Mariánský sloup stojí i díky Mníšeckým

Mariánský sloup stojí i díky Mníšeckým

Tunový kámen do základů přenáší jeřáb. Foto Martin Frouz

V sobotu 15.8. došlo k mimořádné události, o kterou usilovalo během posledního století několik generací. Po dlouhých 102 letech se na Staroměstské náměstí vrátila kopie sousoší s Neposkvrněnou Pannou Marií známého jako Mariánský sloup.

Replika monumentu pochází z dílny akademického sochaře a restaurátora Petra Váni, který na ní se svými kolegy pracoval 23 let, a to i navzdory dlouhodobě zamítavým postojům pražských zastupitelů. Ti na začátku roku 2020 své dřívější zamítavé stanovisko revokovali a rozhodli, že ho přijmou jako dar od „Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze“, která jeho znovupostavení iniciovala.
Sochař už loni převezl lodí ze Staré Boleslavi přes Mělník do Prahy přes dvě stě částí pískovcového sloupu a u Karlova mostu dodělával poslední úpravy. Instalovat na Staroměstském náměstí ho začal letos v červnu. Slavnostní požehnání sloupu proběhlo 15.8. z rukou pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky, kterému předcházela mše v nedalekém chrámu Panny Marie před Týnem.

Mariánský sloup (barokní sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla) byl vztyčen v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za záchranu Prahy před drancujícími Švédy v roce 1648. Dne 3. 11. 1918 ho strhl rozvášněný dav, neboť ho mylně považoval, ve všeobecné euforii po rozpadu Rakouska-Uherska, za symbol habsburské nadvlády a náboženského útlaku. Jeho pozůstatky byly umístěny do lapidária. Pořízení kopie vyšlo, díky četným darům a nezištné práci kameníků, na 2 miliony. Znalci ji ocenili na 58 milionů Kč.

Požehnání sloupu proběhlo v sobotu 15.8. Foto: Marianskysloup.cz

A nás, obyvatele Mníšku pod Brdy může těšit dvojnásob, že se tak stalo i přičiněním našeho města. Jeden ze základních kamenů totiž zakoupilo město Mníšek pod Brdy, jako jedno ze 16 měst z celé České republiky. Stalo se tak rozhodnutím rady města v roce 2012, která na zakoupení jednoho základního kamene schválila dar ve výši 28 000 Kč. Částka byla použita na pořízení kamenu, který byl vylomen v pískovcovém lomu v Božanově u Broumova. Poté ho kameníci (zdarma) otesali do tvaru kvádru o rozměrech 60 x 60 x 105 cm a váze 1 tuny a opatřili ho nápisem MNÍŠEK POD BRDY.

„Je to první barokní socha v Čechách, od které se vyvíjelo celé české sochařské baroko. Její autor, Jan Jiří Bendl, tím srovnal krok s tehdejším světovým uměleckým děním, když dokázal převést technologii mramorového sochařství na český pískovec. Z něj pak začali tvořit velcí sochaři jako F. M. Brokof nebo Matyáš Braun,“ zhodnotil kulturní význam sloupu sochař Váňa.

Základní kámen s označením našeho města byste ale hledali marně, neboť je skryt ve spáře. Autoři ho však vytesali, spolu s ostatními jmény a názvy dárců, do pamětní desky, kterou můžete vidět za balustrádou (zábradlím) ve směru od Železné ulice.

Název našeho města je zvěčněn na pamětní desce za balustrádou. Foto: autor článku
Foto: Martin Frouz
Foto: Martin Frouz
Foto: Martin Frouz
Foto: Martin Frouz

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se