Nenechte si ujít tradiční masopustní průvod, který projde Mníškem v sobotu 15. února 2025.
Průvod maškar vyrazí z Farní zahrady (nám. F. X. Svobody 38) ve 13:30.
V pořadí již podeváté ho s přáteli organizují členové spolku ROREJS.
Těšit se můžete na medvěda hrajícího na basu, slamáka, masopusta s ukulele, bábu s nůší, žida s pejzy v kaftanu, smrtku hrající na flétnu, řezníka s výslužkou a spoustu dalších maškar. Do kroku a skoku bude jim vyhrávat kapela.
Přijďte se vidět se sousedy, zazpívat si něco masopustních písní a dát si s námi řádně do trumpety!
Pokud byste se zúčastnili jako maškara, můžete vyhrát i některou z lákavých cen:
- Nejdůmyslnější dospělá maska získá poukaz na konzumaci v pivnici Podloubí.
- Nejlepší dětská maska vyhraje mísu kremrolí z Cukrárny Pěší zóna.
- Nejlepší dospělá skupinová maska (alespoň 4 lidé) obdrží celou basu piv.
Na masopustní průvod čeká několik zastávek, kde budou maškary pohoštěny jídlem a pitím. Za odměnu čeká hostitele veselý taneček.
Kudy půjdeme?
Ulicemi Dobříšská, Za Sokolovnou, Skalecká, Skalecké náměstí, Lhotecká, Komenského, Rymaňská a zpátky na náměstí, kde bude rozloučení a rozchod.
Během naší „spanilé jízdy“ navštívíme také zámecké nádvoří nebo Pivnici Podloubí- celkem nás čeká 10 zastavení:
Takhle jsme se veselili v loňském masopustním průvodu Masopust 2024.
MASOPUST je třídenní lidový svátek, který se slavil ve dnech, předcházejícím Popeleční středě (ta letos vychází na 5. března), kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Vyvrcholením masopustu byly průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti „maškarádů“, jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny – něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil například medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala takzvaná klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.
O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě.
