Škaredá středa letos připadá na 31. března.
Je čtvrtým dnem Svatého týdne. Říká se jí taky někdy středa Sazometná.
Proč ŠKAREDÁ?
Své pojemnování získala díky tomu, co se událo v souvislosti s Ježíšem Kristem po jeho příjezdu do Jeruzaléma.
křesťanská tradice:
Podle historického výkladu je Škaredá středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Jidáš Iškariotský byl jedním ze 12 Kristových učedníků. V tento den měl Jidáš údajně Ježíše zradit a prodat jej za 30 stříbrných. Podle legendy se na Ježíše škaredil a odtud pochází právě přívlastek tohoto dne.
Jidáš obdivoval svého mistra a přál si, aby vedl válku proti Římanům a stal se pak králem Izraele. Ctižádostivého učence však Ježíš zklamal tím, když dal Jidášovi najevo, že o světskou moc a bohatství nestojí. Jidáš Krista zradil i kvůli penězům. Ty si ale neužil, protože se kvůli špatnému svědomí později oběsil.
světské zvyky:
Kromě toho, že si věřící v tento den připomínají Jidášovu zradu, připadá na Škaredou středu řada dalších zvyků.
Pověry říkají, že základem je, abyste se v tento den nemračili, neškaredili. Jinak vám to prý zůstane.
Zatímco se na Modré pondělí začínalo uklízet a na Šedivé úterý se vymetaly pavučiny z koutů, o Škaredé středě by se měly vymést saze z komína. Odtud také přízvisko “Sazometná”.
Co by v tento den měly udělat hospodyňky?
Nejlepší by bylo upéct Jidáše. Toto sladké medové pečivo má tvar smyčky a připomíná tak Jidášovu zradu a smyčku na jeho oprátce poté, co se oběsil.
I když se Jidáše pečou ve středu, jíst by se měly až k snídani na Zelený čtvrtek.
K dnešnímu dni se vztahuje i jedna pranostika:
“Škaredí-li se slunce na Škaredou středu, škaredit se bude i obilíčko”.
——————————————————————————————————————-
Po Květné neděli následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží Hod Velikonoční. Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.
Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Prvním jarním dnem byl letos 20. březen a astronomický úplněk připadá na středu 28. března. Od data velikonoční neděle se odvozuje i termín dalších pohyblivých křesťanských svátků.
K Velikonocům řadíme i Velikonoční pondělí, které patří už světským oslavám částečně navazujícím na předkřesťanskou dobu.
