STAROČESKÉ MÁJE zavítaly do Mníšku pod Brdy již pojedenácté. Šestihodinový program s 10 vystupujícími soubory byl doslova nabitý českým a moravským folklorem, který v závěru „okořenil“ staropražský šraml.
Bohatě postaráno bylo nejen o kulturu, ale také o občerstvení diváků i účinkujících, protože se festival konal zároveň s trhy Najíme se, kde o laskominy není nikdy nouze.
Programová novinka přišla hned na úvod, kdy se od zámecké brány k pódiu odebral průvod krojovaných účastníků s májkou, který vedli muzikanti ze Sedmikvítku. Následoval starodávný zvyk zaplétání májky, kdy se při kolovém tanci s písničkou stuhy postupně zaplétaly přímo na dřevěný kmen májky.
Po tom vystoupil místní punk-folklórní soubor Podbrďáček, který ve svým protestsongách tematicky čerpá z mníšeckých minulých i současných reálií: „Dálnice tu stále hučí, občas nám to hýbá žlučí. “
Po nich se na pódiu postupně ukázaly děti mníšeckých mateřských škol 9. května a Nová i ZUŠky a dále ZŠ Líšnice, vystupující s pásmem písniček a tanečků, které si pod vedením učitelek pečlivě připravovaly i několik měsíců. Byly jsme svědky různých halekaček, lidových písniček, pomalých a skočných tanců i baletního vystoupení. Jejich úžasné výkony odměnilo publikum, z nichž velkou část tvořily maminky a tatínkové a další příbuzní, zaslouženým bouřlivým potleskem.
Děti vystřídala Pošumavská dudácká muzika, která nás svou hudbou a tanci pomyslně přenesla na Strakonicko, Šumavu a Chodsko. Folklór typický pro jihomoravský venkov představila Cimbálová muzika Hantal, k tomu zazpívaly a zavlnily se Robky, robečky.
Žánrový úkrok představoval koncert staropražské kapely Třehusk, která představila převážně písničky z dílny prvorepublikového hitmakera Karla Hašlera.
Šestihodinovou exkurzi do pokladů české a moravské lidové muziky zakončil dětský folklórní soubor Notičky z Řevnic s pásmem oslavujícím příchod měsíce máje.
Celou akcí moderoval pohotový a pohodový Jiří Hladovec, vulgo primáš Podbrďáčku.
Je dobrým znamením, že se Staročeské máje do nabídky kulturních akcí našeho města opět vrátily (v letech 2016 až 2023 pauzírovaly) – své diváky a posluchače tento hudební žánr jednoznačně má.
Představováním folklórních tradic s bohatě zdobenými kroji si navíc připomínáme naše kulturní i společenské kořeny, na které můžeme být právem hrdí. Velké poděkování tak patří dětem i dospělým, protože se starají o to, aby naše folklórní tradice nezapadly.
