Ve středu 15. dubna sledoval vyprodaný sál mníšeckého Pavilonu legendární komedii BLBEC K VEČEŘI, se kterou přijel dobříšský divadelní spolek Pípa platí.
Bohatý nakladatel Pierre Brochant se považuje za inteligentního člověka, ale má opravdu zvláštní zálibu – se svými přáteli pravidelně pořádá „Večeře blbců“. Každý z hostů má za úkol sehnat jednoho „blbce“, na jehož účet se všichni během večera baví, aniž by to dotyčný poznal. Čím větší blb, tím líp – o to větší bude zábava. Tentokrát se Pierrovi podařilo ulovit „blbce všech blbců“ a továrnu na průsery Francoise Pignona, účetního z ministerstva. Je totiž nesnesitelně otravný, jeho životní vášní je sestavování modelů ze sirek, o čemž dovede mluvit dlouhé hodiny.
Hráli: Lukáš Hůla (Pignon), Jaroslav Pulec (Pierre Brochant), Jan Šebesta (Ian Leblanc), Lenka Šebestová (Christine Brochantová), Jan Marek (dvojrole: lékař Sorbier a Lucien Cheval) a Barbora Musilová (Marlene Sesstratová).
Všichni herci zahráli skvěle a bránicím diváků nedopřáli chvíli oddychu!
V den, kdy si k sobě domů pozve Pignona na seznámení, vypoví Pierrovi na golfu záda, paradoxně to ale zdaleka není ta nejhorší věc, která se mu v ten den stane. Pierre si před hostem potřebuje pustit záznamník, což se ukáže jako osudová chyba, protože společně vyslechnou vzkaz jeho ženy Christine, která se s ním rozchází. Pignon se rozhodne svému hostiteli pomoct a od této chvíle začíná dvouhodinová přehlídka jeho eskapád, které Pierra psychicky i fyzicky zcela zdeptají a obrátí mu život doslova vzhůru nohama.
Agilní a přihlouplý Pignon ukončí jeho dvouletý milenecký vztah s vášnivou Marlene Sesstratovou, ale zároveň málem vžene jeho manželku do náručí největšího pařížského sukničkáře. Usmíří Pierra s jeho nejlepším přítelem Ianem Leblancem, ale zároveň pozve do jeho luxusního bytu plného starožitností nejlepšího finančního kontrola ministerstva Luciena Chevala, který zavětří svou „kořist“. I když se Pignon nakonec dozví, že měl původně posloužit jako blbec k večeři, převáží jeho dobré srdce a rozhodne se rozhádané manžele Brochantovi usmířit a své snažení korunuje větou: „Docela mě to zmohlo, je únavné být inteligentní.“ Příběh ale přece nemůže skončit happyendem, protože Pignon všechno zvoře!
Pignon se tak svým chováním vlastně nevědomky pomstí za všechny blbce světa!
