Kdo by neznal sympatického školníka Peťuleho z komedie Cesta do hlubin študákovy duše nebo věčně nachmeleného policajta Pazduška z filmu Městečko na dlani. Jejich nepřehlédnutelný představitel FERENC FUTURISTA vtiskl těmto zdánlivě malým rolím zvláštní půvab a potvrdil tak ono známé rčení, že „není malých rolí…“
Ferenc se narodil jako František Fiala 7. prosince 1891 na Smíchově. Občas se mylně za místo jeho narození uvádí Mníšek, ale podle údajů v rodném a křestním listu se narodil na Smíchově, kde tehdy žili jeho rodiče Karel Fiala a Antonie roz. Zelenková.
Umělecká rodina
Fialovi byli umělecky nadanou a také poměrně rozvětvenou rodinou. Ferencův dědeček František Fiala byl krejčím v Mníšku a zároveň hudebníkem, kapelníkem i učitelem hudby. Jeho otec Karel Fiala (1871-1931) byl úřadníkem, později členem orchestru Švandova divadla na Smíchově a známým hercem němého filmu. Umělecké povolání si zvolilo i několik Ferencových strýců a bratranců. Najdeme mezi nimi členy Pražské filharmonie a divadelních orchestrů nebo malíře a filmového architekta. Známým hercem, dirigentem a hudebním skladatelem byl také jeho nevlastní bratr Emanuel „Eman“ Fiala (1899-1971).
Nejdříve studoval štukatérství, později sochařství na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Byl vynikajícím sochařem, je např. autorem soch „Spravedlnost“, „Práce“, „Vlast“ a „Samospráva“ na secesní radnici v Humpolci a hlavy klauna nad bočním vchodem do pražského Vinohradského divadla.
Svůj pseudonym Ferenc Futurista si zvolil ze jména amerického sochaře Ferenthe a názvu uměleckého směru Futurismus.
Divadlo
Více než sochařina ho přitahovalo divadlo, a tak od roku 1913 vystupoval jako zpěvák a kabaretiér na různých pražských kabaretních scénách i v divadlech (např. Vinohradské divadlo, nuselské Tylovo divadlo, kabarety U kuřího oka, Bum, Červená sedma atd.). Po válce s bratrem Emanem Fialou založil Divadlo Ference Futuristy v paláci Kotva, až do své předčasné smrti hrál v Divadle V+W.
Diváky přitahoval svým originálním, svérázným, drastickým a černým humorem, vypoulenýma očima a nápadnými zuby. Své kabaretní čísla, které si také sám psal, naplňoval sarkasmem, excentrickým humorem a schválně deformovaným slovním projevem.
Film
V období po vniku ČSR se také zapojil do filmování především jako herec němého filmu, ale vyzkoušel si filmovou režii a psaní scénářů. Ve filmech i v kabaretních představeních často hrál ve dvojici s Emanem Fialou či se svým dobrým přítelem Járou Kohoutem. Byl často obsazován i ve zvukové éře filmu, která mu dopřála především malé roličky, které „vytáhl“ svým neodolatelným a nenapodobitelným hlasovým projevem. Zahrál si např. katova pomocníka, malíře pokojů, zloděje, zahradníka, komorníka, ponocného a častokrát také opilce.
Ferenc Futurista zemřel po těžké nemoci 19. června 1947 ve věku pouhých 55 let.