Děkuji jako dítě za jablko

Děkuji jako dítě za jablko

Když jsem v lednu 2009 nastoupil „na radnici“ jako vedoucí odboru kanceláře starosty, netušil jsem, jak moc mě tato práce pohltí. Přišel jsem do prostředí mně neznámého, kromě několika lidí jsem v Mníšku nikoho neznal. To se ale ukázalo jako velká výhoda. Mohl jsem s klidnou duší a svědomím oslovovat všechny.

Za velmi povznášející a smysluplné jsem proto považoval vytvářet prostor. Pro aktivity, seznámení, spojování lidí z různých prostředí, kdy se pak z prvních kontaktů staly vazby pracovní, partnerské nebo přátelské. A to velmi často i u těch, kteří by se běžně ani nepotkali.

Říká se, že ten, kdo vede, má nechat také růst ty, které vede. A to se také, myslím, stalo. A jsem rád, že v mnohém vytvořeném bude pokračováno a pokud možno i rozvíjeno. A pak, na „radnici“ zůstává celá řada vynikajících kolegyň a kolegů. Věřte, že své práci dávají mnoho. Všem jim přeji mnoho dobrého.

Mezi ty, se kterými jsem v Mníšku spolupracoval nejvíce, bych zmínil mníšeckou farnost a otce faráře P. Jana Dlouhého. Díky Bohu, který nám umožnil se spolu setkat. Nesmím zapomenout na další ctihodné instituce: na Oázu, Sokol, nadšence Maříkology a Brdského šikulu s neuvěřitelnou a báječnou Aničkou Čiškovou. Spolupráce s hasiči byla příkladná, takže prostřednictvím Josefa Dvořáka a Mirka Rouska děkuji všem klukům „firemanům“. Děkuji oběma základním školám, školkám i Fabiánku. Je radost vidět, kolik nadšení vkládáte do své práce s dětmi.

Díky Vám všem mám spoustu pozitivních prožitků. Bylo skvělé spolupracovat s tolika aktivními lidmi. Byli jste a zůstáváte inspirativní.

V rámci Mikroregionu Mníšecko jsem potkal celou řadu osobností, a to nejen z řady starostek a starostů. Za mnohé si ale dovolím jmenovat sochaře Petra Váňu a starostu Kytína, Miloslava Holého.

Mníšecko se pro mě stalo druhým domovem, kde mám rodinu a kde vychovávám své děti. Proto mi stále bude ležet na srdci. Nebo v srdci? V každém případě mu budu i nadále rád věnovat svou energii, mimo jiné třeba v Matici Skalecké.

Loučím se s parafrází na Jana Skácela. Děkuji jako dítě za jablko.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se