůžkovou, ambulantní, má k dispozici vodoléčbu s bazénem, za účelem zvýšených požadavků jsme rozšířili lůžkovou kapacitu do rekonstruovaných objektů vily a pavilonu.

V dnešní soukromé nemocnici na Pleši je zajištěna také kvalitní sociální péče, zajišťujeme nutriční poradenství, máme řadu specializovaných ambulancí, laboratoře, lékárnu, v areálu malý obchod a kavárnička, do místností pro pacienty jsme instalovali televizory, vše pro větší pohodlí a komfort pacientů a jejich rodin.

Ohlédneme-li se do historie sanatoria, do nedaleké minulosti a zároveň současnosti, vidíme jediné – neustálou snahu všech zdravotnických i nezdravotnických pracovníků vytvořit přátelské prostředí a současně zajistit profesionální péči.

Poděkování patří všem, kteří se zasloužili o rozvoj Pleše jako kvalitního zdravotnického zařízení a o jeho dobré jméno.

Fotogalerie
Sanatorium Na Pleši