Mníšecký kostel rozezní Svatováclavský koncert v podání orchestru Praga Camerata

Mníšecký kostel rozezní Svatováclavský koncert v podání orchestru Praga Camerata

Praga Camerata

Ve středu 28. září, u příležitosti svátku svatého Václava, bude mníšecký kostel, zasvěcený tomuto hlavnímu českému patronu, hostit od 18:00 SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT.

Na koncertě zazní v provedení smyčcového orchestru PRAGA CAMERATA pod vedením houslistky Lucie Sedlákové Hůlové skladby tří českých hudebních velikánů.
Koncert otevře svěží dílo ještě mladého, stylově nevyhraněného Leoše Janáčka. Suitu pro smyčce zkomponoval Janáček po dokončení svých studií jako svou první orchestrální skladbu. V šesti krátkých částech ve stylu staré taneční suity střídá prvky barokní a klasicistní, po stránce melodické nezapře vliv Antonína Dvořáka. Sám Janáček považoval svou Suitu za historický doklad svého tvůrčího vývoje. Navazuje ještě na období romantismu a jen nesměle naznačuje budoucí svébytný moderní styl již zralého Leoše Janáčka.
Na programu koncertu k oslavě svátku patrona země české nemůže chybět Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“ od Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka. Vznik této skladby souvisí s vypuknutím první světové války. V dané situaci muselo České kvarteto, jehož byl Suk sekundistou, zahajovat své koncerty rakouskou hymnou. Suk se rozhodl vyvážit tuto povinnost skladbou inspirovanou staročeskou duchovní písní Svatý Václave. Aktuální poselství díla, jehož předloha se obrací k národnímu světci s prosbou o zachování lidu, bylo publikem plně pochopeno.
České kvarteto premiérovalo jednovětou Meditaci 27. září 1914, verze pro smyčcový orchestr zazněla poprvé 22. listopadu 1914 v provedení České filharmonie.
Koncert uzavře Serenáda pro smyčce Antonína Dvořáka, která již od svého prvního provedení v roce 1876 patří k nejoblíbenějším a nejúspěšnějším Dvořákovým skladbám. Spadá svým vznikem do skladatelova šťastného životního období, kdy byl čerstvě ženat a zároveň přicházely umělecké úspěchy a jistá pohoda z ní přímo čiší. Serenádu zkomponoval v pouhých čtrnácti dnech. Vyniká spontánní melodičností, kterou autor v každé z pěti částí zpracovává s mimořádně bohatou fantasií. Serenáda se právem řadí ke skvostům repertoáru pro smyčcový orchestr.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se