Ilustarční foto.

Na podzim loňského roku zadalo město Mníšek pod Brdy zpracování demografické studie, která má zefektivnit plánování kapacit a dostupnosti školských zařízení a sociálních služeb. Výsledná prognóza jasně ukázala, že si nárůst počtu obyvatel zejména mladé populace vyžádá velké investice do školství.

„Studie byla zadaná pro celý mníšecký mikroregion (SOMR) jednak proto, že pro Mníšek je to přirozená spádová oblast, a jednak proto, že Mníšek inicioval diskuzi se starosty okolních obcí o výstavbě společné školy, jejímž zřizovatelem by byl Svazek obcí mníšeckého regionu,“ vysvětluje důvody zpracování studie starostka Magdalena Davis.

Svazek obcí mníšeckého regionu (SOMR) tvoří kromě Mníšku pod Brdy ještě dalších 14 obcí: Bojanovice, Bratřínov, Černolice, Čisovice, Hvozdnice, Jíloviště, Klínec, Kytín, Líšnice, Měchenice, Nová Ves pod Pleší, Trnová, Voznice a Zahořany.
Do studie byla zahrnuta i Řitka, která není členem SOMR.

Získaná data, zpracovaná s prognózou do roku 2035, pomohou při plánování budoucích investic do kapacit občanské vybavenosti, zejména mateřských a základních škol, ale i sociálních služeb, jako jsou další kapacity v domovech pro seniory, pečovatelská služba nebo denní stacionáře.

Mikroregion má výrazně mladší populaci
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že v mníšeckém mikroregionu žije výrazně mladší populace než v celé České republice. Největší rozdíl oproti celorepublikovému průměru panuje u nejmladších ročníků. Ve věku do 14 let tu žije 21 % obyvatel, což je o 5 % více, než činí celorepublikový průměr. V rozmezí od 15 do 64 let máme 62 % lidí (v ČR 64 %) a u seniorů 65+ to je 17 % (ČR má 20 %).

Očekáváme nárůst počtu obyvatel
Za posledních 14 let došlo, především vlivem migrace a s ohledem na atraktivnost oblasti v zázemí Prahy, ke zvýšení počtu obyvatel v mníšeckém regionu o 53 %. Zatímco v roce 2005 tu mělo nahlášený trvalý pobyt 10 074 osob, do konce roku 2019 se tento počet zvýšil na 15 438 (z toho samotný Mníšek pod Brdy představuje 5 933). Zajímavá je také skutečnost, že míra migrace i následné porodnosti převyšuje v mníšeckém mikroregionu celou ČR i Středočeský kraj.

Prognóza (vizte první graf) je v souladu s dlouhodobou prognózou pro Středočeský kraj a Prahu, kde se mezi lety 2050-2070 předpokládá kumulace 1/3 všech obyvatel České republiky.
Na rozdíl od jiných krajů a jejich regionů, kde počet obyvatel stagnuje nebo dokonce klesá, můžeme jak v Mníšku pod Brdy, tak i v celém mikroregionu očekávat v příštích 15 letech stálý nárůst obyvatel. Podle střední (nejpravděpodobnější) prognózy by ve spádovém území mělo do roku 2035 žít přes 19 tisíc lidí, z toho v Mníšku přes 7 tisíc.

Vzroste poptávka po aktivitách i dopravě
V návaznosti na zvýšení počtu obyvatel lze očekávat téměř zdvojnásobení poptávky po aktivitách, které baví současnou mladou generaci, jako jsou skateparky, outdoor fitness, kavárny, diskotéky, kina a řada dalších.
Očekává se také nárůst dojíždějících studentů do středních škol, což bude mít značný dopad na dopravu.

Nedostatečná kapacita mateřských škol
V současné době funguje v mikroregionu 9 mateřských škol zřizovaných samosprávou (dále jen MŠ), které mají kapacitu 566 dětí. Loni v září bylo z kapacitních důvodů do MŠ zapsáno 556 dětí a odmítnuto 30 zájemců starších 3 let.

Z pohledu Mníšku by za cca 3 roky měly být kapacity vlastních školek dostatečné (vizte druhý graf), ale v regionu bude kapacita nedostatečná ještě dalších 7 let, což bude vytvářet tlak na mníšecké MŠ. Nejvíce se to projeví zejména u předškolních dětí v povinném ročníku, které musí MŠ ze zákona přijmout.

Chybějící kapacity na základních školách
V současné době funguje v mníšeckém mikroregionu 5 základních škol zřizovaných samosprávou (dále jen ZŠ), z toho je pouze 1 škola plně organizovaná (ostatní 3 jsou malotřídní a 1 speciální).
Základní školy mají celkovou kapacitu 1 241 žáků, k září 2020 v nich bylo zapsáno 1 183 dětí v 58 třídách.
O nárůstu počtu obyvatel v posledním období svědčí i fakt, že v mníšecké ZŠ Komenského 420 vzrostl za posledních 10 let počet žáků o 110 %!

Nejzajímavější informací třetího grafu je, že počet žáků žijících v mikroregionu výrazně převyšuje maximální kapacitu všech ZŠ, které se v mikroregionu nachází. V současnosti je to o cca 400 žáků, v letech 2025-2030 prognóza předpovídá cca 600 žáků. Znamená to, že tento počet žáků dojíždí do jiného regionu (nejčastěji pravděpodobně do Prahy). Riziko této skutečnosti spočívá v tom, že pokud by se tyto kapacity zaplnily, mníšecký mikroregion není v tuto chvíli schopen své žáky pojmout.
Právě toto je největší argument pro výstavbu svazkové základní školy.

 

vysvětlivky ke grafům:

Výsledné prognózy tvoří celkem tři varianty budoucího vývoje:
Střední varianta představuje nejpravděpodobnější trajektorii sledovaného vývoje.
Vysoká a nízká varianta vymezují realistické rámce budoucího vývoje s ohledem na míru neurčitosti výsledků daných střední variantou. Tyto rámce by neměly být dalším vývojem v příslušném období překročeny, respektive jejich překročení je relativně málo pravděpodobné.

——————————————————————————————-

Populace bude stárnout, sociální služby potřebujeme navyšovat
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že v mníšeckém mikroregionu je podíl seniorů v populaci výrazně nižší než v celé České republice. Senioři 65+ tu představují
17 %, zatímco v celé republice mají podíl 20 %.

Potřebu sociálních služeb lze nepřímo odhadnout z příspěvku na péči (PnP). Ten je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách.
Tyto stupně závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které tato osoba není schopna bez cizí pomoci zvládat (např. mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání…).
Z PnP pak mohou tyto osoby hradit sociální péči.

V současnosti pobírá PnP ve spádové oblasti 420 osob (z toho v Mníšku 170). Počet seniorů, kteří budou potřebovat asistenci, bude v příštích 15 letech narůstat jak v Mníšku (o 34 %), tak v celém mníšeckém mikroregionu (o 47 %).
Právě toto je největší argument pro zřízení terénní pečovatelské služby, popřípadě denního stacionáře v Mníšku a v souladu s politikou Středočeského kraje i případné navýšení kapacity domova pro seniory.