První máj je Svátkem práce i dnem zamilovaných

První máj je Svátkem práce i dnem zamilovaných

Jedním ze symbolů svátku zamilovaných je rozkvetlá třešeň

Datum 1. května je oficiálně označeno jako SVÁTEK PRÁCE. V českých zemích se poprvé slavil roku 1890 (na Střeleckém ostrově v Praze) jako vzpomínka na krvavě potlačenou stávku chicagských dělníků.
Ve 2. polovině 20. století si u nás tento svátek přivlastnil bývalý komunistický režim a provázely ho povinné hromadné oslavy, které skončily s rokem 1989. Posledních 30 let se již hromadné oslavy prvního máje nekonají, ale obvykle je využívají politické strany ke svému zviditelnění.
Většina z nás ale 1. MÁJ dnes spíše považuje za svátek zamilovaných popř. ho spojuje s českým romantickým básníkem Karlem Hynkem Máchou.

Polibek pod rozkvetlým stromem
První máj je kromě jiného spjat s líbáním pod rozkvetlou třešní. Tradice říká, že žena, která dostane polibek, bude po následující rok oplývat krásou a přitažlivostí. Naopak ta, které se tohoto „privilegia“ nedostane, uschne.
Rozkvetlý strom je symbolem plodnosti. Žena, která tedy dostane polibek na 1. máje, by následující rok měla nejen oplývat krásou a přitažlivostí, ale hlavně by měla mít větší pravděpodobnost, že otěhotní, než ta, která pusu pod rozkvetlým stromem nedostala.
Shoda ovšem nepanuje v tom, pod jakým druhem stromu se mají zamilovaní líbat. Za vhodný bývá označována nejen třešeň, ale také višeň, jabloň či bříza. Zřejmě se to může lišit podle toho, v jakém kraji a nadmořské výšce člověk zrovna je. Třešně a jabloně rozkvetou totiž v trochu jiném období a tak je možné, že si to lidé uzpůsobili prostě podle toho, co jim doma na prvního máje kvete.

Básník lásky Karel Hynek Mácha
Láska patří poetům a za předního básníka lásky je v naší zemi právem pokládán Karel Hynek Mácha (žil v letech 1810-1836). Jeho nejznámější dílo, lyrickoepická skladba MÁJ, je všeobecně považováno za dokonalou oslavu přírody a lásky.
Připomeňme si několik úvodních veršů, které by řada z nás jistě dokázala (ještě ze školních dob) zarecitovat nazpamět:

Byl pozdní večer – první máj –
Večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
Kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
Květoucí strom lhal lásky žel,
Svou lásku slavík růži pěl,
Růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
Zvučelo temně tajný bol,
Břeh je objímal kol a kol;
A slunce jasná světů jiných
Bloudila blankytnými pásky,
Planoucí tam co slzy lásky.

Úryvek z Máje (přepis do moderního pravopisu). Celou báseň najdete ke stažení ZDE

Máchův MÁJ posloužil jako předloha ke stejnojmennému filmu, který byl uveden do kin před 12 lety a vy si se něj můžete podívat na YOUTUBE

Básníkův pomník na pražském Petříně bývá cílem procházek mnoha zamilovaných párů.

Svátek práce jako propaganda
Svátek práce. neboli 1. máj, má mnoho z nás spojen se socialistickou propagandou bývalého režimu. Byly organizovány bohaté průvody městy, doplněné o tribunální přednesy čelních představitelů vládnoucí komunistické strany. Účast na nich bývala povinná. V průvodu byly zastoupeny jak děti ze škol, tak podniky a různé organizace, např. Svazarm apod. Tradiční prvek oslav tvořila mávátka, transparenty, pugety šeříků a někde i alegorické vozy.
Jak vypadaly oslavy v Mníšku před 64 lety se můžeme dočíst v místní kronice: „Od rána již vyhrávala hudba Z.K. Hrudkoven. V 9 hodin počal se řadit průvod na stadionu Baníka, který v 10 hodin dal se na pochod na náměstí. Průvod byl pestrý – školní děti, masové složky NF, alegorické vozy JZD Nová Ves, Kytín, ČSSS, v čele průvodu neseny četné vlajky a portréty státníků našich i spřátelených zemí a četná hesla.“ Poté následuje výčet všech stranických funkcionářů vč. jejich funkcí, kteří měli buď na tribuně projev nebo na ní jen stáli. Nechyběli na ní ani nejlepší pracovníci Hrudkoven (celkem napočítáno na tribuně 32 osob). K celodennímu programu kronikářka doplňuje: „Po projevech a defilé před čestnou tribunou hrála na náměstí hudba. Odpoledne na stadionu sportovní vystoupení a večer v sokolovně májová veselice.“* 

Fotografie jedné z manifestací konaných na mníšeckém náměstí (nedatováno). Zdroj: Zpravodaj městečka pod Skalkou č. 59/1986

* Pamětní kniha obce Mníšek, s. 100, SOA Praha-západ v Dobřichovicích

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se