Druhou březnovou neděli do Pavilonu přijelo Divadlo Bořivoj s pohádkou plnou písniček o Červené karkulce.
Dvě herečky se třemi maňásky vyprávěly před sálem naplněným dětmi i rodiči klasickou pohádku o vítězství dobra a potrestání zla.
V neděli 9. března má svátek Františka, a proto se holčička chystala navštívit svou babičku Františku. Maminka jí do košíku dala mýdlo, bábovku a láhev ginu. Holčička si věřila, a proto ji maminka na cestu za babičkou pustí samotnou, a na ochranu jí na hlavu uvázala čepeček zvaný karkulka červené barvy – odtud Červená karkulka.
Holčička se s plným košíkem vydala na cestu s písničkou na rtech: „Já mám pěkný čepeček, nejsem žádný chlapeček. Jdu si takhle cestičkou za svou babičkou.“ Za chvilku přišla do lesa, „kde nežije ani živáček“ – až na vlka. „V lese žije zvíře. Tohle zvíře si uši líže, chodí sem a tam…a žere lidi.“
Přeochotný hladový vlk jí nabídl doprovod, protože je „k sežrání“. Cestou z holčičky vymámil informaci, že její babička žije v chaloupce na kraji lesa u velkého dubu. Když konečně zjistil, co potřeboval, holčičku opustil a spěchal do chaloupky, protože na něj čekal „předkrm i hlavní chod“.
V chaloupce nejdříve slupnul babičku jako „předkrm“ a těšil se na „hlavní chod“ – který dorazil za chvilku i s dárky. Holčičce se nejdříve „babička“ nezdála, protože měla velké uši a oči. Po dotazu na velké zuby už na nic nečekal a schlamstnul i ji. Přežraný vlk si pořádně loknul z láhve ginu a tvrdě usnul spánkem spravedlivých.
V publiku se naštěstí našel „myslivec“ Lukáš, který se rozhodl babičku i s její vnučkou zachránit. Svou flintu ale musel odložit, „protože vlci jsou chránění a střílet se nesmí“. Rozepnul vlkovi zip a z břicha mu postupně vytáhl babičku i Červenou karkulka, které kupodivu „nebyly ani uslintané“.
A protože zlo se musí potrestat, rozhodly se herečka vlka zneškodnit. Do břicha mu daly těžké kameny a zapnuly zpátky zip. Probuzený vlk měl obrovskou žízeň (asi kocovina po vypitém ginu) a vydal se ke studni pít. Měl ale tak těžké břicho, že se přes okraj do studny převalil a utopil se.
Nakonec tedy všechno dobře dopadlo. Červená karkulka odevzdala přinesené dárky, i když láhev od ginu, který měla babička nejraději, už byla kvůli vlkovi prázdná. Udělala jí alespoň radost jahůdkami, které po cestě nasbírala.
Pronesené poselství na závěr: „Děti, dávejte si pozor na vlky!“
Další fotografie najdete na mníšeckém facebookovém profilu.
Příběh o Červené karkulce byl třetím z cyklu Pohádková neděle, který se bude opakovat pravidelně každé druhé nedělní dopoledne v měsíci. Pohádky budou v Pavilonu, pro letní měsíce se přestěhují na Farní zahradu na náměstí.
