Dnes je 22. 05. 2022

Aktuální teplota v Mníšku 18 °C

Svátek má Emil

Dnes je 22. 05. 2022

Aktuální teplota v Mníšku 18 °C

Svátek má Emil

Po Zlatém vrchu se proháněla strašidla

Po Zlatém vrchu se proháněla strašidla

Strašidelnou stezku zorganizovala Dominika Marhoul

Poslední říjnový večer (v neděli 31. 10. 2021) uspořádalo několik přátel strašidelnou podívanou pro děti. Pro rej hallowenských masek si vybrali odlehlý Zlatý vrch, který je po setmění duchařskou atmosférou doslova zahalen.

Původně to měla být akce pro pár přátel, ale zvrhla se v celkem velkou parádu, kdy se ještě těsně před začátkem přihlašovali noví účastníci. Odhadem se jí zúčastnilo asi 50 malých odvážlivců.

Hlavní organizátorkou akce byla Dominika Marhoul, která do stezky zapojila i své štěně huskyho jménem Naruto v roli vlka.

Jak jste na nápad uspořádat strašidelnou stezku přišla?
S kamarádkou jsme vymýšlely aktivity, při kterých by se mohla víc sblížit se svým nevlastním synem. Povídaly jsme si o tom, co nás baví a u nás obou se objevilo, že jsme už od malička vymýšlely úkoly, stezky a hry pro ostatní. Hned jsem zapojila fantazii, co by mě jako dítě bavilo a co by se mohlo líbit našim klukům. No a když jsem si uvědomila, že za necelých čtrnáct dní je Halloween měla jsem jasno.

Na jedné ze zastávek čekal na děti ovčák

Kde stezka byla a v čem spočívala?
Halloweenská stezka vedla Zlatým Vrchem, který se tyčí nad zadním rybníkem. Začátek jsem umístila na pole hned vedle kytínské silnice, naproti ulici Na Vrškách, kde jsem vyrostla. Protože to tam dobře znám a terén mi přišel ideální. Celá stazka odvahy spočívala v tom překonávat sebe sama a čelit vlastním strachům. Což je podle mě v životě velice důležité. A přesně to jsem chtěla, aby si naše děti ze stezky odnesly. Navíc za postavení se vlastním strachům děti dostaly v duchu Halloweena sladkou odměnu.

Jak namáhavá byla organizace?
Byl to fičák. Tím, že jsem se rozhodla ani ne čtrnáct dní před Halloweenem jsem si zadělala dost práce, navíc jsem si navymýšlela spoustu kravinek, které se ani všechny nedaly stihnout. Po nocích jsem malovala sklenice na značení trasy, vymýšlela úkoly a hledala další inspiraci všude. Navíc mi v posledním týdnu před stezkou onemocněla hned tři domluvená strašidla a když jsem sehnala záskok tak mi v den konání z akutních důvodů zase další vypadla. Nakonec jsem se nemohla rozjet ve všech plánech a tak jich spousta zůstala na papíře.

Husky Naruto v roli vlka se svítícím obojkem

Kolik bylo strašidel?
Na stezce mohly děti potkat celkem 6 strašidel na 5 zastávkách, kde mohly plnit úkoly. Bohužel na stezce bylo tak rušno, že se strašidla nestačila před dalšími příchozími ani schovat a trošku je poděsit. Což dost ubralo na strašidelnosti celé stezky.

Jaká to byla strašidla?
První děti mohly potkat vrahouna ve strašidelné masce, kde měly ukázat svůj strašidelný výraz. Nakonec se ale vrahoun rozhodl dětem masku půjčovat a nestrašit, protože prvních pár účastníků tak vyděsil, že mu to bylo líto. Další na stezce děti čekal nekromant a chtěl po dětech vylovit, co mu spadlo do nádoby s krví. Pak mohly děti ukázat svůj řev laskavé parohaté kouzelnici, než přešly ke krvelačným upírům, kde měly ochutnat krev. Na konci stezky jsem pak čekala já, coby mrtvý ovčák, kterého rozcupoval vlk a děti mi pomohly najít a složit ovečky.

Děti měly také za úkol skládat puzzle z „roztrhaných oveček“

Jaké dojmy ze stezky máte?
Jsem ráda, že jsme to zvládli. Jsem ještě rači, že jsem do toho šla a nenachala zase další nápad jen ve své hlavě. Bylo to náročné, nakonec jsem poprosila rodinu o pomoc, protože jsem nemohla sehnat další záskok. Takže mamka se proměnila v jedno ze strašidel a manžel se synem zůstali na začátku stezky navádět příchozí. Hodně mě překvapila účast, z reakcí rodičů na facebooku jsem počítala s počtem maximálně 30 dětí, pro které jsem nakoupila zásobu dobrot. Jenže doslova pár hodin před stezkou mi psali další a další skupinky většinou po 4 až 5 dětech. Začala jsem mít nahnáno, už nebyl čas jet kupovat další dobroty, potřebovala jsem dopřipravit kostými a označit stezku. Do toho mi pořád zvonil telefon. Vzala jsem všechno co doma bylo a doufala, že to bude stačit. Na stezku dorazilo přes 40 dětí, dospělé jsem nepočítala. Moc mě to potěšilo, i když tak velká účast měla i své proti. Protože se prý tvořila doslova fronta.

Dostala jste i nějaké ohlasy na stezku?
Dostala jsem spoustu krásných ohlasů od rodičů i dětí. Už na stezce to bylo znát. Lidi sršeli dobrou náladou, chválili a smáli se. Pak mi hodně lidí psalo na facebooku, posílali fotky. Někteří jen chválili, jiní se ptali, že se rádi zapojí a pomohou s přípravou příští rok. Mám z toho nádherný pocit.

Cestu dětem ukazovaly strašidelné směrovky

Budete v tom pokračovat i příští rok?
Rozhodně, už pomalu chystáme příští rok, máme spoustu poznatků z letoška a nápadů jak stezku vylepšit. Navíc budu mít i víc rukou k dílu. Tak možná konečně zrealizuju všechny ty nápady, co jsem letos nestihla.

Použitá foto: Kristýna Berglová a Martina Chňoupková

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Vložené odpovědi
Podívat se na všechny komentáře
Přihlásit se