Pozítří si připomeneme 100 let od vzniku Československé republiky. Jak se žilo v městečku během první války a jak vítalo samostatný stát?

Během války veškeré národní uvědomění u nás bylo potlačováno. Nejenom že bylo malicherně zakazováno prodávati sirky s trikolórou a obrazem Komenského, nesměly se také vyvěšovati prapory červeno-bílé a zpívati národní písně.

Škole bylo nařízeno starati se o to, aby dívky vychovány byly v duchu rakouském, aby v přetvářce učily se tomu, co nenáviděly. Každý veřejný projev byl střežen, udavačů bylo hojně mezi lidmi rozeseto.  V té době byl tajně přivezen z Prahy archiv České obce sokolské do Mníšku a uchován byl u pana Josefa Minaříka, kde spočíval v klidu po celou dobu válečnou.

                    Naše občanstvo
čekalo
na samostatnost
trpělivě

Ceny potravin stoupy deseti až stonásobně. Z vyklizené Haliče k nám byli posláni polští Židé a rok u nás zůstali. Ruští zajatci též k nám byli posíláni, aby nahradili chybějící pracovní síly. Ke konci války i v našem městečku řádila španělská chřipka. Ale přes veškeré útrapy, strádání a starosti čekalo občanstvo na naši samostatnost trpělivě.

Když nadešel slavný 28. říjen 1918, prohlášení samostatnosti a konce války, byla radost veliká. Všechny domy byly ozdobeny prapory a byly pořádány průvody. Záhy byla svolána schůze obecního zastupitelstva, první schůze ve svobodné vlasti naší. Pan Řehtáček, jako 1 . radní, přečetl telegram vydaný Národním výborem ze ne 28.10. 1918, že tento výbor přejímá vládu v novém československém státě.

(S využitím Pamětní knihy Mníšku pod Brdy od roku 1915)