V pondělí 28. září se v kostele sv. Václava uskuteční SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT.
Začíná v 18:00.
Účinkuje Praga Camerata Quintet: Lucie Sedláková Hůlová – 1. housle, Eva Nykrýnová – 2. housle, Jan Nykrýn – viola, Martin Sedlák – violoncello a Jakub Waldmann – kontrabas.
Posvěcení kostela je slavnostní obřad, kterým se budova trvale vyčleňuje pro bohoslužby a stává se „domem Božím“. Mníšecký kostel sv. Václava byla slavnostně posvěcen 28. září 1756.
Program:
- Josef Mysliveček (1737-1781): Divertimento in F
Allegro – Andante – Prestissimo
- Josef Bohuslav Foerster (1859-1951): „Viola“ ed „Rosa“ op. 3
Andante cantabile ed Allegretto
- Josef Suk (1874-1935): Meditace na staročeský chorál Svatý Václave
- Antonín Dvořák (1841-1904): Smyčcový kvintet G dur, op. 77
Allegro con fuoco
Scherzo. Allegro vivace
Poco andante
Finale. Allegro assai
Svatováclavský koncert uvede soubor Praga Camerata Quintet svěžím Divertimentem Josefa Myslivečka, současníka a přítele W. A. Mozarta, ve své době nejpopulárnějšího operního skladatele v Itálii, a proto přezdívaného „Il divino Boemo“.
Dále zazní půvabné ranné dílko pozoruhodné osobnosti českého hudebního života přelomu 19. a 20. století Josefa Bohuslava Foerstera. Názvy dvou skladbiček jsou poetické: Viola odorata (fialka vonná) a Rosa mystica (růže tajemná), přičemž Růží tajemnou je v katolické církvi nazývána Panna Maria, jíž byl Foerster hlubokým ctitelem.
Na programu koncertu k oslavě svátku patrona země české nemůže chybět Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“ od Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka. Vznik této skladby souvisí s vypuknutím první světové války. V dané situaci muselo České kvarteto, jehož byl Suk sekundistou, zahajovat své koncerty rakouskou hymnou. Suk se rozhodl vyvážit tuto povinnost skladbou inspirovanou staročeskou duchovní písní Svatý Václave. Poselství díla, jehož předloha se obrací k národnímu světci s prosbou o zachování lidu, bylo publikem tehdy plně pochopeno a aktuální je stále.
Smyčcový kvintet G dur Antonína Dvořáka je opravdovým klenotem mezi skladbami pro toto nástrojové obsazení. První verze vznikla roku 1875 v době Dvořákova mimořádně plodného tvůrčího období, kdy se díky získání státního uměleckého stipendia mohl již naplno věnovat tvorbě. Dvořák si byl kvalit tohoto díla jistě dobře vědom, neboť jej zadal pod heslem „Svému národu“ do soutěže vypsané Uměleckou besedou a získal první cenu. Skladbu také přiložil ke své druhé žádosti o státní stipendium, které mu bylo rovněž přiznáno. Smyčcový kvintet Dvořák zrevidoval a připravil k tisku u svého nakladatele Simrocka až v roce 1888, proto je dnes uváděno s poněkud matoucím pozdějším opusovým číslem 77.
