Na Smrtnou neděli oživil Lesní klub Sedmikvítek starodávnou tradici – VYNÁŠENÍ A TOPENÍ MORANY. V jejich areálu Na Kvíkalce se sešlo zhruba 60 dětí a dospělých, kteří se rozhodli definitivně skoncovat se zimou a přivolat jaro. Vynášení Morany (nebo také Smrtky, Mařeny nebo Smrtholky) je prastarý pohanský rituál, který sahá ještě do předkřesťanské doby a staří Slované jím zaháněli zimní období. Má očistný charakter, lidé se loučili nejenom se zimou, ale se vším, co je trápilo.
V Sedmikvítku se ale začalo zvesela, kdy všichni poděkovali Slunci kruhovým tancem a říkankou „Hřej sluníčko, hřej, hory, doly krej. Povyskoč si výše, na té naší střeše, kolo udělej.“ Potom si každý mohl z připravené suché trávy vyrobit svou malou Moranku. Na kus papíru pak měli možnost napsat svá trápení, které by si měla Morana s sebou odnést pryč. Za zpěvu lidových písniček se pak průvod vydal k Zámeckému rybníku. V čele se nesla velká Morana, kterou vyrobily děti ze Sedmikvítku ze suché trávy, vaječných skořápek, březové kůry, sušených bylin, šišek a choroše.. Hrálo se na ukulele a šamanský buben, do kroku se prozpěvovalo: „Nesemy Mařenu v oleji smaženu, u vrchu červenu, u spodku zelenu, pěknu, pěknu, probělenu. Nesem babu v koši, smrt nas o ňu prosí. Už Mařena léží a zubama škeří. Helo, helo, helo, helo.“ Na hrázi Zámeckého rybníka se Moraně „pod sukně“ umístily osobní vzkazy, zapálila se a hodila do Bojovského potoka. Následovaly ji malé Morany, které si vyrobily děti.
Po utopení Morany se začalo pestrobarevnými pentličkami zdobit LÍTO, větvě s rašícími pupeny, které naopak symbolizuje nový život a má zajistit zdraví a prosperitu. Děti na něj přidaly i vzkazy, co by si kdo přál prožít tento rok. V dozdobení líta pentličkami, aby jim dělalo v jurtě radost, budou pokračovat děti v Sedmikvítku.
Za příjemně strávenou dvouhodinovku patří velké poděkování průvodcům Magdaléně, Markétě a Martinovi, kteří si akci pečlivě připravili.
Další fotografie najdete na mníšeckém facebookovém profilu.
