Na blešáku nemohly chybět hračky.

V sobotu 14. září dopoledne se na prostranství před mníšeckým zámkem uskutečnil v pořadí již 5. Bleší trh. Mohli jste tu narazit na věci, které už jejich majitelé nepotřebují, a tak se je rozhodli nabídnout zájemcům za symbolickou cenu.

Prodejci z Mníšku i okolí tu měli na stolcích i dekách vyskládané předměty, které mohly kdekomu z návštěvníků blešáku připomenout jeho dětství. Ležely tu hračky plyšové i plastové, které oživily vzpomínky na večerníčky vysílané od 70. let 20. století. Hudební fanoušky jistě potěšily letité gramodesky s interprety české i zahraniční popmusic. Byla tu široká nabídla jak kuchyňského nádobí a náčiní, tak i údajně zcela funkčních domácích spotřebičů. Čisté sklenice a hrnky různých tvarů i objemu lákaly zajímavým zdobením i potisky log známých pivovarů. V nabídce prodejců nechyběly ani části armádní výstroje mnohdy upomínající na doby Československé lidové armády. K tradičnímu „blešákovému“ zboží patří i knihy, kterých se tu objevilo několik stovek. Vedle literatury faktu a učebnic se tu za vskutku lidovou cenu nabízely ilustrované pohádky, kvalitní beletrie pro dospělé, nebo i díla patřící do tzv. červené knihovny.

Sklenice různých tvarů a objemu.
Sběratele mohly potěšit odznaky.
Knihy různých žánrů, některé v bezvadném stavu.
Oblečení převážně dětské.
Funkční xylofon a domino.
Modely aut zaujaly každého kolemjdoucího.

Důvody, které vedly majitele vystavených věcí k tomu, aby je nabídli k prodeji na blešáku, byly různé. Někoho k tomu vedlo brzké stěhování mimo Mníšek, likvidace pozůstalosti po příbuzném nebo pravidelné sezónní vyklízení nepotřebných věcí z garáže, sklepu či půdy. Častokrát bylo důvodem prodeje i to, že odrostlí potomci přestali mít zájem o hračky a dětskou literaturu.
K nápadu zorganizovat v Mníšku bleší trh uvádí Josef Porsch:

Vyklízeli jsme po sousedech sklep a našli tam jak věci cenné, tak i zdánlivě bezcenné. Proto jsme se rozhodli, že je nabídneme dalším lidem. Přijde mi totiž smysluplné, aby v dnešní době charakteristické plýtváním, věci kolovaly a díky blešákům měly další život.

Tradicí blešáku se již stalo jeho propojení s charitou určenou pro vybrané sociální zařízení. Pro letošní rok to byla spolupráce s Azylovým domem města Příbrami, jehož obyvatelky sestavily seznam potřebných věcí pro jeho provoz. Šárka Janžurová z Kytína, která celou dobročinnou akci koordinovala, k tomu řekla:

Letos se nám podařilo shromáždit zatím nejvíce potřebných věcí za dobu, kdy charitu na blešáku děláme. Do Příbrami jsem tak dovezla auto plné dětského a dámského oblečení, bot i kuchyňského nádobí. Tímto bych chtěla jménem svým i jménem azylového domu poděkovat všem dárcům, kteří myslí i na druhé.

Použitá foto: autor článku