Až do časů císaře pána se jedno adventní odpoledne přenesla Farní zahrada. Členové mníšeckého spolku Rorejs tu s přáteli pořádali tradiční akci NA VÁNOCE DLOUHÝ NOCE.
Návštěvníci si tak mohli připomenout, jak chystali vánoční svátky naši předkové v 19. století. Některé z nich snad ještě přetrvávají v našich rodinách dosud. Venku na kamnech připravoval Pučálník postní pokrm z naklíčeného hrachu zvaný pučálka, kterou zpestřoval slaninkou. Vysloužilý voják zase lil do studené vody roztavené olovo, aby podle výsledného tvaru zjistil, jaká ho čeká budoucnost. V příjemně vyhřáté budově Oáza se všichni věnovali dalším staročeským zvykům. Ze sušeného ovoce a oříšků se vyrábělo „Jablko zvané svět“, které nahoře značilo hojnost a dole chudobu.

Z těsta se pod dohledem Perníkářky připravovaly ve formičkách perníčky. Ze skořápek od vlašských ořechů a zapálenou svíčkou uprostřed se na hladině pouštěly lodičky, aby se zjistilo, jak daleko od domova nás osud napřesrok zavede. Ze včelího vosku se připravovaly svíčky. Různobarevnými polevami z bílku se zdobily perníčky. O pohodovou předvánoční náladu se uvnitř starala Příležitostná kapela pod vedením Víti Hezkého.

Organizátoři mysleli i na uspokojení chuťových buněk a za dobrovolný příspěvek byly k dispozici výtečný svařák a domácí sladké pečivo. Ukrajinští přátelé připravili boršč a golubce (zelné listy plněné mletým masem) se zakysanou smetanou. Venku na pódiu koncertoval Hvozdnický pěvecký sbor s adventními písněmi. Vrcholem akce byla dvě desetiminutová představení živého betlému, po právu pokaždé odměněná mohutným potleskem publika. Všichni herci své role zvládli bravurně, občasné přeřeknutí nebo polozapomenutý text jim shovívavé obecenstvo rádo odpustilo. Takto společně po sousedsky se bavili a příchod Spasitele oslavovali lidé, jak to před 150 lety zaznamenal folklorista a sběratel staročeských tradic Čeněk Zíbrt. Každý, kdo Farní zahradu navštívil, musel uznat, že naši předkové měli Vánoce rozmanitější a veselejší., a to i bez elektroniky.
Spolku Rorejs patří velké poděkování za to, že stále udržují malebné staročeské tradice a zvyky.
Další fotografie najdete na mníšeckém facebookovém profilu.