Velikonoční neděle letos připadá na 4. duben.
Velikonoční neděle nebo také Boží Hod Velikonoční je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua. Nese se v duchu velkých oslav. V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. Velikonoční neděle je dnem radosti a také hodování po 40 dní trvajícím půstu.
historie
Poté, co byl Ježíš Kristus ukřižován a položen do hrobu, přišel velký zvrat.
Když přišla Marie z Magdaly (Máří Magdaléna) k jeho hrobu brzy ráno ze soboty na neděli, spatřila jen odvalený kámen ze vchodu do hrobky a bílá plátna, do nichž byl Ježíš zavinut.
Myslela si, že někdo tělo z hrobu odnesl a běžela to říci Ježíšovým učedníkům – Janu a Petrovi. Ti se šli přesvědčit na vlastní oči, načež si vzpomněli na to, co jim Ježíš před svou smrtí řekl. Uvedl, že vstane z mrtvých a tak se také dle náboženského výkladu stalo. Později se zjevili Marii, která si stále myslela, že tělo někdo vzal. Marie tak byla svědkem toho, že byl Ježíš vzkříšen. Později se ukázal také svým apoštolům.
křesťanská tradice
V kostelích se na rozdíl od Bílé soboty slaví mše svaté. Připomíná se vzkříšení, výhra života nad smrtí a to, že smrtí život nekončí.
Lidé nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy – například klobásami a jitrnicemi které už se po skončení půstu mohou jíst.
V kostelích hoří paškál (velikonoční svíce), který byl zapálen o Bílé sobotě, respektive o noční vigilii. Bylo zvykem, že lidé chodili na tyto mše v novém, svátečním oblečení, aby tak přivítali onen nový život, který symbolizuje Kristovo vzkříšení.
světské zvyky a obyčeje
Hospodyňky neměly v tento den uklízet – zametat, prát, mýt nádobí, vyklízet chlévy a tak dále.
Protože bylo zvykem se v tento den bavit, pořádaly se různé taneční zábavy, zpívalo se a hodovalo, dívky barvily vajíčka, a to už od východu slunce.
Zvykem také bylo své blízké obdarovat něčím novým, lidé se hodně navštěvovali. V některých krajích se jezdily Velikonoční jízdy na koních, aby se požehnala pole.
Co se na Velikonoční neděli jedlo?
Především posvěcené mazance a beránci, ale také skopové či telecí maso, velikonoční nádivky, klobásky či dušená šunka.
pověry
V souvislosti s posvěcenými mazanci se říkalo, že “dáte-li kus mazance, dostanete mládence”. Děvčata proto věnovala kus mazance chlapcům, kteří se jim líbili. Každý mazanec by na sobě měl mít správně křížek.
Mazance svým tvarem připomínají chléb jakožto dar boží a tak je zvykem “lámání chleba”, jež představuje Kristovo tělo.
Také se říká, že kdo na Boží hod sní kus velikonočního beránka, vždy najde cestu domů, pokud se někdy ztratí v lesích.
K dnešnímu dni se vztahuje i jedna pranostika:
“Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu”.
————————————————————————————————————————————–
Po Květné neděli následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží Hod Velikonoční. Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví Zmrtvýchvstání.
Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Prvním jarním dnem byl letos 20. březen a astronomický úplněk připadá na středu 28. března. Od data Velikonoční neděle se odvozuje i termín dalších pohyblivých křesťanských svátků.
K Velikonocům řadíme i Velikonoční pondělí, které patří už světským oslavám částečně navazujícím na předkřesťanskou dobu.