Letošní, v pořadí již 9. ročník půldenního festivalu BRONFEST byl opět zaměřen multižánrově: na pódiu se vystřídali folkaři, jazzmani, rockeři i členové symfonického orchestru.
I když odpolední teploty atakovaly 32 °C, do Amfiteátru Káji Maříka našly cestu asi dvě stovky fanoušků kvalitní muziky.
Festival zahájilo folkové Neřež Trio, které navazuje na poetiku písní Zuzany Navarové a polovina repertoáru pocházela právě z doby Nerezu. Nechyběla ani poetická píseň „Černá voda“, která vznikla před 36 lety na text básníka Josefa Kainara. O něco mladšího vydání byla zamilovaná píseň „Cukrlátka“, ve které se „Stokrát pohádali z veliké lásky. Válku prý vyhrává jen jediný král. Jiní by počítali jizvy a vrásky. Těm dvěma bláznům život za tohle stál„.
Doslova jako zjevení působila písničkářka s harmonikou Rozálie, které přítomné bavila líčením svých milostných eskapád. S humorem a sebeironií vyprávěla a zpívala o svých peripetiích s konkrétním mužem, kterého často nevybíravým způsobem peskovala, ale vztah pokaždé „naštěstí skončil happyendem, protože se rozešli„. Jako přídavek uvedla slavný šanson Edith Piaf „Non, je regrette rien“, kterým zhodnotila svůj dosavadní život: „Ne, vůbec ničeho nelituji!“
Následovala hodina naplněná jazzovou hudbou kdy vystoupil legendární saxofonista Štěpán Markovič (zahrál si například s prezidentem Billem Clintonem), který s sebou přivezl čtyři romské muzikanty – Gipsy Groove. Zahráli jazzové standardy, skladby od Duka Ellingtona, Joea Hendersona, trumpetisty Miles Davise nebo kubánského emigranta Paca de Rivery. Publiku, které si koncert užívalo se skleničkou vína či piva v ruce, se přiznal, že už je 35 let abstinentem.
Temperamentní rytmy provázely vystoupení kapely Točkolotoč, která je považována za nejúspěšnější romsko-českou skupinu. I když se řada členů za 40 let její existence vyměnila, jádro stále tvoří svitavská rodina Peštů. Většinu písniček zazpívali v romštině, ale před každou z nich vysvětlili, o čem bude. Zpívali o radosti ze života, o lásce, o neustálém hledání ideální dívky (romsky: čaje) a dokonce se jim podařilo roztančit část obecenstva.
Lahůdkou na závěr bylo společné vystoupení rockové kapely Blaženka s Příbramskou filharmonií, během kterého se na pódium muselo vejít 29 muzikantů! Společně zahráli a zazpívali největší hity Blaženky jako například „Barabizna na konci ulice“, nebo „Mánička“. Společný koncert rockových nástrojů s dechy a smyčci navodil ve ztemnělém amfiteátru neopakovatelnou atmosféru a odměnil diváky, kteří vydrželi přes půlnoc.
Z důvodu zdlouhavého zvučení se akce přetáhla přes půlnoc, což tentokrát nebylo v rozporu s vyhláškou, protože rozhodnutím zastupitelstva byl noční klid v den konání Bronfestu posunut až na 01:00.
Letošní ročník festivalu Bronfest měl opět vysokou úroveň. Jeho organizátorovi a zároveň dramaturgovi a zpěvákovi Broňkovi Přibylovi za to patří poděkování.
Další fotografie najdete na mníšeckém facebookovém profilu.
