Nejlepší štrůdl v Mníšku pečou Klára (vlevo) s Aničkou

První zářijový pátek a sobotu (3. a 4. září 2021) se v Mníšku pod Brdy konal v pořadí již 21. ročník rodinného festivalu ŠTRŮDL, který zorganizoval místní spolek ROREJS.

Básníci krize středního věku
Festival zahájil páteční koncert alternativní kapely HM… v sálu mníšeckého Pavilonu. Čtyři multiinstrumentalisté představili především vlastní texty plné humoru, lehké sebeironie a nadhledu, které reflektují kotrmelce v jejich životech. To asi nejlépe vystihují úvodní slova jedné z písní: “Nechala mi auto a dvě stovky. Řekla: měj se zlato, neber si to tak…” 

Kapela vystoupila ve složení (zleva): Marek Doubrava, Jarda Noga, Viktor Ekrt a Filip Nebřenský

Jednotlivé zhudebněné příběhy byly vyprávěny dospělými muži se zkušenostmi odpovídajícími věku, kteří ale ještě nerezignovali a neztratili ideály ani mladistvý pohled na svět. Jen jsou poněkud skeptičtější nejen vůči okolí, ale i vůči vlastní existenci.
Bonbónkem bylo zhudebnění nápisu v italských vlacích: E pericoloso sporgersi/Nenahýbejte se z oken.

Vokálně pojaté E pericoloso sporgersi

Sobotní dopolední i odpolední program se přesunul do příjemného prostředí mníšecké farní zahrady.

Soutěž O nejlepší štrůdl
Svou premiéru zažila na letošním festivalu soutěž O nejlepší štrůdl, do které se mohli přihlásit amatérští pekaři a pekařky. Celkem se sešlo 14 soutěžních vzorků, z toho 10 patřilo do sladké kategorie a další čtyři do slané. Odborná porota ve složení Michal Moučka (gastronomický publicista a fotograf), Alžběta Petrů (specialistka kvality potravin) a mníšecký farář Jan Dlouhý hodnotila nejen chuť soutěžních vzorků (toto kritérium tvořilo 50 % hodnocení), ale i kreativitu, vzhled a texturu.
Nejlepší sladký štrůdl upekla šikovná děvčata Klára Bílková a Anna Petrů a nazvala ho: ŠTRÚDL S ČÁRKOU NAD U. K jeho výrobě použily brusinky nakládané v rumu, mandle, vlašské ořechy a nakrájená (nikoli nastrouhaná) jablka.

Porota hodnotila soutěžní vzorky přes hodinu. Jejich hodnocení bylo pečlivé a nestranné (všechny vzorky byly očíslovány)

Vítězství ve slané kategorii získala paní Markéta Bauerová za štrůdl, který pojmenovala BRATIA, SPOJME SA. Tento originální název zvolila z důvodu použitých surovin, které téměř všechny pocházely od naších východních sousedů: klobásky, feferonka, kapie a pikantní sýr.

Paní Markéta Bauerová přijímá gratulaci od člena poroty, faráře Jana Dlouhého

Tři pohádky pod ořechem
Odpoledne se děti přesunuly pod rozložitý ořech, aby si tu užily pohádkový program, který do Mníšku přivezlo Divadlo já to jsem.
Jeho principál Víťa Marčík junior tu se svou sestrou Evou Marčíkovou a krásnými vyřezávanými marionetami roztočili Kolotoč pohádek a nadšeným dětem postupně vyprávěli, hráli a zpívali O perníkové chaloupce, O převeliké červené řepě a O slepičce a kohoutkovi. Publikum mělo to štěstí, že poslední pohádku si mohli vychutnat v originálu, kdy drůbež své role doslova odkvokala.
Nezbytnou rekvizitou byl i rozprašovač plný vody, kterými principál kropil nejen červenou řepu, aby byla převeliká, ale k radosti všech občas i obecenstvo.

Kolotoč pohádek pod ořechem roztáčeli sourozenci Marčíkovi

Ve starém Blériotu do nebes
Tři mladé tanečnice a akrobatky z pouličního divadla Holektiv přenesly publikum do roku 1911 na Aviatickou pouť, jejímž středobodem mělo být vzlétnutí aeroplánu značky Blériot.
Montáž letadla doplňovaly rozličnými akrobatickými kousky i za pomoci kovové konstrukce a dřevěné vrtule. Dobovou atmosféru podtrhovala tématická hudba jako například prvorepublikový šlágr “Letí šíp savanou”.

Holektiv k nám přiletěl ve složení: Eva Stará, Karolína Křížková (nahoře) a Andrea Vykysalá

Pouť vyvrcholila “vzlétnutím” aeroplánu, který pilotovala odvážná mladá slečna z řad přihlížejícího obecenstva.

Start se podařil

Výtvarná dílna, hry a hlavolamy
Zajímavý odpolední program složený z pohádek, výtvarné dílny, her i hlavolamů a krásné počasí přilákaly na farní zahradu stovky dětí i jejich rodičů a prarodičů.

Dětské i dospělé publikum sleduje Kolotoč pohádek
Zajímavou atrakcí byl Chodník pro bosé nohy. Děti si mohly vyzkoušet, jak se jim chodí po písku, šiškách, slámě, kůře, pilinách, kamení, březovém proutí nebo vinné révě

Pavilon plný mafiánů
Posledním počinem letošního Štrůdlu bylo představení komické mafiánské opery Zmrazovač v podání kočovného divadla Ad hoc. Její příběh se odehrává v USA ve 20. letech minulého století v časech prohibice (zákaz alkoholu tu vystřídal zákaz zmrzliny). Ve třech jednáních vypráví osudy mafiánského klanu a dvou evropských přistěhovalců do Nového světa.

Opera začíná na palubě lodi vezoucí migranty z Evropy do USA. Cestující zpívají na melodii “Pláč Židů” z Verdiho opery Nabucco

Zmrazovač je plný vtipných textů, skvěle zasazených do operních melodií od Mozarta, Verdiho, Pucciniho, Bizeta, Offenbacha nebo Smetany a Janáčka. Geniální texty obsahují hlášky jako: „Nikdo mi přece nedá za krabici zmrzlýho mlíka tolik, když už to nebude ilegální“, „Mně běhá mrázek po zádech“ nebo „Ve jménu Rosamunde Pilcher pomozte!“

A co by to bylo za mafiánskou operu, kdyby se v ní nestřílelo. Jen výstřely nahradila zanotovaná citoslovce “cvak – běda, cvak – běda, cvak – běda”

Opera líčí osudy Itala Pivella a Francouzky Carmaid, kteří na stejné lodi přijeli z rodné Evropy hledat za oceán štěstí. Pivello se uchytí u svého vzdáleného strýce Dona, který oficiálně řídí pizzerii a neoficiálně šéfuje mafiánskému klanu. Carmaid se stane investigativní nezávislou novinářkou, a tak se jejich osudy musí nakonec protnout.
Jako ve správné opeře nechyběl živý orchestr a titulky promítané nad jevištěm.

V opeře nechybějí ani krásné a osudové eny

Fotogalerii z opery Zmrazovač najdete na facebooku.

Slovo dramaturga na závěr
Za úspěšným festivalem stojí obětavá práce týmu lidí z mníšeckého spolku Rorejs, jejich příbuzných a přátel, kteří se přípravám a organizaci dvoudenní akce věnují ve svém volném čase.
Za propracovanou dramaturgií Štrůdlu stojí již od jeho počátků Honza Krásný, jeden ze zakládajích členů spolku Rorejs. Letošní, v pořadí již 21. ročník zhodnotil slovy: “Hlavním kritériem pro výběr jednotlivých interpretů je, aby se líbili v první řadě mně. Až potom mám pocit, že se budou líbit i našim divákům. Například odpolední představení, což jsou především pohádky, vybírám tak, aby vyhovovala nejen dětem, ale i dospělým. Proto se snažím udržovat si povědomí o tom, co se v jednotlivých souborech děje a s jakými přicházejí novinkami. Nerad totiž objednávám interprety jenom na doporučení druhých, ale snažím se, abych představení, které pro mníšecké publikum vyberu, viděl předem na vlastní oči. Podle reakcí malých i velkých diváků na farní zahradě i v Pavilonu si myslím, že pro letošek se to podařilo. “

 

Použitá foto: autor