První svátek vánoční neboli Boží hod, který připadá na 25. prosince, nám podle křesťanských tradic připomíná den narození Ježíše Krista.
Lidové zvyky a pověry
Lidové tradice říkají, že v tento den se nemá pracovat. Světnice ani zápraží se tento den nemetly, nesměly se dokonce ani stlát postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, protože by to mohlo znamenat neštěstí do domu. Pokud v ohništi vyhasl oheň, nikdo se neosmělil znovu ho rozdělat. Lidé mají po náročných přípravách na Vánoce konečně čas odpočívat a užívat si sváteční atmosféry.
K Božímu hodu patřilo vždy dobré jídlo. V ten den se vždy připravovalo to nejlepší, co domácnost měla, a to byla často husa nebo kachna.
Název Boží hod vánoční vznikl zřejmě proto, že v tyto dny věřící častěji navštěvovali kostely a přistupovali četněji ke svatému přijímání – slavili tedy „duchovní hody“.
K dnešnímu dn se váží i zajímavé pranostiky:
Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.
Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.
Křesťanská tradice
Boží hod vánoční je pro křesťany nejdůležitější vánoční den. Věřící si v tento den připomínají narození Ježíše Krista. Příchod Mesiáše připomínají v kostelech betlémy, v jesličkách se objeví malý Ježíšek. Tradiční jsou i vánoční hry, připravované většinou jako pásmo scén z příběhu o Ježíšově narození a koled.
Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním neboli Zmrtvýchvstáním Páně k největším svátkům liturgického roku.
Památka narození Páně se slavila 25. prosince zpočátku jen v Římě, od 7. století se oslava stala součástí liturgie celé západní církve.
Dnes v poledne pronese papež František ve Vatikánu tradiční vánoční poselství Urbi et Orbi (Městu a světu). Výjimečně tak učiní uvnitř Apoštolského paláce, aby se s ohledem na pandemii nemoci covid-19 zabránilo srocení davů pod balkonem Svatopetrské baziliky.
Okolnosti Ježíšova narození
O narození Ježíše se píše ve dvou evangeliích, Matoušově a Lukášově. První vypráví o mudrcích a jejich darech, druhý o dítěti položeném do jeslí a o pastýřích, kteří se mu přišli poklonit poté, co je k tomu vyzval anděl.
Ježíš se narodil v Betlémě ležícím nedaleko Jeruzaléma, kam putovala i dívka Marie se svým snoubencem Josefem kvůli sčítání lidu.
V té době byla tato oblast součástí Římské říše. Římský císař Octavianus Augustus chtěl vědět, kolik mužů a kolik žen tam žije, a proto nařídil sčítání lidu podle tohoto pravidla: každý muž, který byl hlavou rodiny, musel jít do města svých předků a tam nechat zapsat svou rodinu.
Josef byl potomkem Davidovým, musel tedy zamířit do města Davidova, do Betléma. Vzal s sebou i Marii, kterou už přijal do svého domu jako svou nevěstu. Když dorazili do Betléma, zjistili, že město je plné lidí, kteří sem přišli kvůli soupisu. Protože už nenašli místo pod střechou, museli se spokojit s přenocováním v jeskyni, která zároveň sloužila jako chlév. A právě zde se narodil Ježíš, syn Mariin a Syn Boží.
Na blízkých pastvinách hlídalo několik pastýřů svá stáda. Náhle se kolem nich rozzářilo velké světlo a anděl Páně jim řekl: „Zvěstuji vám velkou radost: v Betlémě se narodil Spasitel, Kristus Pán!“
Slovo Kristus má stejný význam jako slovo Mesiáš. Anděl vyzval pastýře, ať se jdou na Krista podívat. A k tomuto andělu, který s nimi hovořil, se přidali další andělé, kteří zpívali: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.“
První, které Bůh dal zavolat, aby se poklonili jeho Synovi, byli tedy ti nejubožejší a nejchudší. .
25. prosinec ve světě
Zatímco Češi si své vánoční dárky rozbalují 24. prosince večer, v mnoha zemích, zejména v západní Evropě a USA považují za hlavní den Vánoc právě až 25. prosinec. V tento den ráno se tak zde rozbalují i všechny vánoční dárky.
