Jana Kirschner vystoupí na mníšeckém náměstí od 15 hodin.

Třetí červencový víkend pořádá Město Mníšek pod Brdy ve spolupráci s místní Římskokatolickou farností tradiční SKALECKOU POUŤ. Její největší hvězdou bude slovenská zpěvačka žijící v Londýně JANA KIRSCHNER.

V sobotu 20. července vás čeká koncert v Mníšek pod Brdy. Navštívila jste někdy naše město?
Mníšek neznám, nikdy jsem u vás nebyla, ale o to více se k vám těším. Miluji poznávání, to je na práci muzikanta to nejkrásnější. Podle mého názoru muzikant nechce jezdit na dovolenou. Největší dovolená je pro něj, když někam jede a večer tam má koncertovat. Doufám tedy, že při mém koncertu v Mníšku vyjde počasí a bude pěkně.

Na co se mohou při vašem koncertu diváci těšit? Připravíte si pro obyvatele Mníšku něco speciálního?
Pro letošní rok jsme v podstatě překopali celý náš koncertní program. Sestavili jsme trochu jinou kapelu a celé je to více kytarovější a více o písničkách. Zařadili jsme tam také moje starší věci jako jsou V cudzom meste nebo Modrá. Musím říct, že celý koncert na mě i na publikum působí pozitivně. Není to totiž jen pro intelektuály, ale spíš to oslovuje širší veřejnost.

Přijedete do Mníšku sama, nebo vás bude doprovázet partner s dcerami?
Přijedu určitě bez rodiny. Můj muž je také muzikant, který jezdí po koncertech, takže máme velmi omezený čas, kdy se můžeme vidět. My se v péči o děti střídáme, takže až budu v Mníšku, tak se bude o dcery starat můj muž, a až vrátím zpátky do Londýna, tak on zase odjede koncertovat. Takže k vám dorazím jen s doprovodnou kapelou.

Hovoříte se svými dcerami také slovensky? Ovládají vaši rodnou řeč?
Starší Matilda ovládá slovenštinu více, protože jsme s ní nějakou dobu na Slovensku žili. Mladší Jolana s ní zatím bojuje, není to úplně jednoduché zapojovat ji během dne do konverzace, protože jsme obklopeni Angličany. Snažím se s ní ale slovensky mluvit, kdykoli je to možné.

Jana Kirschner (* 1978 v Martině). Slovenská zpěvačka, která své první album vydala již v sedmnácti letech. Popularitu domácího i českého publika si získala až druhým albem V cudzom meste (1999). Žije dlouhodobě v Londýně s britským muzikantem a producentem Eddiem Stevensem, se kterým má dvě dcery, osmiletou Matildu a čtyřletou Jolanu. Letos byla porotkyní v talentové soutěži The Voice. V roce 1996 se účastnila finále Miss Slovakia a skončila pátá.

Dlouhodobě žijete se svou rodinou v Londýně. Plánujete někdy trvalý návrat na kontinent?
Musím říct, že o tom někdy uvažuji. Zejména v poslední době, kdy řeším školy pro své dcery. Je to vlastně spojené i s určitou nejistotou ohledně brexitu, takže uvidíme, jak to nakonec dopadne. Atmosféra se ale v Británii jednoznačně změnila, a pokud se to bude ještě zhoršovat, tak je možné, že se vrátíme.

Mnohými jste označována za první dámu slovenského popu a jste také považována za nástupkyni Mariky Gombitové. Cítíte se tak?
Jako první dáma slovenského popu se rozhodně necítím. Jsou tu jiné zpěvačky, kterým by toto označení sedělo více. Samozřejmě mě velmi potěšilo, že mě lidé vnímali jako nástupkyni Mariky. Myslím, že to bylo v době, kdy jsem na slovenské hudební scéně zaujímala pevné místo. Ale pro mě je jednoznačně Marika tou popovou královnou. Já se spíš považuji za muzikantku.

Nejen koncertujete, ale máte také zkušenost porotkyně z talentové soutěže typu The Voice. Jak byste tuto zkušenost zhodnotila?
Angličani pro to mají výstižný výraz „bumpy road“ (česky: hrbolatá cesta – pozn. red.). Za těch 23 let, co se pohybuju v showbyznysu, jsem si myslela, že už jsem prošla vším, ale tohle pro mě byla naprosto nová zkušenost. První díly jsme předtočili a až po dvou měsících je začala vysílat televize. Takže po natočení prvních dílů jsme z toho všichni měli dobrý pocit, ale pak začaly chodit reakce od diváků, z nichž řada byla vyloženě negativních. Velmi mě potěšila zpráva od Lucky Bílé, která mi po jednom článku, který vyšel v bulváru, poslala krásnou smsku, v níž napsala, že mě bude bránit, protože mě má hrozně ráda, ráda se ně v televizi dívá a drží mi palce.

Média v průběhu soutěže informovala o vašem napjatém vztahu s dalším porotcem Vojtou Dykem. Jak na toto zmiňované napětí nahlížíte vy sama?
Napjatém?  Vojta je můj velmi dobrý kamarád, známe se ještě z dob, kdy jsem spolupracovala s Michalem Horáčkem a Petrem Hapkou. Navíc Vojta byl jeden z důvodů, proč jsem do soutěže The Voice vůbec šla, on to byl, kdo mě nakonec k účasti přemluvil. Víte, my mezi sebou máme specifický druh humoru a dokážeme se zasmát i sami sobě. Stále si dokážeme spolu sednout, pracovat společně na hudbě a být přáteli. Takže ty zmínky o napětí jsou výmysly médií, která potřebují zásobovat veřejnost různými smyšlenkami.

Byla jste letos v show The Voice poprvé. Přijmete případnou nabídku na účast v příštím ročníku?
Já jsem do toho šla s tím, že pokud si tzv. sednu s lidmi, se kterými budu v porotě, tak do toho půjdu. A musím se přiznat, že ačkoli každý z nás porotců (Vojta Dyk, Pepa Vojtek a Kali – pozn. red.) pocházel z jiného hudebního světa, tak se nám podařilo najít harmonii, najít si k sobě cestu a jeden od druhého jsme se hodně naučili. Takže jestli do toho půjdu znovu, netuším. Bude hodně záležet na životní situaci, ve které budu v době natáčení. Ale zatím si dávám chvíli pauzu a věnuji se své hudbě.