Pořádat koncert ve sváteční den má svá organizační úskalí, ale ten jedinečný zážitek, který si z něj lidé odnesou, za to stojí.
Na Boží hod vánoční se v mníšeckém kostele již tradičně konalo koncertní provedení Rybovy České mše vánoční. Potřetí účinkoval orchestr a sbor Praga Camerata s dirigentem Pavlem Hůlou, Mníšecký chrámový sbor a sólisté. Ráda bych se s vámi podělila o pár dojmů z pozice účinkující houslistky, ale také spoluorganizátorky.
V první řadě děkuji paní starostce Magdaléně Davis a panu faráři Janu Dlouhému za podporu celé akce, včetně té finanční, bez které by se takový koncert nemohl uskutečnit. Ráda bych vyzdvihla výkon členů Mníšeckého chrámového sboru. Zpívali s plným nasazením a perfektně se začlenili mezi profesionály. Je to obdivuhodné, když jsou lidé různých profesí schopni scházet se ve svém volném čase pravidelně ke zkouškám, aby pak svým zpěvem mohli obohacovat nejen dění v kostele, ale i různé akce ve městě.
Mníšecký chrámový sbor
se perfektně začlenil
mezi profesionály
Atmosféru koncertu spoluvytváří i publikum, které bylo v tomto případě velmi vnímavé
a nadšené. Ti, kdo se vypravili do vymrzlého kostela, tam těžko šli z donucení, a to bylo znát. Panovala tam specifická nálada umocněná vánoční výzdobou, vůní kadidla od dopolední mše, a to vše v symbióze s hudbou zkomponovanou právě k oslavám vánočních svátků. A tak si troufám říct, že jsme se my účinkující spolu s publikem vzájemně zahřáli a prožili krásné sváteční odpoledne.
Bohužel došlo i k nečekané události. Když se kostel zcela zaplnil lidmi, všichni muzikanti
a zpěváci byli na místě, paní starostka a pan farář uvedli koncert a my jsme začali hrát, přišla po doznění první skladby panu dirigentovi paní z venku oznámit, že sólistka Jitka Svobodová, která měla v tu chvíli nastoupit, právě před kostelem upadla, zlomila si ruku a jede do nemocnice. Šok. Co teď? Po chvíli zmatků a domlouvání se jejího sólového partu pohotově ujala členka sboru Marie Lišková, která part uměla. Zachránila tak celý koncert. Paní sopranistce Jitce Svobodové, která v Mníšku mnoho let žije, přejeme, ať jí zlomená kost dobře sroste a může zase brzy koncertovat.
A jednu perličku na závěr: do našeho orchestru zasedli dva hornisté z Japonska. Důvod byl prostý. Všichni hornisté, kteří s námi normálně hrávají, ten den z různých důvodů nemohli, až jsem dostala kontakt na tohoto Japonce a Japonku, kteří momentálně v Čechách působí. Oba mluví česky. Pozvání k účinkování přijali s nadšením, a to i přesto, že cestování do Mníšku ve sváteční den veřejnou dopravou pro ně nebylo úplně jednoduché, zvláště když hornistka jela až z Brna. Přijeli včas, byli pečlivě připraveni a na závěr si ještě se všemi s chutí zazpívali naše české koledy.
Dojala mne zpráva, kterou mi po koncertě napsal pan hornista, že pro něj bylo ctí zahrát si Rybovu Mši v Mníšku, protože ho velmi zajímá tradiční česká kultura, a že by chtěl poprosit, aby si mohl příští rok zahrát s námi zase!
Lucie Sedláková Hůlová, houslistka a spoluorganizátorka koncertu
