Mezi prosincovým zimním slunovratem a březnovou jarní rovnodenností se 2. února slaví Hromnice. Jsou prvním svátkem jara, i když to faktické je ještě v nedohlednu. Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem, jak napovídá jeho název.
ZVYKY A TRADICE
Pranostiky
K Hromnicím se v českém prostředí váže spousta pranostik. Většinou se vztahují k počasí a k přibývajícícmu světlu:
Na Hromnice o hodinu více.
Na Hromnice zimy polovice.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Na Hromnice jasná noc – bude mrazů ještě moc.
Pohanská tradice
Hromnice bývaly důležitou oslavou přicházejícího jara, podobně jako keltský předkřesťanský svátek Imbolc. K němu se pojil i zvyk hodování, stejně jako později k období masopustu plnému zabíjaček a veselí.
Slovanská obdoba svátku původně souvisela s Perunem, bohem hromu a blesku, který se burácivě probouzel ze zimního spánku. Lidé uklízeli po zimě, vymetali stáje, čistili topeniště a zapalovali hranice. Posvátné ohně měly očistný charakter a zaháněly zlé duchy. Mezi další zvyky patřil rituál první orby nebo návštěvy u posvátných studánek.
V lidovém prostředí se ještě ctily se i další zvyky a obyčeje: Nesmělo se mluvit jinak než vážně ani klít. Hospodyně se měly na Hromnice vyhýbat jehle – podle pověry měla v tento den její špička moc přitáhnout blesk.
Křesťanská tradice
Křesťané tento svátek slaví pod názvem Uvedení Páně do chrámu. Podle Lukášova evangelia se Marie a Josef vydali se čtyřicetidenním Ježíšem dle židovského zvyku do chrámu, kde svého syna symbolicky zasvětili Bohu.
Při návštěvě chrámu došlo k setkání se starcem Simeonem a prorokyní Annou. Simeon prorockým výrokem označil přinesené dítě za „světlo k osvícení pohanů“.
Součástí křesťanského obřadu je svěcení svící, takzvaných hromniček. Ty se za bouří zapalovaly v oknech pro ochranu domu nebo hospodářství před bleskem.
Strach z hromů a hlavně z blesků, aby nezapálily stavení, byl obrovský. A není se co divit, protože požár v místě, kde byly všechny obytné i hospodářské stavby ze dřeva a střechy z dřevěných šindelů či došků, znamenal katastrofu.
Téma Uvedení Páně do chrámu v hudbě.
Heinrich Ignaz Franz Biber (1644-1704), v pořadí 4. Růžencová sonáta:
