Do Pavilonu přijela pohádka o dvou Maryčkách a Krakonošovi

Do Pavilonu přijela pohádka o dvou Maryčkách a Krakonošovi

Ševcovic Maryčka s Krakonošem/Poustevníkem

Poučnou a milou pohádku O dvou Maryškách přivezlo do mníšeckého Pavilonu divadlo Žlutý kopec.

Vypráví o spravedlivém Krakonošovi, který sestoupí z hor a vydá se uštědřit cennou lekci nezvedené princezně Maryčce i její jmenovkyni do ševcovské chaloupky. Aby ho lidé v údolí nepoznali, převleče se za prostého poustevníka, vetchého stařečka s kouzelnou sukovicí „krakonošovicí“ a objemnou mluvící knihou „krakonošoknihou“, která mu vždy moudře poradí.
Nejdříve navštíví zámek, kde žije pyšná, marnivá a zlá PRINCEZNA MARYČKA, která si libuje v týrání ustarané chůvy Nány. Poustevník požádá princeznu o něco málo k jídlu a pití, ale se zlou se potáže a je s výsměchem ze zámku vyhnán. Hladový a žíznivý navštíví chaloupku ve vsi, kde žije ŠEVCOVIC MARYČKA, pracovité a milé děvče, které sní o zlatě. Maryčka utrmáceného poutníka pohostí a s tatínkem ševcem mu nabídnou i nocleh. Krakonoš/Poustevník vidí, že právě této noci nastane jeho chvíle a pouhým máchnutím kouzelné sukovice změní oběma Maryčkám trvalé bydliště: princezna se ocitne v chudobné chaloupce, zatímco ševcova dcera se probudí na zámku. Po probuzení se obě Maryčky s novou rolí smiřují jen těžce. Bývalá princezna se děsí koštěte, slepic i ševcovského řemesla, zatímco venkovanka si nemůže zvyknout na složitou róbu a lakované střevíčky na podpatku a nicnedělání.

Princezna Maryčka se služebnou Nánou


A protože jsou si obě podobné „jako vejce vejci“, tak nikdo z jejich nejbližších nepozná jejich výměnu.  Obě Maryčky stráví ve svých nových domovech přesně rok, než se nová princezna vydá kočárem s koňským spřežením na výlet do podzámčí a v ševcovské chaloupce objeví „sebe samu“, akorát v prostých šatech. Maryčky se vrátí do svých původních domovů, ale bohatší o životní moudrost: zatímco princezna se naučila skromnosti a práci, ševcovic děvče poznalo, že láska a domov jsou důležitější než všechno zlato světa!

Celé představení doprovázely lidové skladby, zahrané na housle, harmoniku, občas s tóny zobcové flétny a podkresem dešťové hole. Dětské obecenstvo si s herečkami prozpěvovalo chytlavé písničky „Já mám koně vraný koně“ a „Zelenej se zelenej travičko“. Pohádku stylově zakončil taneček princezny s malými tanečnicemi z publika.

Více fotografií uvidíte na mníšeckém facebooku.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se