Mgr. Michaela Pažoutová, foto: archiv autorky článku

Vážení mníšečtí občané ,
celá země a s ní i Mníšek pod Brdy vstupuje do prvního roku nové dekády a naše škola do dalšího roku školního.
Nechci se v tomto článku vracet do loňského školního roku, protože o úspěšném zvládnutí distanční výuky našimi učiteli, žáky, ale i velké pomoci rodičů jsem psala a všem děkovala již na konci školního roku loňského. Ale co by nás všechny mělo zajímat je budoucnost našich školských zařízení, celého Mníšku i společnosti ve které žijeme.
Je pravda, že škola a život v ní je současně podmnožinou a zároveň zrcadlem života celé společnosti i třeba jen Mníšku samotného.
Téma koronaviru je stále aktuální. Bohužel. A já z toho důvodu o něm také nechci psát více než je nezbytně nutné, i když samozřejmě problémy podobného typu tu s námi evidentně ve větší či menší míře stále budou a budeme se muset naučit s nimi žít.
A abychom zvládli i to negativní, co nás potkává, tím více bychom měli fungovat jako prosociální společnost, na všech úrovních jako komunita s podobnými ideály a cíli. Poslední dobou mě situace politická, ekonomická i kulturní nutí stále více se zamýšlet ani ne tak nad konkrétními z kontextu vytrženými fakty či jevy, ale spíše nad souvislostmi, nad vazbami mezi příčinami a důsledky, nad možnými průniky a vzájemným ovlivňováním se všeho okolo nás. A hledám okolo sebe informace, podněty a úvahy, které by mi pomohly lépe pochopit, co se ve společnosti z dlouhodobého hlediska děje. Takové myšlenky lze někdy nalézt i v literatuře.
Ráda bych se proto s Vámi podělila o zážitek z knihy od Bernarda Werbera s názvem Mravenci, která dává impuls k zamyšlení. Kniha je skutečně o mravencích, ale není to přírodopisná kniha nebo literatura faktu. Já sama bych ji nazvala sci-fi drama, ve kterém hlavní roli hrají mravenci. Mravenci, kteří díky své dokonalé vnitřní organizaci patří mezi nejstarší druhy na Zemi, kteří přežili všechny katastrofy, pády asteroidů i změny klimatu. Kteří tvoří uzavřené společnosti jednotlivých druhů nebo mravenišť. Autor naprosto strhující formou vytvořil jakýsi román z prostředí mravenců.
Kniha Vás naprosto vtáhne do děje, protože si velmi rychle během čtení uvědomíte, kolik společných prvků mají komunity lidské a mravenčí, kolik věcí nás s mravenci spojuje, v čem všem bychom se od mravenců mohli učit… Vím, že to takhle asi zní hrozně úsměvně, ale najděte si na webu anotaci k této knize, a pokud Vás charakteristika tohoto díla alespoň trochu osloví, přečtěte si ji. A já budu ráda, pokud Vás osloví myšlenky a poselství v ní obsažená podobně jako mě.
Ráda bych, abychom i my uměli budovat společné mraveniště s takovou kázní, pokorou a cílevědomostí jako mravenci z knihy. Abychom všichni uměli podřídit jako mravenci z knihy své osobní zájmy a ambice zájmům celku. Abychom dokázali respektovat sociální a hierarchické vazby nastavené společností, stejně jako etické a mravní normy, resp. prioritně zákony země.
Kam směřuji? Nedávno mi jedna kolegyně líčila svůj zážitek z jedné mníšecké prodejny. Viděla tři teenegery ( z toho dva bývalé žáky školy ), jak odcizili nějaké potraviny, které se pokusili – a bohužel úspěšně – pronést pod bundami a maskovali to drobným banálním nákupem. Kolegyně na to upozornila prodavačku i pokladní, obě jen pokrčily rameny s tím, že je zbytečné to hlásit, že s tím policie stejně nic neudělá, když nejsou plnoletí.
Já nehodlám vynášet jakékoli soudy nad kýmkoli, a myslím si, že toto skutečně není pouze věcí policie. Ale zároveň si myslím, že ve skutečně fungující občanské společnosti by takový čin neměl provinilcům projít bez povšimnutí. Trocha ostudy by nezaškodila, už jen proto, aby se neutvrzovali v tom, že je to vlastně normální. A nezájem a nečinnost okolí je v tom bohužel utvrdila. A udělají to zřejmě znovu. A proč vlastně ne, když to nikomu nevadí ?
A my se pak divíme ve zprávách, koho kde zase napadli, zmlátili ,okradli… a kolik lidí tomu přihlíželo a nezasáhlo. A nezačíná to náhodou právě zdánlivě banálními prohřešky?
Zamysleme se prosím nad tím a společně se braňme, ve vlastním zájmu i zájmu našich potomků.
V mraveništi by to tedy mravenci jen tak neprošlo.