17. listopad je v našich dějinách spojen se dvěma významnými událostmi, které se odehrály v průběhu 20. století a dělí je od sebe rovných 50 let. Obě však mají jedno společného: jejich hlavními aktéry byli studenti českých vysokých škol.
17. listopad 1939
V noci na 17. listopad 1939 zavřeli němečtí okupanti všechny české vysoké školy na území Protektorátu Čechy a Morava. Devět studentských funkcionářů bylo bez soudu zastřeleno a 1 200 studentů bylo odvezeno do koncentračního tábora.
Byla to odveta okupačních orgánů na studentské demonstrace, které se odehrály při 21. výroční vzniku ČSR 28. října, a následný pohřeb medika Jana Opletala, který při nich byl smrtelně zraněn.
Zrušením českého vysokého školství sledovaly německé okupační síly jediný cíl: připravit český národ o možnost vychovávat svou vlastní inteligenci.
Na paměť těchto represí a jejich nevinných obětí byl roku 1941 v Londýně vyhlášen
17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.
17. listopad 1989
Večer 17. listopadu 1989 byla pokojná studentská manifestace u příležitosti Mezinárodního dne studenstva brutálně potlačena represivními složkami vládnoucího komunistického režimu. Několik tisíc účastníků průvodu bylo na pražské Národní třídě obklíčeno oddíly Veřejné bezpečnosti a přes 500 z nich bylo následně surově zbito.
Tento zákrok byl onou příslovečnou poslední kapkou, která radikalizovala společnost a zahájil tzv. sametovou revoluci. Během několika týdnů došlo k pádu komunistického režimu, který v naší zemi trval dlouhých 40 let. Jejím symbolickým završením byla volba Václava Havla, přední osobnosti disentu i sametové revoluce, prezidentem Československa dne 28. prosince 1989.
17. listopad se v ČR slaví jako státní svátek od roku 2000.
