Rýma, kašel a různé „virózy“ se nevyhýbají ani psům. Nejčastěji se v tomto období objevuje takzvaný psincový kašel. Nezřídka vyžaduje zásah veterináře.

Pojmenování nemoci je od slova psinec, tedy kašel psinců. Jde o nemoc vysoce nakažlivou, způsobenou jak viry tak bakteriemi. Jedná se o kapénkovou infekci, která se šíří pouze úzkým kontaktem psů například při venčení, na cvičáku, na výstavách. Přenos z člověka na psa a naopak není možný.

Nemocný pes trpí záchvatovitým kašlem, který je dráždivý, suchý a dávivý. Často to vypadá, jako kdyby měl pes v krku něco zapíchnutého. Celkem rychle se však může změnit na vlhký kašel, kdy pes dáví husté hleny nebo bílou pěnu a může tak připomínat spíše zvracení. Záchvaty kašle se objevují při aktivitě zvířete, jeho vzrušení a výraznější mohou být při chůzi na vodítku a zatahání za obojek. U některých psů se objevuje také vodnatý nebo hlenovitý výtok z nosu nebo z očí. Závažnější průběh můžeme očekávat u malých neočkovaných štěňat, u psů starých, u psů trpících chronickými nemocemi dýchacích cest a u plemen jako je buldoček, buldog, mops a podobně.

Nemoc se léčí především klidem, důležité je vyležet ji. Vhodné je podávat vlhké krmivo.
K rychlejší rekonvalescenci pomůže i jitrocelový sirup, případně přípravky na podporu imunity. Pokud se příznaky během 1-2 dnů nelepší nebo se zhoršují, je na místě vyhledat veterinárního lékaře.

Málokdo ví, že očkování proti virovým původcům psincového kašle je součástí většiny kombinovaných vakcín. Nevytváří však dostatečnou imunitu, dokáže pouze tlumit klinické příznaky nemoci. Účinnější je proto očkování, kdy se vakcína aplikuje přímo do nosu, kde vytváří lokální imunitu.

Irena Luxová
veterinární lékařka