Vedení města řeší financování Pavilonu

1
365

Město si vezme na financování stavby Pavilonu i úvěr od České spořitelny. Zastupitelé při svém pondělním zasedání pověřili starostku podpisem dodatku k dříve uzavřené úvěrové smlouvě. Půjčka se městu však jen na úrocích prodraží o milióny.

Situace kolem financování Pavilonu nebyla z pohledu nového vedení města jednoduchá. Výběrové řízení na dodavatele úvěru ve výši 40 miliónů a 15letým splácením se muselo konat znovu, protože platnost podmínek původně podepsané úvěrové smlouvy s Českou spořitelnou vypršela v listopadu 2017.

Do soutěže se přihlásila pouze Česká spořitelna s několikanásobně vyšší úrokovou sazbou než poprvé před dvěma lety. Pro město by to znamenalo, že jen na úrocích by zaplatilo přes 10 miliónů oproti dvěma miliónům vyplývajícím z úvěrové smlouvy z roku 2016. Noví radní proto nabídku odmítli. V následném vyjednávání o dodatku smlouvy s Českou Spořitelnou se nakonec starostce podařilo snížit úrok na dvě třetiny původní nabídky, tedy 7 milionů korun.

„Je to stále velký rozdíl, ale obávám se, že dalšího snížení již nelze dosáhnout. Pokud bychom podpis nové smlouvy odložili, nepostupovali bychom s péčí řádného hospodáře, protože úvěrové sazby budou dále růst a náklady by se ještě zvýšily,“ argumentovala starostka Magdaléna Davis na pondělním zastupitelstvu.

Naléhavost řešení podtrhoval jednak fakt, že nabídka České spořitelny trvala pouze do konce roku, a také skutečnost, že město potřebovalo znát podmínky spolufinancování stavby úvěrem, protože stavba Pavilonu běží a v lednu bude nutné finalizovat návrh rozpočtu města na rok 2019.

Aby situace měla na město co nejmenší dopady

„Nedokážu si vysvětlit, proč minulé vedení města nejednalo včas o prodloužení výhodných úvěrových podmínek s Českou spořitelnou.  Noví radní se teď musí snažit, aby problém, který zdědili, měl pro město co nejmenší dopady,“ uvedla starostka.

Podle Petra Digrina, bývalého starosty a dnešního opozičního zastupitele, předešlé vedení se spořitelnou v této věci jednalo, ale vzhledem ke komplikacím během stavebního řízení nevědělo, kdy se Pavilon začne stavět. „Banka nebyla schopná garantovat nízký úrok, protože jsme kvůli podaným odvoláním nebyli schopní říct, kdy začne město úvěr čerpat,“ řekl k tomu Petr Digrin, který zároveň zastupitelům navrhl variantu, aby si město nebralo půjčku v zamýšlené výši a na tolik let, ale investovalo do Pavilonu vlastní peníze z 30 miliónové rezervy, kterou podle něj minulé vedení vytvořilo.

„Vnímám jako bezpečnější, když si půjčíme peníze, se kterými rozpočet počítal, a popřípadě je vrátíme dříve, protože ve smlouvě je možnost předčasného splacení bez jakékoli sankce. Peníze z rezervy může město potřebovat investovat i jinam než do Pavilonu,“ protiargumentovala starostka. Zastupitelé ji následně hlasováním pověřili, aby dodatek ke smlouvě o poskytnutí úvěru na stavbu Pavilonu s Českou spořitelnou podepsala.

Smlouvu o úvěru na stavbu nedotované části Pavilonu město podepsalo na základě prvního výběrového řízení na dodavatele úvěru s Českou spořitelnou už v roce 2016. Tehdy činila úroková sazba pouhých 0,69 % za podmínky, že čerpání začne do 30. 11. 2017. Pavilon se ale začal stavět až v červenci 2018. V novém výběrovém řízení pak spořitelna nabídla úrokovou sazbu ve výši 3,33 %. Nové vedení města vyjednalo její snížení na 2,34 %. Pavilon je z větší míry financovaný prostřednictvím dotací Ministerstva financí a Středočeského kraje. Minulé vedení města vzhledem k navýšení ceny za stavbu vyjednalo i navýšení těchto dotací.

 

1 komentář

  1. Upřesňuji poslední odstavec: čerpání úvěru bylo nastavené do 30.11.2017. K odůvodnění pana Digrina doplňuji, že paní starostka ověřovala způsob jednání minulého vedení s bankou. Bankovní poradce jí sdělil, že si nedovede vysvětlit, proč město nejednalo o prodloužení podmínek s bankou a že by to nevypadalo takhle, kdyby město jednalo.
    Dále nabízím občanům názor nezávislého bankovního specialisty, který nastínil i možnosti, které město mohlo diskutovat s bankou: „Řada firem neví, kdy bude potřebovat čerpat (provozní/investiční) úvěry v průběhu kalendářního roku. K tomu právě slouží schválený úvěrový rámec smlouvy, v rámci kterého mohou být dohodnuty i dílčí možnosti čerpání úvěru na jednotlivé dílčí úvěry (tzv. tranže). Tzn. že úvěrový rámec schválený Riskem pro danou firmu (obec) je možný čerpat do max. výše v X mil. Kč a tento úvěrový rámec je platný na určitou dobu (např. na 1 rok) – další rok se jednání s bankou znovu obnovuje.

    Zda-li firma (obec) úvěrový rámec využije nebo ne, je na dané společnosti. Banka si samozřejmě musí vyčlenit (rezervovat) finanční zdroje, aby finanční potřeby firmy (obce) mohla dle požadavku zákazníka úvěrovat. Pro tento účel je v bance útvar Treasury (pokladna), který interně pro obchodní útvary banky stanovuje interní minimální úrokovou sazbu pro klienta za čerpání úvěru, ke které si bankovní poradce může/musí přidat svoji obchodní marži, protože i obchodní útvar (včetně bankovního poradce) má vlastní roční plán na splnění výnosu v oblasti zaplacených úroků a různých poplatků ze strany klientů banky.

    Čím je banka větší (z pohledu aktiv a vkladů), tím jsou „interní“ úrokové sazby nižší. V současné době ČS, KB i ČSOB mají více vlastních finančních zdrojů, než kolik potřebuje pro své klienty. Proto tyto „volné“ prostředky banky nabízejí na mezibankovním trhu, nebo je ukládají u centrální banky (případně investují v dalších rozvahových nebo podrozvahových produktech).

    Protože nic není zadarmo, tak společnosti, pokud plně nečerpají schválenou úvěrovou linku v průběhu dohodnutého časového období, platí tzv. rezervační poplatek z nečerpaného části úvěrového limitu, který bývá hluboko pod 1 procentem (např. 0,4 %..). To se odvíjí od toho, jaký interní rating dotyčná společnost v Risku banky dosahuje (čím lepší rating, tím levnější poplatek)..Nevím, jestli v navržené smlouvě města s ČS taková podmínka vůbec je …“