Na odborný názor týkající se fungování Čistírny odpadních vod v Mníšku pod Brdy jsme se zeptali zástupců společnosti 1. SčV, a.s., která ji v našem městě provozuje. Na otázky odpovídali Ing. Petr Vašek (manažer technologického útvaru) a Ing. Roman Pecl (specialista technolog vody).

Na mníšecké čistírně odpadních vod je nyní STOP stav.

Jak je na tom naše čistička, pokud odhlédneme od toho, že má problém se splněním norem týkajících se dusíku?
Toto bych si dovolil trochu rozvést a vysvětlit. Čistírna odpadních vod má povinnost plnit požadavky povolení k nakládání s vodami. Toto povolení je vydáváno příslušným vodoprávním úřadem, který se při jeho vydávání řídí platnou legislativou ČR. Povolení k nakládání s vodami uvádí, kolik vyčištěných odpadních vod a v jaké kvalitě smí být z čistírny vypouštěno do příslušného vodního toku. Z tohoto pohledu čistírna v Mníšku pod Brdy plní požadované limity ve všech sledovaných ukazatelích.
Problémem Mníšku je množství znečištění, které na čistírnu přitéká. Množství znečištění souvisí také s velmi intenzivním rozvojem města v posledních letech. Každá čistírna je navržena na určité množství znečištění, které je schopna odbourat. V Mníšku byla čistírna projektována na maximální zatížení organickými látkami 9 750 EO. EO je množství znečištění odpovídající produkci průměrného obyvatele. Ve zmiňovaném dusíku je maximální kapacita čistírny dokonce 12 909 EO, avšak současné zatížení v letošním roce se blíží hranici 16 000 EO. S přihlédnutím k počtu aktuálně povolených, avšak zatím nerealizovaných, přípojek byla naše společnost nucena vyhlásit uzávěru pro připojování nových producentů odpadních vod. Pokud bychom tak neučinili, tak by mohlo dojít ke kolapsu čistírny a následnému neplnění limitů, za které hrozí značné finanční sankce ze strany příslušných orgánů.

V loňském roce proteklo čistírnou přes 517 tis. m3 odpadních vod a bylo odstraněno přes 340 t veškerých organických látek.

Jak by se podle Vás mělo postupovat při řešení problému s dusíkem? Jak velká investice to řádově může být, existuje, byť hodně předběžný, odhad?
V brzké době bude zpracovávána studie, která by měla odpovědět na otázky jakým směrem by se intenzifikace čistírny měla ubírat. Předmětem studie by měl být i odhad investičních nákladů, řádově lze ale předpokládat desítky milionů korun. Vzhledem k poměrně omezeným prostorovým možnostem ve stávajícím areálu ČOV bude mít zpracovatel studie nelehký úkol. Samotná studie bude stát okolo 70 tis. Kč.

Jak dlouho trvá celý proces od přítoku špinavé odpadní až po její vyčištění a vypuštění do Bojovského potoka? Je vypuštěná voda skutečně čistá?
Od přítoku odpadní vody do čistírny až do odtoku vyčištěné odpadní vody do potoka uplynou zhruba 2 dny. Za tuto dobu voda projde všemi stupni čištění, a to od mechanických procesů, přes biologické, chemické až po odseparování mikroorganismů od vyčištěné vody. Vyčištěná odpadní voda je vizuálně čistá bez zápachu. Pohledem tedy není vyčištěná odpadní voda rozeznatelná od čisté vody v Bojovském potoce. Ve sledovaných chemických parametrech je kvalita vyčištěné vody velmi dobrá a plně vyhovuje požadavkům povolení k nakládání s vodami. I když vyčištěná voda vypadá čistě, tak to není pitná voda. Stále obsahuje spoustu mikroorganismů z procesu čištění a zbytkové chemické znečištění z odpadní vody, které však pro životní prostředí nepředstavují žádné riziko.

Při natáčení videa jsem měl možnost vidět, že se do čistírny dostanou někdy dost zajímavé věci. Máte nějaká doporučení pro obyvatele Mníšku, co by rozhodně nemělo jít do odpadu?
Co lze a nelze do kanalizace vypouštět stanovuje Kanalizační řád města Mníšek pod Brdy. V kanalizačním řádu jsou specifikována práva a povinnosti producentů odpadních vod. S běžnými odpadními vodami vznikajícími v domácnostech není problém limity kanalizačního řádu plnit. Problém však nastává u průmyslových podniků, se kterými je třeba navázat určitou spolupráci tak, aby mohlo být vypouštění odpadních vod do kanalizace povoleno. S ohledem na možnosti technologie čistírny je nutné určit podmínky za jakých bude vypouštění průmyslových vod povoleno. K domácnostem je třeba zmínit používání vlhčených ubrousků, kde i přes neustálou osvětu dochází k problémům se zanášením kanalizace i strojního vybavení mechanického předčištění na čistírně. Vlhčené ubrousky a podobné hygienické prostředky do kanalizace nepatří. Obdobný problém v provozu působí i látky tukové povahy, které také ucpávají kanalizaci i strojní vybavení ČOV. Dnes již není problém olej a tuk slévat a likvidovat správným postupem, a to předáním ve sběrném dvoře, případně odložením do příslušného kontejneru v místě tříděného odpadu.

Do čistírny odpadních vod se v posledních dvou dekádách investovalo okolo 100 miliónů korun.