První zářijovou sobotu se na mníšecké Farní zahradě a v Pavilonu konal, v pořadí již 23. ročník rodinného festivalu ŠTRŮDL, který s železnou pravidelností organizuje místní spolek ROREJS.
Dramaturgovi festivalu, Janu Krásnému, se opět podařilo namíchat do letošního ŠTRŮDLu takový poměr ingrediencí, který všechny diváky pohladil po duši, polechtal bránice a uspokojil i jejich chuťové pohárky.
Začalo to přehlídkou pekařských dovedností
V rámci festivalu se již potřetí konalo klání amatérských pekařů a pekařek o nejlepší závin, do kterého se dostavilo 6 sladkých a 1 slaný štrúdl. Odborná komise, která všechny štrúdly poctivě ochutnávala, ve složení Margerita Oliinyk (cukrářka), Josef Krejbich (kuchař a restauratér) a Michal Moučka (gastronomický publicista), neměla vůbec snadnou roli, protože všechny soutěžní vzorky byly kvalitativně na podobné úrovni. Při klasifikaci postupovali podle mezinárodních kritérií, kde především rozhoduje chuť (tvoří až 50 % bodů), dále vzhled, (20 %), textura (20 %) a kreativita (10 %). Hodnocení probíhalo samozřejmě anonymně (všechny vzorky byly očíslovány).
Vítězkou „sladké kategorie“ se stala paní Jarka „Hruška“ Baumruková, která do svého výrobku dala hrušky, rozinky, ořechy, piškoty, tvaroh, cukr, skořici a hřebíček, a to vše hojně napustila hruškovicí, která jim dodala ideální chuť i texturu.
Prvenství ve „slané kategorii“ získala paní Emna z Tuniska, jejíž štrúdl oslnil porotu i další ochutnávače svou exotickou chutí a volbou v našich končinách nezvyklých ingrediencí. Při pečení použila jehněčí maso a přidala k němu šafrán, kardamom, sušené ovoce a rozinkový sirup.
Všechny soutěžící oceňujeme za jejich snahu a píli, výherkyním gratulujeme k úspěchu! Nutno ovšem dodat, že obě vítězky obhajovaly svůj loňský triumf. Najde se tedy pro příští ročník Štrůdlu někdo, kdo jejich umění trumfne?
Hravé odpoledne přilákalo diváky všeho věku
Nejdříve vystoupila trojice Buchty a loutky se známou pohádkou O neposlušných kůzlátkách, kterou vylepšili vtipnými dialogy a „hororovým“ dějem. Tři neposlušná kůzlátka (Honza, Fanda a Kája) zlobila svou maminku natolik, že spálila v kuchyni zelníky, a tak musela mimo domov pro nové zelí. Mezitím si hladový vlk nechal u pekaře nabílit tlapu (aby ji měl bílou jako koza), u řezníka zkrátit ocas (aby ho měl krátký jako koza) a u kovář zbrousit rašplí jazyk (aby měl hlásek konipásek jako koza). „Vylepšený“ vlk lehce oklamal kůzlátka, ta mu otevřela vrátka a on dvě zblajznul. Maminka koza se vrátila domů, s posledním kůzletem dali vlkovi paličkovou narkózu, rozpárali mu nůžkami břicho, zachránili dva sourozence a naplnili mu bachor spálenými zelníky. Vlk se vzbudil a spadnul do studny, protože měl žízeň a opět mu oba býložravci pomohli paličkovou narkózou. Poučení z pohádky si (snad) nejmenší diváci odnesli: že nemají zlobit maminku.
Po pohádce nastoupil Dozer se svou beatboxovou a freestyle rapovou show. Nejdříve děti naučil základy beat boxu pomocí písmen P, C a K – bez použití hlasivek. Potom si od nich nechal nahrát přes mikrofon do looperu hlasy různých zvířat (kočka, pes, žába) a společně vytvořili letní hit, na který se i zatančilo. Následně předvedl ukázku freestyle rapu na slova z publika (pes, kočka, slepice a štrúdl) a vytvořil rap song a pro velký ohlas ještě zhudebnil další slova navržená diváky (mašinka, Kolín, tunel, Brno).
Závěr odpoledne obstarala sportovně naladěná dvojice Bratři v tricku, kteří do Mníšku přijeli se show nazvanou Běžkařská odysea. Nejdříve zapůjčili několika zájemcům běžky, boty i hůlky, aby se proběhli po travnaté zahradě. Následoval jejich artisticky-baletně-sportovní výkon na reprodukovanou hudbu, kdy oba běžkaři zažonglovali s hůlkami a lyžemi (hrál jim přitom Bomfunk MC’s Freestyler), potom za „sněžení konfet“ zabaletili (Andy Williams: It’s the Most Wonderful Time of the Year), aby nakonec mezi sebe vtáhli „dobrovolníka“, se kterým sehráli neuvěřitelně uvěřitelný závod na lyžích zakončený kropením publika vodou ze stříkacích pistolí (za zvuků Los Del Rio – Macarena). Skvělý výkon korunovala česká státní hymna.
Letošní festival uzavřel koncert
Obstarala ho étericky působící zpěvačka Lenka Dusilová, originální skladatelka, multiinstrumentalistka a devítinásobná držitelka výročních hudebních cen Anděl. Před diváky zcela zaplněným sálem Pavilonu, v potemnělé tajuplné atmosféře dotvářené až psychedelickým tokem přelévajících se tónů, přibarvených intimním osvětlením, představila průřez svou tvorbou posledních 20 let, kdy se z rockové scény vydala mezi alternativisty. Zpívala v češtině a v polštině, některé písně byly beze slov, dominoval v nich její výrazný hlas v doprovodu syntezátoru, looperu, sampleru nebo jedné z jejích tří připravených kytar. Vedle starších skladeb z desek Mezi světy (2005), Baromantika (2011) a V hodině smrti (2014) zazněly i novější písně z alba Řeka (2020) a novinka Tmání (2022), kterou Lenka Dusilová napsala pro stejnojmenný film.Dlouhotrvající potlesk, kterým publikum odměnilo zpěvačku, byl zároveň uznáním pro členy spolku Rorejs za perfektní organizaci celého festivalu.
Slovo dramaturga
Za dramaturgií Štrůdlu stojíjiž řadu dlouhých let Jan Krásný, jeden zezakládajících členů mníšeckého spolku Rorejs. Letošní ročník zhodnotil slovy: „Moc rád bych poděkoval svým kolegyním a kolegům ze spolku, ale také našim kamarádkám a kamarádům kolem spolku, bez jejichž velké pomoci by se festival konat nemohl. Děláme to všichni ve svém volném čase, o to cennější je pak hojná účast publika a jejich pozitivní ohlasy, kterých si moc ceníme. Určitě bych též rád poděkoval všem sponzorům, a zejména městu Mníšek pod Brdy, jehož finanční podpora je pro festival klíčová.“
Další fotografie najdete na mníšeckém facebookovém profilu:
