Nenechte si ujít tradiční masopustní průvod, který projde Mníškem v sobotu 10. února 2024.
Průvod maškar vyrazí z Farní zahrady (nám. F. X. Svobody 38) ve 13:30.
V pořadí již poosmé ho s přáteli organizují členové spolku ROREJS.
Těšit se můžete na medvěda hrajícího na basu, slamáka, masopusta s ukulele, bábu s nůší, žida s pejzy v kaftanu, smrtku hrající na flétnu a spoustu dalších maškar. Do kroku a skoku bude jim vyhrávat kapela.
Přijďte se vidět se sousedy, zazpívat si něco masopustních písní a dát si s námi řádně do trumpety!
Pokud byste se zúčastnili jako maškara, můžete vyhrát i některou z lákavých cen.
Na masopustní průvod čeká několik zastávek, kde budou maškary pohoštěny jídlem a pitím. Za odměnu čeká hostitele veselý taneček.
Kudy půjdeme?
Ulicemi Dobříšská, Za Sokolovnou, Skalecká, Skalecké náměstí, Lhotecká, Komenského, Rymaňská a zpátky na náměstí, kde bude rozloučení a rozchod (trasa průvodu je na mapce níže).
Během naší „spanilé jízdy“ navštívíme také zámecké nádvoří, v Domově pro seniory Pod Skalkou pak uděláme písničkami radost uživatelům i personálu.
Takhle jsme se veselili v loňském masopustním průvodu: Masopust 2023.
MASOPUST je třídenní lidový svátek, který se slavil ve dnech, předcházejícím Popeleční středě (ta letos vychází na 14. února), kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Vyvrcholením masopustu byly průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti „maškarádů“, jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny – něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil například medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala takzvaná klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.
O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě.
