Nemocnice Na Pleši otevírá jednu z prvních postcovidových ambulancí v kraji

Nemocnice Na Pleši otevírá jednu z prvních postcovidových ambulancí v kraji

Nemocnice Na Pleši

Prodělali jste COVID-19 a stále se necítíte fit? Možná trpíte tzv. postcovidovým syndromem.

Epidemie infekce COVID-19 za sebou zanechává větší množství pacientů, kteří se ještě dlouho po prodělaném onemocnění potýkají s různými obtížemi. Souhrnně je označujeme jako post-COVID syndrom. Ten může pacientům zkomplikovat návrat do práce i k běžným činnostem.
V Nemocnici Na Pleši kvůli rostoucímu počtu těchto pacientů otevřeli jednu z prvních specializovaných ambulancí postcovidové péče. Lékaři zde zhodnotí průběh nemoci, aktuální subjektivní potíže a zdravotní stav pacienta a podle výsledků nastaví další léčbu. „Pacientům nabízíme podrobné klinické vyšetření od rozboru krve, přes funkční vyšetření plic, až po vyhodnocení RTG a CT hrudníku nebo ECHO. Ke konkrétnímu nálezu pak indikujeme cílenou terapii, eventuálně pacienta odešleme k příslušnému specialistovi, např. na kardiologii či neurologii,“ říká primářka MUDr. Ivana Pospíšilová, která má vznik nové ambulance v Nemocnici Na Pleši na starosti.

Plicní rentgen

Primářka zároveň upozorňuje postcovidový syndrom může probíhat i zcela asymptomaticky nebo jen s minimem příznaků. Preventivně by proto měli vyšetření podstoupit alespoň všichni ti, kteří v souvislosti s COVID-19 prodělali zápal plic.
O pocovidové pacienty pečují v Nemocnici Na Pleši i na pneumologii, kde  připravili nový léčebný program plicní rehabilitace, a také na lůžkách rehabilitačních, kde se vedle respirační fyzioterapie zaměřují na pacienty s neurologicko-pohybovými obtížemi.

Jak se projevuje postcovidový syndrom a jak probíhá léčba, přibližuje primářka Komplexního rehabilitačního centra v Nemocnici Na Pleši, MUDr. Ivana Pospíšilová.

Kdy by měl člověk po prodělaném COVID-19 vyhledat odborníka?
Obecně tehdy, když jej nějaké obtíže včetně únavy omezují při běžných činnostech nebo při pohybových aktivitách.

Projevuje se post-COVID syndrom jen u lidí, kteří měli těžší průběh COVID-19?
Přímá úměra není, i mírný průběh může mít závažnější dopady. Také např. únava, kterou pozorujeme u většiny pacientů, nezávisí na fyzické kondici ani sportovní zdatnosti.

S jakými příznaky post-COVID syndromu se setkáváte nejčastěji?
Postcovidový syndrom má dvě hlavní příčiny a od těch se odvíjejí příznaky. Jednak je to postižení plic, kdy pacienty trápí zejména dušnost a kašel. Dále jsou to nespecifické bolesti a diskomfort na hrudníku.
Druhý typ obtíží vzniká následkem intenzivní a dlouhodobé péče na JIP či ARO. Tam to jsou především nervosvalové obtíže jako svalová slabost, únava, úbytek svalové hmoty a z toho plynoucí pohybové omezení, bolesti kloubů atd. Dále se vyskytují bolesti hlavy, nespecifické bolesti jako mravenčení až necitlivost končetin, problémy s pamětí, se spánkem, změny nálady až deprese a další psychické problémy.
Většina pacientů navíc trpí postvirovým únavovým syndromem, který je společný pro mnoho virových onemocnění a který se projevuje extrémní únavou, dekondicí a výrazně sníženou tolerancí fyzické, ale i psychické zátěže.

Jak dlouho trvá zotavení z post-COVID syndromu a dochází k úplnému vyléčení?Bohužel ještě nemáme přesnější data, ale pohybuje se to v řádu týdnů, spíše měsíců. Určité procento lidí může mít i trvalé následky, například různé poruchy funkce plic.

Dá se v tuto chvíli odhadnout, kolik procent pacientů po prodělaném onemocnění COVID-19 trpí tzv. postcovidovým syndromem?
Většina lidí se naštěstí během několika týdnů zcela vyléčí. Zatím nemáme dostatek dat, takže pouze hrubě odhadujeme, že až u třetiny pocovidových pacientů může docházet k přetrvávání nějakých obtíží.

Co si představit pod pojmem plicní rehabilitace?
Plicní rehabilitace je multidisciplinární přístup zahrnující různé techniky od respirační fyzioterapie přes pohybovou léčbu, vytrvalostní trénink až po edukaci pacienta. Cílem terapie je snížení výskytu symptomů, zlepšení výkonnosti a také fyzické a psychické kondice pacienta. Snažíme se mimo jiné o změnu chování pacienta, například úpravou životního stylu.

Použitá foto: autor

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se